Recenze: Petr Zuska Louskáčka nerozlouskl, vylámal si na něm zuby

Balet Národního divadla v Praze si jako první premiéru sezony připravil novou verzi Louskáčka v choreografii a režii uměleckého šéfa souboru Petra Zusky. Jeho představení, které nazval Louskáček a Myšák Plyšák, po jedenácti letech střídá úspěšnou inscenaci maďarského choreografa Youriho Vámose.

Čajkovského pohádkový titul je jedním z nejhranějších baletů druhé poloviny dvacátého století. V mnoha interpretacích, často obměnách klasické Petipovy verze, se stal jakousi vánoční tradicí pro diváky po celém světě.

Zuska se při tvorbě Louskáčka nenechal ovlivnit různými, často uváděnými zpracováními, která se dle jeho slov podobají jedno druhému jako vejce vejci. Vydal se raději vlastní cestou a pokusil se o odvážný krok – nalezení originálního vyjádření a zpracování notoricky známého, lety prověřeného a divácky oblíbeného titulu.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Provedl zásadní změny v libretu, přičemž se v podstatě vůbec nedržel toho původního. Nepovedlo se mu ale vytvořit nosný děj. Zmizela ta jednoduchá, známá, dobře fungující linie, kterou ve snaze o nové významy nahradil komplikovaný a kostrbatě vyprávěný příběh. Dá se říci, že autor kombinoval, až ve výsledku překombinoval. Vznikla tak nepříliš soudržná inscenace.

Vánoční chaos

Stejně jako v ději, i v postavách převládá chaos. Ve významu jednotlivých charakterů se divák, který nečetl program, musí zákonitě ztratit. Zmizely ty hlavní tak, jak je známe, například strýček Drosselmeyer nebo ústřední pár – malá dívenka Marie/Klára, která usíná pod vánočním stromkem s dřevěným Louskáčkem, jenž ve snu ožívá, mění se v prince a ve velké bitvě poráží zlého Myšího krále.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Hejný

Louskáček v novém baletu představuje zlo, Myšák Plyšák je naopak dobrý utěšovatel, tak jako každá dětská sametová hračka v očích jejího malého majitele. Jiné postavy zase přibyly, například Ty a Já, dva mimové, kteří jsou hlavními průvodci celým představením, tahají za nitky a řídí chod událostí na scéně. Od začátku ale zrovna tihle dva (a nejsou vlastně zdaleka jediní) působí v inscenaci tak nějak navíc, jakoby byli určitým způsobem nadbyteční. Stejně jako tabule, jimiž rádoby vtipně napovídají děj.

Školní besídka v Praze

Zuska zasadil svého Louskáčka do prostředí staré Prahy, přičemž se snažil navázat na české tradice, v nichž figurují například postavy Čerta, Anděla a Mikuláše. Překrásný klasický květinový valčík ve druhém jednání nahradil v jeho baletu tanec smrkových větviček a kmínků z vánočního stromku, oblíbené tance národů pak tance vánočních ozdob – čokoládových figurek, skleněných koulí, červených mašlí, řetězů, svíček a prskavek. Jednotlivé výstupy skládané jeden přes druhý, občas až absurdně humorné, připomínají školní besídku nebo nějakou zábavnou revue.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Co se týče pohybového zpracování, používá Zuska v představení neoklasiku, stejně jako moderní taneční techniky. Prvky (například v duetech) jsou ale někdy zbytečně náročné, přičemž nepřinášejí kýžený divácký efekt. Tanečníci se nemají prakticky v čem blýsknout. Scéna je minimalistická a zvláštní kostýmy, na první pohled moderně pojaté, hraničí až s laciností. Fantazie jejich zpracování nechybí, dobrý vkus však v případě některých ano.

Experiment se nevydařil

Petr Zuska sice dokáže vytvořit dobré choreografie, do experimentu s celovečerním Louskáčkem se tentokrát ale raději pouštět neměl. Jsem přesvědčená o tom, že by Národnímu divadlu daleko víc slušela některá z tradičnějších verzí baletu.

Z nové inscenace se vytratil kouzelný emotivní příběh a Louskáček a Myšák Plyšák postrádá tu pravou vánoční poetiku. Mám velké pochybnosti, že se stane další stálicí na repertoáru divadla, na niž chodit – třeba i několikrát za sezonu – bude pro mnoho lidí tradicí. Tak, jak tomu bylo doposud. Já sama jsem si během představení ten každoroční návrat do dětství, z něhož by na mě dýchlo kouzlo Vánoc, bohužel neprožila.

Nahrávám video

V premiéře se Louskáček a Myšák Plyšák v Národním představili 3. a 4. prosince. Do konce roku se vrátí ještě dvanáctkrát, většina představení je už ale vyprodána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
včera v 08:30

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
včera v 07:00

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: hudební Srdcovka, mysteriózní Šedá zóna či akční Soukromý život

Režisér filmu Once s Markétou Irglovou John Carney se vrací s novým snímkem nazvaným Srdcovka. I do této komedie obsadil hudebníka – zpěváka Nicka Jonase. Ve francouzském mysteriózním dramatu Soukromý život si Jodie Fosterová zahrála psychiatričku, která si myslí, že její klientka byla zavražděna. Režisér a scenárista Guy Richtie přichází s akčním thrillerem Šedá zóna, v němž se Henry Cavill coby špion pouští do komplikované mezinárodní mise. A Steven Spielberg slibuje v konspirační sci-fi Den odhalení informace o mimozemském životě. V hlavních rolích se objeví Emily Bluntová či Colin Firth.
11. 6. 2026

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
11. 6. 2026
Načítání...