Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí

Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.

Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?

Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.

Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…

Když se intelektuálům nikdo nesmál

V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.

Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.

Pátrání po sedmé funkci

Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.

Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.

Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.

Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.

Co se to stalo?

Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.

Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“

Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.

Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Krvavá nevěsta, Mavka, Šampion či Šepot lesa

Co nového nabízejí kina? Ukrajinská fantasy Mavka: Pravdivá legenda si pohrává s magií a vášní. Snímek Krvavá nevěsta: Hra začíná přináší pokračování hororově laděného příběhu plného akce, temné zábavy a adrenalinu. Životopisný film Šampion přiblíží československého mistra světa v krasobruslení Ondreje Nepelu. A francouzský dokument Šepot lesa předloží divákům v kinech vizuálně poetické vyznání lásky k rodině a přírodě.
před 5 hhodinami

Zemřel německý herec Adorf, známý z Plechového bubínku i Vinnetoua

Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších německých filmových a divadelních herců Mario Adorf. S odvoláním na jeho manažera Michaela Starka a filmovou agenturu Reinholz o tom informoval bulvární deník Bild. Rodák z Curychu se proslavil rolemi otce trpasličího hrdiny v oscarovém snímku Plechový bubínek, čeští diváci ho znali především jako vůdce banditů Santera ve Vinnetouovi.
09:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSmetanova Má vlast zazněla díky Matyáši Novákovi v newyorské Carnegie Hall

Přepis cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast pro klavír, dílo Jindřicha Káana, uvedl v noci na středu v newyorské Carnegie Hall klavírista z Hradce Králové Matyáš Novák. Absolvent pražské Akademie múzických umění, žák profesora Ivana Klánského, nastudoval dílo v roce stého výročí úmrtí autora. Sám i notový zápis místy dotvořil. Jindřich Káan z Albestů byl český klavírní virtuóz, skladatel a pedagog. Před vznikem republiky vedl konzervatoř v Praze. Na přepisy děl jiných autorů pro klavír se zaměřoval. V červnu uslyší Mou vlast v podání Matyáše Nováka na klavír diváci na festivalu Smetanova Litomyšl.
před 9 hhodinami

Drama o střelbě ve škole zasáhlo citlivá místa

Jaká je nejhorší věc, kterou jste kdy udělali? Odpověď na tuto otázku zásadně zasáhne do svatby, kterou ve filmu nazvaném Drama chystají snoubenci v podání Zendayi a Roberta Pattinsona. Snímek, promítaný od začátku dubna i v českých kinech, provází v USA kritika za to, jakým způsobem se zhostil vážného tématu.
před 23 hhodinami

Jednou měsíčně zdarma otevře dalších pět muzeí, oznámilo ministerstvo

V neděli zdarma otevřou stálé expozice Národního muzea, brněnského a opavského Moravského a Slezského zemského muzea, pražského a brněnského technického muzea. Oznámilo to ministerstvo kultury. Muzea, která patří mezi organizace zřizované tímto resortem, by tak měla být otevřena pravidelně každou druhou neděli v měsíci.
před 23 hhodinami

Nebojíme se shodit své neúspěchy, říká možný objev roku Gufrau

Vytváří něco mezi rapem, RnB a elektronickou hudbou a občas je to prý experiment. Tříčlenné uskupení Gufrau patří k nejviditelnějším objevům posledního roku. Společně s Victorem Kalem mají šanci získat hned tři ceny Anděl.
včera v 08:00

Kulturní instituce a odbory požadují stejnou částku z rozpočtu, jaká byla loni

Zástupci živého i neživého umění a kulturních odborů požadují stejnou částku z rozpočtu jako v roce 2025. Vyzvou ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k jednání. Po úterním jednání tripartity v kultuře to řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun. Oproti loňsku jde o osmnáctiprocentní pokles. Loni ministerstvo hospodařilo s částkou 21,52 miliardy korun. Klempíř uvedl, že má přislíbeno zhruba 180 milionů navíc.
7. 4. 2026

Herec Travolta poprvé režíroval. Adaptaci vlastní knihy uvede v Cannes

Herec John Travolta režíroval svůj první film a debut uvede ve světové premiéře na letošním festivalu v Cannes. Tamní publikum jako jedno z prvních uvidí snímek s názvem Propeller One-Way Night Coach odehrávající se během zlatého věku komerčního letectví.
7. 4. 2026
Načítání...