Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí

Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.

Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?

Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.

Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…

Když se intelektuálům nikdo nesmál

V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.

Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.

Pátrání po sedmé funkci

Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.

Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.

Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.

Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.

Co se to stalo?

Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.

Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“

Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.

Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
před 1 hhodinou

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
před 3 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
před 4 hhodinami

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoJubileum Václava Havla připomenou přednášky, divadelní hra či videomapping

Václav Havel by letos oslavil devadesáté narozeniny. Jubileum prvního polistopadového prezidenta připomene řada akcí. Například přehlídka digitálního umění Signal Festival nabídne videomapping ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish inspirovaný Havlem na fasádě Staroměstské radnice. Festival Havel ALIVE na Pražském hradě zase chce bývalého prezidenta připomenout napříč uměleckými formami: divadlem, hudbou, uměním a designem, filmem a sérií přednášek a debat.
před 18 hhodinami

Zemřel režisér a scenárista Jean-Paul Rappeneau

Ve věku 94 let v úterý v Paříži zemřel francouzský filmový režisér a scenárista Jean-Paul Rappeneau, který natočil mimo jiné cenami ověnčený snímek Cyrano z Bergeracu z roku 1990 s Gérardem Depardieuem v hlavní roli. Agentuře AFP to ve středu oznámil jeden z jeho synů.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

Registr umělců za první rok čítá na pět set lidí

Za první rok fungování Registru umělců získalo status umělce více než 480 lidí, vyplývá z dat ministerstva kultury. Status umělce je jednou z podmínek, jak mohou od loňského roku dotyční dosáhnout na peníze od státu. Ty by pak měli využít k další tvorbě nebo vzdělávání v oboru. Část umělců považuje nově zavedený status za zbytečný. Ostatní podmínky pro získání dotací jsou totiž podle nich nastavené tak, že na peníze velká část lidí z kulturní obce vůbec nedosáhne.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.