Recenze: Rozmarný bonus Rozmarného léta

Letní speciál spolku Kašpar Rozmarné léto hrají v Divadle v Celetné už pátou sezonu. Od června do září ožívají kabinky říčních lázní a věrní diváci dostali dárek v podobě Rozmarného bonusu, v premiéře byl uveden 28. července. V kulisách Rozmarného léta provází novými situacemi známých postav principál divadla Jakub Špalek, režisér obou inscenací. Pro tuto příležitost vznikla také desítka písní Petra Maláska v interpretaci pianistky Veroniky Němcové. O přestávce se podávají rozmarní utopenci a rozmarné párky, z programu se dozvíte, jaký byl plavební a koupelní řád říčních lázní na Zbraslavi v roce 1905 a že přílišné hřmotnění, pokřikování a dovádění jest v místě léčby sluncem a vodou zapovězeno.

První čtené zkoušky proběhly na jaře, Jakub Špalek text připravil spolu s herci a spisovatelem Jiřím Stránským. Dopsat Rozmarné léto napadlo Kašpary loni během jeho repríz. „Povídali jsme si na téma Rozmarné 2, až vznikl nápad vystřižených scén - Bonus,“ uvedl režisér. Téměř vančurovská čeština, temperament Kateřiny Důrové a vystoupení Spolku dobrovolných akvabel patří k rodinnému stříbru výpravného kusu.

Víceúrovňová dekorace s dřevěnou stavbou, skutečnou vodou, interiérem maringotky a provazochodeckým lanem je dílem Karla Špindlera, kostýmy navrhl Jan C. Löbl (pro Bonus opatřil dámské plavky v barvách trikolory a Annina bílého psíka), pohybovou spolupráci zajistila Jana Hanušová.

Tanec paní Kateřiny

Úvod hry má klasické schéma. Postavy nastoupí na molo vedle sebe, každá se představí svou replikou. Besídka na plovárně může začít. Hovory mužů - Antonína Důry (Jan Potměšil), majora Huga (Tomáš Karger) a kanovníka Rocha (František Kreuzmann) - prostupují jako refrén dějem a působí trochu strojeně. Spontaneitu chybějící těmto pánským dostaveníčkům nahradí temperamentní výstupy Kateřiny Důrové (Eva Elsnerová) nebo hostinské či plovárenské paničky (Irena Kristeková). Zvláště paní Kateřina to na prknech dokáže pořádně rozbalit. Její vášnivý tanec - s pohyby praní prádla na valše - při kupletu „Že si žena neporadí, když jí manžel nepohladí“ každého pobaví. Vzápětí se, zdánlivě nesměle, vrhá do Arnoštkovy náruče.

Celkově má Rozmarný bonus letně ležérní průběh. Některé úseky jsou více recitované než hrané, k čemuž svádí melodie nápodoby vančurovského jazyka, který si herci z Kašparu moc oblíbili. „Najednou nám text zachutnal jako lahůdka,“ svěřil se v rozhlasovém rozhovoru Jan Potměšil. Jeho Antonín Důra má v sobě opravdovou mužnost lázeňského správce. Hostinský (Jakub Špalek) s hostinskou (Irena Kristeková) podávají bodré vypravěčské výkony a jejich promluvy tmelí kompozici. Hostinská se s chutí pustí i do kankánu. Také Anna (Eliška Mesfin Boušková) poodhalí své další schopnosti. Kromě zdatné francouzštiny překvapí zručnou ohňovou show, kterou v tréninku provádí spolu s kouzelníkem Arnoštkem (Miloslav Tichý). Ten se od zkušeného eskamotéra naučil další triky, což zvyšuje atraktivitu jejich produkce.

Ryba na propanbutanu

Diváci jsou lázněmi jakoby obklopeni. Herci přicházejí z hlediště, hraje i jedna stěna sálu, některé vstupy probíhají dole pod forbínou, před maketou města. Voda 26 °C, vzduch 24 °C, láká tabulka na domku Důrových. Sličná dáma se převléká v kabině, těší se na obdivné pohledy jinochů a nakonec slyšíme i její milý hit „Malinko bych mlsala“. Idyla Krokových Var je náhle narušena, k čemuž přispívá pár večerů s vystoupením exotické Anny a kouzelníka Arnoštka. Kateřinu zajímá kouzelník, Anna svádí místní muže. Například abbé Roch se zde dostane až do soukromí její maringotky, kde mu zpívá a přitom smaží rybu na propanbutanovém vařiči. Rozpálený olej prská, ryba voní prostorem. Co major Hugo s Annou? Čte jí básně a skutečně si ji nakloní. Mistr Antonín převáží Annu v noci loďkou na svůj břeh, na tajnou masáž do kabinek…

Eva Elsnerová a Jakub Špalek ve hře Rozmarný bonus
Zdroj: Divadlo v Celetné/Michal Hladík

Menu Bonusu je pestré, pracuje s různými momenty, co v původním příběhu nebyly prozrazeny. Kabaretní podobu hry podtrhuje písnička „U 14 pomocníků“, která chutně popisuje řadu jídel. „Chybějí mi asi starý dobrý časy,“ zpívá sbor herců a při tomto finále se všichni na jevišti rozdovádějí. Krokovarské akvabely předvedou vtipnou vodní kreaci a pánové jim galantně oblékají červené župany. Léto je pochváleno, kamínky, hozené do vody, žbluňkají a nám je líto, že jsme si také nevzali plavky.

Reprízy Rozmarného bonusu proběhnou v Divadle v Celetné 20. 8. v 18:00 a 28. 8., 7. 9., 16. 9. v 19:30. Souběžně s nimi program nabízí i Rozmarné léto. Autoři doporučují navštívit tituly v pořadí jejich vzniku. Chcete-li okusit skoro autentickou atmosféru plovárny třicátých let, zajeďte si s Vančurovou knihou do údolí pražské Divoké Šárky. Koupaliště U Veselíků vám všechno připomene.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 20 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...