Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí

Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.

Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?

Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.

Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…

Když se intelektuálům nikdo nesmál

V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.

Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.

Pátrání po sedmé funkci

Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.

Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.

Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.

Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.

Co se to stalo?

Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.

Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“

Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.

Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled