Recenze: Troška důvodů, proč zajít za Doktorem od Jezera hrochů

„Je to opravdu vtipné, přesně to vystihuje literární předlohu, můžeme točit!“ zněla prý jásavá reakce od všech, kteří si přečetli scénář k novému filmu Zdeňka Trošky Doktor od Jezera hrochů. Filmová adaptace s podtitulem Troška nepraktické Švandy vychází ze stejnojmenné knihy Miloslava Švandrlíka možná více než věrně, švandy v ní ale není ani troška. A to je v komedii dost nepraktické.

Zdeněk Troška několikrát prohlásil, že točí především pro potěchu lidí, ale přestože se sebevědomě za člověka považuji, potěšena jeho (nejen posledním) filmem dvakrát nejsem. Chápu oddychový účel nenáročných komedií, prvoplánovost jejich vtípků, zálibu v klišé, dokonce i jisté kouzlo trapnosti estrádních fórků, ale nejspíš mi chybí smysl pro troškovský „lidový“ humor.

Svou suchopárnost bych ráda dokázala i v následujících komentářích k větám, kterými herci odpovídali na otázku: Proč by podle vás měli diváci vidět Doktora od Jezera hrochů?

„Vypadáš tak strašně nezištně, že bych se ti styděl vrazit litr do kapsy,“ prohlásí o doktoru Čeňku Dobeškovi (Jaroslav Šmíd) jeho úplatkářsky mnohem úspěšnější kolega Karel Pištělák (Jiří Langmajer). Čenda je opravdu poctivec a ňouma, ovšem je rozhodnutý se napravit. Po naléhání své ženy (Tereza Bebarová) a chamtivé tchyně (Eva Holubová) odjede na rok do Afriky, aby se pochlapil a zbohatnul. Roční pobyt se ale nešťastnou náhodou změní jen na jednodenní a Čeněk se domů vrací nejen bez peněz, ale i s potupným zraněním. Čeká ho sprcha od tchýně, nůž do zad od ženy, ale také nová láska (Alžbeta Stanková)…

Alžbeta Stanková (letuška Lenka): Už jen třeba pro tu Trošku nepraktické Švandy, co film nabízí, a udělá tak někomu na pár desítek minut radost! - Stankové přisoudil scénář roli letušky, která je ztělesněním příčin neklidného spánku mnoha mužů. Jejím osudem je ale být tou pravou polovičkou doktora Čeňka Dobeška.

Půlka jeho bledé tváře (jak poeticky je ve filmu opsán jiný mnohem frekventovanější a mnohem jadrnější výraz pro jistou zadní část těla) výrazně přispěje k nejdramatičtějšímu okamžiku v Jezeře hrochů, k němuž pár desítek minut radostného očekávání vlekle směřuje a který pak pár desítek méně radostných minut doznívá.

Jaroslav Šmíd (Čeněk Dobešek): Věřím, že to bude příjemná letní komedie, u které si lidé odfrknou a uvidí tam hodně zvířátek. - Část filmu se natáčela v africké Keni, kam je Čeněk Dobešek vyslán coby doktor bez hranic. Ke zklamání mnohých diváků tvoří ale exotické exteriéry sotva třetinu celého filmu (včetně odfrkávání hrochů v úvodu), zbývající dvě třetiny se odehrávají buď u někoho doma, nebo v nemocnici.

Smolař Dobešek totiž stráví v Africe méně hodin, než kolik trval interkontinentální let. Na vině je jeho fobie z hadů, která ho poté, co se s jedním z nich setká tváří v bledou tvář, dovede k tragickému zásahu do vlastního těla břitvou, věnovanou jeho rodině hrabětem Esterházym.

Tereza Bebarová (Čeňkova žena Zuzana): Švandrlík, Troška, příjemná švanda, krásná kamera, Afrika, dobří herci, prostě hezká česká komedie. - Komediálnost těží Troška opět z hezkých českých vlastností –závisti, prospěchářství, slabosti pro kapříky – a z vlastností, které jsou obecně dobrým terčem vtipu – ňoumovitost, vdavekchtivost, záletnictví a hloupost. Činí tak ale v jedné anekdotě, jejíž vyprávění trvá přes hodinu a půl.

Utáhnout by ji měli aspoň známí herci, jejichž jména na plakátech jsou pro diváka zárukou zábavy samy o sobě. Bob Klepl se ve filmu jen mihne v bavičské etudě „sekáč a had“, zato Eva Holubová je v roli přičinlivé tchyně, která by ráda měla z doktorského zetě zlatou slepici, k nepřeslechnutí.

Chováním hartusivé domovnice docela zastíní hlavní postavu filmu – doktora Dobeška. Co stálo za volbou Jaroslava Šmída do hlavní role troškaví, nejspíše jeho ťuňtovský výraz, který je ze začátku chvíli přesvědčivý, pak ale už jen iritující. Nemastný neslaný dojem po sobě zanechá i Jiří Langmajer coby úplatný záletník doktor Pištělák a zvláště Tereza Bebarová v roli Čendovy povrchní manželky přemíru komediálního talentu neprokazuje.

Edita Brychta (doktorka Homolová): Film je osvěžující svým humorem a optimismem, což všichni potřebujeme a oceníme. - Závěrem ve zkratce: Kdo při kameňácké trilogii prskal smíchy popcorn za límec diváků v řadě před ním, bude osvěžen i Doktorem od Jezera hrochů. Kdo ale zatajil nevěřícně dech při každé pointě, někdy dokonce tak usilovně, že mu nabobtnalá kukuřice uvízla v krku a on si na kratičký okamžik pohrával s myšlenkou, že boj o další nadechnutí vzdá, zůstane neosvěžen. I kdyby tím riskoval doživotní pronásledování kouzlem džu-džu.

P. S. Autory titulní písně Doktor od Jezera hrochů jsou Petr Kolář a Viktor Dyk. Je téměř s podivem, vzhledem k nejoblíbenějšímu slovu filmu, že Troška neoslovil Jiřího Schmitzera.

Doktor od Jezera hrochův kinech: od 25. února; režie: Zdeněk Troška; scénář: Zdeněk Troška, Marek Kališ; kamera: Asen Šopov; hrají: Jaroslav Šmíd, Eva Holubová, Jiří Langmajer, Tereza Bebarová, Alžbeta Stanková, Oldřich Navrátil, Bob Klepl aj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...