Recenze: Star Trek pokračuje do neznáma, ale nezapomíná na známé

V rozlehlé mezigalaktické prázdnotě, kde jsi jen ty, tvá loď a tvá posádka, je snadné prolétnout červí dírou do nicoty a navždy se ztratit. V tomto oscilujícím multivesmíru je ovšem kosmologická konstanta, které se tohle stát nemůže – a tou je nekonečná legendární show Star Trek, kterou žádná červí ani jiná díra nesmázne do zapomnění. Nesmetl ji tam ani nový příběh Star Trek: Do neznáma.

Že Star Trek pokračuje, je hlavně zásluha režiséra, scenáristy a producenta J. J. Abramse, který v roce 2009 svým Star Trekem položil impozantní i odlehčený, ale hlavně odvázaně zábavný impuls k restartu nové série na staré téma, aby oslovil další generaci diváků. Tenhle reset pak o čtyři roky později potvrdil jen o něco málo vlažnějším pokračováním, jež zavedlo Star Trek: Do temnoty

A pak přepustil režijní křeslo tchajwanskému tempaři a „trekerovi“ Justinu Linovi, jenž si svůj akční styl vybrousil ve čtyřech pokračováních série Rychle a zběsile a splňoval předpoklad tvůrce, který dokáže kolorit legendární série přetavit do formátu diváckého blockbusteru s megarozpočtem blížícím se dvěma stům milionů dolarů.

Nahrávám video
Star Trek míří do neznáma i do kin
Zdroj: ČT24

Výhodou bylo, že mohl stavět na sehraném a dobře fungujícím castingu, který to spolu již nějakou dobu táhne a ví, co se od něj očekává. Nový tým Star Treku se do toho pořádně obul a podle hesla „když jste sešrotovali Enterprise, tak dostanete hustě přes držku“ si to rozdal s démonickým slizounem, který má se spojenou federací planet nevyřízený účet.

Do neznáma známou cestou

Star Trek je tu s námi již téměř čtyřicet let, někdy nahoře, někdy více dole, ale teď má docela slušně našlápnuto, což je v mnohém zásluha Simona Pegga, který obstál nejen jako herec, ale zejména jako scenárista. S přehledem balancuje mezi akcí, temnotou a odlehčeným úsměvem, dialogy nejsou blbé ani prázdné a týmovka se střídá s komornější dikcí ve chvíli, kdy se zbytek posádky vystřelený v záchranných modulech spáruje do nesourodých dvojic, které bojují o život. Je tu prostě na co se dívat, co poslouchat o koho se bát a komu držet palce.

Star Trek: Do neznáma
Zdroj: CinemArt

Režisér Justin Lin, jenž vystřídal ranařskou týmovku z Rychle a zběsile za partu z Enterprise, to ustál, včetně likvidace kultovního kosmického bitevníka, což je akt téměř svatokrádežný. Ve vyzkoušeném castingu má každá figura své místo a dobře ví, co s ním.

Dominuje mu kapitán Chris Pine neboli nejmladší kapitán Hvězdné flotily James Tiberius Kirk, sympaťák, který už pouze neusiluje o to podobat se slavnému tátovi, ale stává se sám sebou. Přehlédnutelní nejsou ani jeho největší kámoš, poloviční Vulkánec Zachary Quinto alias vědecký důstojník Spock, zastávající názor, že strach ze smrti nemá logiku, hláškující palubní doktor Karl Urban zvaný Kostra a Simon Pegg, který navázal zajímavý kontakt s černobíle vystajlovanou bojovnicí odjinud Sofií Boutellaovou.

Star Trek: Do neznáma
Zdroj: CinemArt

Jen téměř hermeticky zakapotovaný, pomstychtivý záporák Idris Elba mohl být jako temná síla Krall ještě o něco monstróznější a hrozivější, včetně finálního klinče, jenž učinil z Jamese T. Kirka definitivně hrdinu dne, který (jak je v rodinné tradici) opět spasil Federaci a zachránil její meziplanetární základnu Yorktown.

Star Trek pro všechny

Star Trek: Do neznáma si mohou užívat „trekkies“ stejně jako touto kultovní látkou dosud nepolíbení, z nichž část se může stát členy fanklubu. Není to sice dechberoucí zážitek, ale pořád je to solidní, jednoduchá a fungující zábava, která má drive, energii a vtip a nabízí dobře šlapající casting a poctivou soudobou filmařinu, neuchyluje se k planému plkání, neparatizuje na originálu a nelikviduje jeho svéráznou patinu.

Hrdinové Star Treku se řítí galaktickým časoprostorem, odvážně pronikají do zrádných mlhovin – a nastolují vzrušující očekávání, kam se s nimi vydáme příště. Ať žijí dlouho a blaze (jak říkají Vulkánci) – a ať vás jejich průlet nemine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...