Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí

Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.

Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?

Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.

Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…

Když se intelektuálům nikdo nesmál

V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.

Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.

Pátrání po sedmé funkci

Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.

Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.

Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.

Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.

Co se to stalo?

Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.

Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“

Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.

Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Všude je víc strachu, ale neměli bychom zamykat dveře, míní Binocheová

Francouzská herečka Juliette Binocheová se na festivalu v Karlových Varech představuje jako herečka i režisérka. V rozhovoru pro ČT24 mluvila o tom, proč natočila dokumentární esej s britských tanečníkem a choreografem Akramem Khanem nebo jaká tragédie jí pomáhala při roli v oceňovaném filmu Tři barvy: Modrá. Zavzpomínala také na natáčení adaptace románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí.
před 17 hhodinami

Za filmovou Odvážnou Vaianou se ukrývá příběh klimatické krize

Rodinná disneyovka Odvážná Vaiana skrývá tragický příběh o jedné z největších klimatických krizí v dějinách, popsali britští vědci. Analýzou tisíc let starých vzorků bahna dokázali zjistit, na co vzpomínají polynéská vyprávění.
včera v 16:30

Skvělá energie, řekl Wright po návratu o Varech. Přijel i Bacon s celou rodinou

Na filmovém festivalu v Karlových Varech už jsou další avizovaní zahraniční hosté. Americký herec Jeffrey Wright uvedl snímek Basquiat a při sobotním závěrečném ceremoniálu převezme čestnou cenu za přínos kinematografii. Jeho krajan Kevin Bacon představí festivalovému publiku Rodinný film, který skutečně natočil se svými nejbližšími.
včera v 14:41

Nedopalky či levé sluchátko. Fanoušci Swiftové skoupili odpadky z její svatby

Na svatbě Taylor Swiftové být nemohli, ale památku na tenhle velký den mít chtějí. Fanoušci americké zpěvačky proto kupovali za pětadvacet dolarů (530 korun) nedopalky, víčka od plastových lahví, policejní pásku, levé sluchátko AirPod, dokonce i ovulační test. Všechny tyto věci sesbíral umělec Justin Gignac v den a na místě sňatku Swiftové s hráčem amerického fotbalu Travisem Kelcem. A pak vše nabídl ke koupi na internetu.
včera v 14:11

AI ve filmech se zlepšuje, lidi ale snad nenahradí, zaznělo v pořadu Na dosah

Umělá inteligence (AI) je v kinematografii dobrý sluha, ale zlý pán, shodují se dokumentaristka Helena Třeštíková a herec Jan Cina. Producent Filip Bobiňski a kaskadér Marek Svitek předpokládají, že zájem bude stále i o reálné lidi na skutečných místech. Ohledně AI je potřeba právní regulace, míní. Musíme se naučit, jak s ní žít, souhlasí expert na AI Jonáš Doležal s tím, že tato „nová fantastická technologie“ dokáže stále lépe nahradit herce a tvořit filmy. Téma rozebrali s moderátorem Danielem Stachem v pořadu ČT Na dosah.
včera v 12:43

Magda Vášáryová uvedla ve Varech trezorový film. Hrát už ale nechce

Herečka a diplomatka Magda Vášáryová převezme v sobotu, tedy na slavnostním zakončení letošního ročníku, Cenu prezidenta karlovarského festivalu za přínos kinematografii. Už ve čtvrtek ale uvedla film Vtáčkovia, siroty a blázni, který Juraj Jakubisko natočil na konci šedesátých let. Snímek ovšem skončil v trezoru.
9. 7. 2026

Při hraní zapomínám sama na sebe, říká Binocheová

Francouzská herečka Juliette Binocheová zamířila ve čtvrtek po červeném koberci do Velkého sálu hotelu Thermal, aby uvedla svůj režijní počin – dokumentární esej V nás. Na závěr festivalu pak převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

It's a Heartache. Zemřela Bonnie Tyler

V 75 letech v portugalské nemocnici zemřela velšská zpěvačka Bonnie Tyler. S okamžitě rozpoznatelným chraplavým hlasem dobývala hitparády především v sedmdesátých a osmdesátých letech. K jejím nejslavnějším hitům patřily písně Islands, It's a Heartache nebo Total Eclipse of the Heart.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.