Recenze: Rimbaud nepřeháněl a Topinka nepřehání o Rimbaudovi

Monografií Vedle mne jste všichni jenom básníci se Miloslavu Topinkovi podařilo nejen složit poctu Jeanu-Arthurovi Rimbaudovi, zároveň neotřele a objevně přiblížit jak život, tak tvorbu jednoho z největších básníků všech dob.

Nepřeháníme snad? Rimbaud, který psal poezii do svých devatenácti a pak se k ní hrubě odvrátil zády, ten že by měl být jedním z největších básníků? Jak k tomu přijdou všichni ti zasloužilí, kteří se své múze zaslíbili na celý život? Všichni ti, jejichž básnická tvorba daleko přesahuje Rimbaudovy pouhé dva svazky?

Přesto Topinka dokazuje, že byl Rimbaud skutečně něco víc. Protože poezie pro něj byla pouze prostředkem, nikoliv cílem. O veršování, jakkoli dokonalé, rafinované, umné, mu skutečně nešlo.

Vidět jinak

Ještě jako šestnáctiletý student napsal ve dvou dopisech slova, jež můžeme vnímat jako jakýsi itinerář jeho další cesty: „Chci být básníkem a pracuji na tom, abych se stal vidoucím. Jde o to dojít k neznámu… Je třeba být vidoucím, stát se vidoucím. Básník se stává vidoucím dlouhým, nesmírným a vědomým rozrušováním všech smyslů.“

Okamžitě je ovšem nutné dodat, že Rimbaud se svými slovy skutečně řídil a za toto své hledání náležitě zaplatil, protože v téhle hře na život a na smrt není nic, vůbec nic zadarmo… a každý švindl či pokus o něj se vždy vymstí.

Jak napsal básník Rolland de Renéville: „Probudit v člověku schopnost odpovídat nejjemnějším záchvěvům, jimiž jsou tvořeny vyšší stavy hmoty. Rimbaud tak nabývá jasnozřivosti, která mu umožňuje nahlížet skutečnosti, o nichž většina lidí nemá ani tušení… Myšlenky se mu stávají viditelnými jako tělesa.“ Získává schopnost vidění jinak, dotýkání se neznáma. Ale nejen to, on neznámem prostupuje a dostává se za něj.

Došel až tam, kam mohl

Stačí si přečíst Rimbaudovu Sezonu v pekle či jeho Iluminace – sbírku, o níž F. X. Šalda napsal: „Čtu-li Iluminace, mám vždycky dojem až fyzický, že tam krápe ze slov krev zcela hmotně, že tam visí cáry masa slovného, které pohodil dravec, jemuž nemohly dát nasycení.

Hodně se dělá z toho, že v devatenácti Rimbaud na poezii a psaní jako takové zanevřel a věnoval se podnikání a cestám. Je to však prosté: došel až tam, kam mohl – což bylo daleko dál než všichni oni jím zlehčovaní básníci. Stal se skutečně vidoucím.

A vydal se na další cestu, jež skončila 10. listopadu 1891, kdy sedmatřicetiletý umírá. Proč ale neocitovat z jeho Iluminací, a to v Topinkově překladu:

Dost už viděl. Vidina číhala ve vzduchu na každém kroku.Dost už zažil. Hučení měst, večer i za svitu slunce, bezustání.Dost už poznal. Zastávky života. – Ó všechna ta Hučení, Vidiny!Odjezd mezi nové zvuky, nová vzrušení!
Odjezd

Úplně závěrem si dovolím ještě jednou zmínit Šaldu: „Na Rimbaudovi je všecko výjimečné, mimolidské, zázračné… Jeho předčasná zralost… je stejně monstrózní jako všecek jeho další vývoj: za rok stráví a proběhne to, k čemu potřebují jiní celých desetiletí. Jeho revolta je mnohem radikálnější než revolta Lautréamontova… jde ke kořenům věci.

A o tomhle všem je Topinkova mimořádně zasvěcená a také skvěle napsaná kniha, doplněná mnoha neznámými fotografiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začíná Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začíná tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujme Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
před 9 hhodinami

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
včera v 08:00

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Euforii i obavy zachycuje program ČT k výročí konce války

Česká televize připravila k připomenutí osmdesáti let od konce druhé světové války desítky premiérových dokumentů a dílů dokumentárních cyklů. Přinášíme výběr některých z nich, k vidění jsou či budou na obrazovce i v iVysílání.
8. 5. 2025

„A hrdý buď, žes vytrval...“ Hrdý Budžes dosáhl tisícovky repríz, nejvíc to není

Inscenace Hrdý Budžes slaví tisící reprízu. Hra podle bestselleru Ireny Douskové získala diváckou popularitu i díky obsazení Báry Hrzánové do hlavní role osmileté Helenky, která ze svého pohledu komentuje život v normalizaci. Tisícáté přestavení je na českých scénách určitě úspěch, i když do rekordmana, jímž je Kouzelný cirkus, Hrdému Budžesovi ještě pár tisíc chybí.
7. 5. 2025
Načítání...