Recenze: Troška důvodů, proč zajít za Doktorem od Jezera hrochů

„Je to opravdu vtipné, přesně to vystihuje literární předlohu, můžeme točit!“ zněla prý jásavá reakce od všech, kteří si přečetli scénář k novému filmu Zdeňka Trošky Doktor od Jezera hrochů. Filmová adaptace s podtitulem Troška nepraktické Švandy vychází ze stejnojmenné knihy Miloslava Švandrlíka možná více než věrně, švandy v ní ale není ani troška. A to je v komedii dost nepraktické.

Zdeněk Troška několikrát prohlásil, že točí především pro potěchu lidí, ale přestože se sebevědomě za člověka považuji, potěšena jeho (nejen posledním) filmem dvakrát nejsem. Chápu oddychový účel nenáročných komedií, prvoplánovost jejich vtípků, zálibu v klišé, dokonce i jisté kouzlo trapnosti estrádních fórků, ale nejspíš mi chybí smysl pro troškovský „lidový“ humor.

Svou suchopárnost bych ráda dokázala i v následujících komentářích k větám, kterými herci odpovídali na otázku: Proč by podle vás měli diváci vidět Doktora od Jezera hrochů?

„Vypadáš tak strašně nezištně, že bych se ti styděl vrazit litr do kapsy,“ prohlásí o doktoru Čeňku Dobeškovi (Jaroslav Šmíd) jeho úplatkářsky mnohem úspěšnější kolega Karel Pištělák (Jiří Langmajer). Čenda je opravdu poctivec a ňouma, ovšem je rozhodnutý se napravit. Po naléhání své ženy (Tereza Bebarová) a chamtivé tchyně (Eva Holubová) odjede na rok do Afriky, aby se pochlapil a zbohatnul. Roční pobyt se ale nešťastnou náhodou změní jen na jednodenní a Čeněk se domů vrací nejen bez peněz, ale i s potupným zraněním. Čeká ho sprcha od tchýně, nůž do zad od ženy, ale také nová láska (Alžbeta Stanková)…

Alžbeta Stanková (letuška Lenka): Už jen třeba pro tu Trošku nepraktické Švandy, co film nabízí, a udělá tak někomu na pár desítek minut radost! - Stankové přisoudil scénář roli letušky, která je ztělesněním příčin neklidného spánku mnoha mužů. Jejím osudem je ale být tou pravou polovičkou doktora Čeňka Dobeška.

Půlka jeho bledé tváře (jak poeticky je ve filmu opsán jiný mnohem frekventovanější a mnohem jadrnější výraz pro jistou zadní část těla) výrazně přispěje k nejdramatičtějšímu okamžiku v Jezeře hrochů, k němuž pár desítek minut radostného očekávání vlekle směřuje a který pak pár desítek méně radostných minut doznívá.

Jaroslav Šmíd (Čeněk Dobešek): Věřím, že to bude příjemná letní komedie, u které si lidé odfrknou a uvidí tam hodně zvířátek. - Část filmu se natáčela v africké Keni, kam je Čeněk Dobešek vyslán coby doktor bez hranic. Ke zklamání mnohých diváků tvoří ale exotické exteriéry sotva třetinu celého filmu (včetně odfrkávání hrochů v úvodu), zbývající dvě třetiny se odehrávají buď u někoho doma, nebo v nemocnici.

Smolař Dobešek totiž stráví v Africe méně hodin, než kolik trval interkontinentální let. Na vině je jeho fobie z hadů, která ho poté, co se s jedním z nich setká tváří v bledou tvář, dovede k tragickému zásahu do vlastního těla břitvou, věnovanou jeho rodině hrabětem Esterházym.

Tereza Bebarová (Čeňkova žena Zuzana): Švandrlík, Troška, příjemná švanda, krásná kamera, Afrika, dobří herci, prostě hezká česká komedie. - Komediálnost těží Troška opět z hezkých českých vlastností –závisti, prospěchářství, slabosti pro kapříky – a z vlastností, které jsou obecně dobrým terčem vtipu – ňoumovitost, vdavekchtivost, záletnictví a hloupost. Činí tak ale v jedné anekdotě, jejíž vyprávění trvá přes hodinu a půl.

Utáhnout by ji měli aspoň známí herci, jejichž jména na plakátech jsou pro diváka zárukou zábavy samy o sobě. Bob Klepl se ve filmu jen mihne v bavičské etudě „sekáč a had“, zato Eva Holubová je v roli přičinlivé tchyně, která by ráda měla z doktorského zetě zlatou slepici, k nepřeslechnutí.

Chováním hartusivé domovnice docela zastíní hlavní postavu filmu – doktora Dobeška. Co stálo za volbou Jaroslava Šmída do hlavní role troškaví, nejspíše jeho ťuňtovský výraz, který je ze začátku chvíli přesvědčivý, pak ale už jen iritující. Nemastný neslaný dojem po sobě zanechá i Jiří Langmajer coby úplatný záletník doktor Pištělák a zvláště Tereza Bebarová v roli Čendovy povrchní manželky přemíru komediálního talentu neprokazuje.

Edita Brychta (doktorka Homolová): Film je osvěžující svým humorem a optimismem, což všichni potřebujeme a oceníme. - Závěrem ve zkratce: Kdo při kameňácké trilogii prskal smíchy popcorn za límec diváků v řadě před ním, bude osvěžen i Doktorem od Jezera hrochů. Kdo ale zatajil nevěřícně dech při každé pointě, někdy dokonce tak usilovně, že mu nabobtnalá kukuřice uvízla v krku a on si na kratičký okamžik pohrával s myšlenkou, že boj o další nadechnutí vzdá, zůstane neosvěžen. I kdyby tím riskoval doživotní pronásledování kouzlem džu-džu.

P. S. Autory titulní písně Doktor od Jezera hrochů jsou Petr Kolář a Viktor Dyk. Je téměř s podivem, vzhledem k nejoblíbenějšímu slovu filmu, že Troška neoslovil Jiřího Schmitzera.

Doktor od Jezera hrochův kinech: od 25. února; režie: Zdeněk Troška; scénář: Zdeněk Troška, Marek Kališ; kamera: Asen Šopov; hrají: Jaroslav Šmíd, Eva Holubová, Jiří Langmajer, Tereza Bebarová, Alžbeta Stanková, Oldřich Navrátil, Bob Klepl aj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 2 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled