Recenze: Troška důvodů, proč zajít za Doktorem od Jezera hrochů

„Je to opravdu vtipné, přesně to vystihuje literární předlohu, můžeme točit!“ zněla prý jásavá reakce od všech, kteří si přečetli scénář k novému filmu Zdeňka Trošky Doktor od Jezera hrochů. Filmová adaptace s podtitulem Troška nepraktické Švandy vychází ze stejnojmenné knihy Miloslava Švandrlíka možná více než věrně, švandy v ní ale není ani troška. A to je v komedii dost nepraktické.

Zdeněk Troška několikrát prohlásil, že točí především pro potěchu lidí, ale přestože se sebevědomě za člověka považuji, potěšena jeho (nejen posledním) filmem dvakrát nejsem. Chápu oddychový účel nenáročných komedií, prvoplánovost jejich vtípků, zálibu v klišé, dokonce i jisté kouzlo trapnosti estrádních fórků, ale nejspíš mi chybí smysl pro troškovský „lidový“ humor.

Svou suchopárnost bych ráda dokázala i v následujících komentářích k větám, kterými herci odpovídali na otázku: Proč by podle vás měli diváci vidět Doktora od Jezera hrochů?

„Vypadáš tak strašně nezištně, že bych se ti styděl vrazit litr do kapsy,“ prohlásí o doktoru Čeňku Dobeškovi (Jaroslav Šmíd) jeho úplatkářsky mnohem úspěšnější kolega Karel Pištělák (Jiří Langmajer). Čenda je opravdu poctivec a ňouma, ovšem je rozhodnutý se napravit. Po naléhání své ženy (Tereza Bebarová) a chamtivé tchyně (Eva Holubová) odjede na rok do Afriky, aby se pochlapil a zbohatnul. Roční pobyt se ale nešťastnou náhodou změní jen na jednodenní a Čeněk se domů vrací nejen bez peněz, ale i s potupným zraněním. Čeká ho sprcha od tchýně, nůž do zad od ženy, ale také nová láska (Alžbeta Stanková)…

Alžbeta Stanková (letuška Lenka): Už jen třeba pro tu Trošku nepraktické Švandy, co film nabízí, a udělá tak někomu na pár desítek minut radost! - Stankové přisoudil scénář roli letušky, která je ztělesněním příčin neklidného spánku mnoha mužů. Jejím osudem je ale být tou pravou polovičkou doktora Čeňka Dobeška.

Půlka jeho bledé tváře (jak poeticky je ve filmu opsán jiný mnohem frekventovanější a mnohem jadrnější výraz pro jistou zadní část těla) výrazně přispěje k nejdramatičtějšímu okamžiku v Jezeře hrochů, k němuž pár desítek minut radostného očekávání vlekle směřuje a který pak pár desítek méně radostných minut doznívá.

Jaroslav Šmíd (Čeněk Dobešek): Věřím, že to bude příjemná letní komedie, u které si lidé odfrknou a uvidí tam hodně zvířátek. - Část filmu se natáčela v africké Keni, kam je Čeněk Dobešek vyslán coby doktor bez hranic. Ke zklamání mnohých diváků tvoří ale exotické exteriéry sotva třetinu celého filmu (včetně odfrkávání hrochů v úvodu), zbývající dvě třetiny se odehrávají buď u někoho doma, nebo v nemocnici.

Smolař Dobešek totiž stráví v Africe méně hodin, než kolik trval interkontinentální let. Na vině je jeho fobie z hadů, která ho poté, co se s jedním z nich setká tváří v bledou tvář, dovede k tragickému zásahu do vlastního těla břitvou, věnovanou jeho rodině hrabětem Esterházym.

Tereza Bebarová (Čeňkova žena Zuzana): Švandrlík, Troška, příjemná švanda, krásná kamera, Afrika, dobří herci, prostě hezká česká komedie. - Komediálnost těží Troška opět z hezkých českých vlastností –závisti, prospěchářství, slabosti pro kapříky – a z vlastností, které jsou obecně dobrým terčem vtipu – ňoumovitost, vdavekchtivost, záletnictví a hloupost. Činí tak ale v jedné anekdotě, jejíž vyprávění trvá přes hodinu a půl.

Utáhnout by ji měli aspoň známí herci, jejichž jména na plakátech jsou pro diváka zárukou zábavy samy o sobě. Bob Klepl se ve filmu jen mihne v bavičské etudě „sekáč a had“, zato Eva Holubová je v roli přičinlivé tchyně, která by ráda měla z doktorského zetě zlatou slepici, k nepřeslechnutí.

Chováním hartusivé domovnice docela zastíní hlavní postavu filmu – doktora Dobeška. Co stálo za volbou Jaroslava Šmída do hlavní role troškaví, nejspíše jeho ťuňtovský výraz, který je ze začátku chvíli přesvědčivý, pak ale už jen iritující. Nemastný neslaný dojem po sobě zanechá i Jiří Langmajer coby úplatný záletník doktor Pištělák a zvláště Tereza Bebarová v roli Čendovy povrchní manželky přemíru komediálního talentu neprokazuje.

Edita Brychta (doktorka Homolová): Film je osvěžující svým humorem a optimismem, což všichni potřebujeme a oceníme. - Závěrem ve zkratce: Kdo při kameňácké trilogii prskal smíchy popcorn za límec diváků v řadě před ním, bude osvěžen i Doktorem od Jezera hrochů. Kdo ale zatajil nevěřícně dech při každé pointě, někdy dokonce tak usilovně, že mu nabobtnalá kukuřice uvízla v krku a on si na kratičký okamžik pohrával s myšlenkou, že boj o další nadechnutí vzdá, zůstane neosvěžen. I kdyby tím riskoval doživotní pronásledování kouzlem džu-džu.

P. S. Autory titulní písně Doktor od Jezera hrochů jsou Petr Kolář a Viktor Dyk. Je téměř s podivem, vzhledem k nejoblíbenějšímu slovu filmu, že Troška neoslovil Jiřího Schmitzera.

Doktor od Jezera hrochův kinech: od 25. února; režie: Zdeněk Troška; scénář: Zdeněk Troška, Marek Kališ; kamera: Asen Šopov; hrají: Jaroslav Šmíd, Eva Holubová, Jiří Langmajer, Tereza Bebarová, Alžbeta Stanková, Oldřich Navrátil, Bob Klepl aj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
před 3 hhodinami

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
28. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026
Načítání...