Recenze: Petr Zuska Louskáčka nerozlouskl, vylámal si na něm zuby

Balet Národního divadla v Praze si jako první premiéru sezony připravil novou verzi Louskáčka v choreografii a režii uměleckého šéfa souboru Petra Zusky. Jeho představení, které nazval Louskáček a Myšák Plyšák, po jedenácti letech střídá úspěšnou inscenaci maďarského choreografa Youriho Vámose.

Čajkovského pohádkový titul je jedním z nejhranějších baletů druhé poloviny dvacátého století. V mnoha interpretacích, často obměnách klasické Petipovy verze, se stal jakousi vánoční tradicí pro diváky po celém světě.

Zuska se při tvorbě Louskáčka nenechal ovlivnit různými, často uváděnými zpracováními, která se dle jeho slov podobají jedno druhému jako vejce vejci. Vydal se raději vlastní cestou a pokusil se o odvážný krok – nalezení originálního vyjádření a zpracování notoricky známého, lety prověřeného a divácky oblíbeného titulu.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Provedl zásadní změny v libretu, přičemž se v podstatě vůbec nedržel toho původního. Nepovedlo se mu ale vytvořit nosný děj. Zmizela ta jednoduchá, známá, dobře fungující linie, kterou ve snaze o nové významy nahradil komplikovaný a kostrbatě vyprávěný příběh. Dá se říci, že autor kombinoval, až ve výsledku překombinoval. Vznikla tak nepříliš soudržná inscenace.

Vánoční chaos

Stejně jako v ději, i v postavách převládá chaos. Ve významu jednotlivých charakterů se divák, který nečetl program, musí zákonitě ztratit. Zmizely ty hlavní tak, jak je známe, například strýček Drosselmeyer nebo ústřední pár – malá dívenka Marie/Klára, která usíná pod vánočním stromkem s dřevěným Louskáčkem, jenž ve snu ožívá, mění se v prince a ve velké bitvě poráží zlého Myšího krále.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Hejný

Louskáček v novém baletu představuje zlo, Myšák Plyšák je naopak dobrý utěšovatel, tak jako každá dětská sametová hračka v očích jejího malého majitele. Jiné postavy zase přibyly, například Ty a Já, dva mimové, kteří jsou hlavními průvodci celým představením, tahají za nitky a řídí chod událostí na scéně. Od začátku ale zrovna tihle dva (a nejsou vlastně zdaleka jediní) působí v inscenaci tak nějak navíc, jakoby byli určitým způsobem nadbyteční. Stejně jako tabule, jimiž rádoby vtipně napovídají děj.

Školní besídka v Praze

Zuska zasadil svého Louskáčka do prostředí staré Prahy, přičemž se snažil navázat na české tradice, v nichž figurují například postavy Čerta, Anděla a Mikuláše. Překrásný klasický květinový valčík ve druhém jednání nahradil v jeho baletu tanec smrkových větviček a kmínků z vánočního stromku, oblíbené tance národů pak tance vánočních ozdob – čokoládových figurek, skleněných koulí, červených mašlí, řetězů, svíček a prskavek. Jednotlivé výstupy skládané jeden přes druhý, občas až absurdně humorné, připomínají školní besídku nebo nějakou zábavnou revue.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Co se týče pohybového zpracování, používá Zuska v představení neoklasiku, stejně jako moderní taneční techniky. Prvky (například v duetech) jsou ale někdy zbytečně náročné, přičemž nepřinášejí kýžený divácký efekt. Tanečníci se nemají prakticky v čem blýsknout. Scéna je minimalistická a zvláštní kostýmy, na první pohled moderně pojaté, hraničí až s laciností. Fantazie jejich zpracování nechybí, dobrý vkus však v případě některých ano.

Experiment se nevydařil

Petr Zuska sice dokáže vytvořit dobré choreografie, do experimentu s celovečerním Louskáčkem se tentokrát ale raději pouštět neměl. Jsem přesvědčená o tom, že by Národnímu divadlu daleko víc slušela některá z tradičnějších verzí baletu.

Z nové inscenace se vytratil kouzelný emotivní příběh a Louskáček a Myšák Plyšák postrádá tu pravou vánoční poetiku. Mám velké pochybnosti, že se stane další stálicí na repertoáru divadla, na niž chodit – třeba i několikrát za sezonu – bude pro mnoho lidí tradicí. Tak, jak tomu bylo doposud. Já sama jsem si během představení ten každoroční návrat do dětství, z něhož by na mě dýchlo kouzlo Vánoc, bohužel neprožila.

Nahrávám video

V premiéře se Louskáček a Myšák Plyšák v Národním představili 3. a 4. prosince. Do konce roku se vrátí ještě dvanáctkrát, většina představení je už ale vyprodána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informace potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
11:51Aktualizovánopřed 11 mminutami

Náš další bláznivý nápad, říkají Waltari o death metalu s orchestrem

Na letošním festivalu Brutal Assault v Jaroměři zahráli také finští Waltari. Místním publikum si mohlo poslechnout jejich speciální koncertní program k desce Yeah! Yeah! Die! Die! Death Metal Symphony in Deep C, který Waltari připravili v doprovodu symfonického orchestru.
před 28 mminutami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
před 2 hhodinami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
včera v 09:00

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.