Recenze: Violoncellista Jiří Bárta dozrál do Bacha

Violoncellista Jiří Bárta je zkušeným hudebníkem, o svých nesporných kvalitách přesvědčuje i na dvojalbu Bachových suit pro violoncello. Jeho nahrávka obstojí i v silné konkurenci.

Na podobný kus si skutečně nemůže troufnout jen tak každý, nejen kvůli interpretační obtížnosti. Než se pustí do takového díla, musí si totiž hudebník náležitě věřit. Bachových nahrávek obecně je nespočet a platí to i pro jeho šest violoncellových suit – a vstoupit do nevyhnutelného porovnávání s takovými mistry, jako je Pablo Casals, Yo-Yo Ma či Mstislav Rostropovič, to si opravdu musí být violoncellista hodně jistý svým hráčským uměním, stejně jako schopností vcítit se do notového zápisu, vložit do něj svou osobnost.

Sám Jiří Bárta přiznává, že se nechal při interpretaci ovlivnit svými slavnými předchůdci, přesto je zcela svůj a jeho nahrávka ve zmíněném srovnání rozhodně obstojí. Bárta již od úvodního preludia první suity v G-dur přesvědčivě ukazuje, že ke svému úkolu dozrál. Nemluvme zde o technickém zvládnutí díla, bylo by to zbytečným vyzdvihováním něčeho naprosto samozřejmého, a zaměřme se na podání, na to, co je nad „pouhými“ notami.

Bártův krásný teplý tón je plný emocí, přitom jaksi distingovaně – zkrátka, obsahují-li jednotlivé suity čísla taneční (menuet, sarabandu, gigu, bourrée či gavotu, allemandu nebo courante), vše je uměřené. Dokonce i v případě courante, lidového tance původně skutečně skočného.

Emoce a produševnělost Bártovy nahrávky navíc dostojí průvodnímu slovu alba, které připomíná, že když hrál Bachových šest suit pro violoncello poprvé, „bylo to jako zjevení: jednotlivé suity se mi zpodobnily v dokonalém tvaru jako symfonie o šesti větách, jako příběh života o šesti kapitolách“.

Bachovskou nahrávkou Jiřího Bárty se vydavatelství Animal Music opět více přiblížilo světoznámému a renomovanému mnichovskému vydavatelství ECM, jež také začalo u jazzu, aby postupně přecházelo i k vážné hudbě, jak klasické, tak současné. Což je pro všechny zúčastněné možná – nenápadná – pochvala z nejvyšších.

Jiří Bárta: Bach / The Six Cello Suites, vydalo Animal Music, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled