Recenze: Petr Zuska Louskáčka nerozlouskl, vylámal si na něm zuby

Balet Národního divadla v Praze si jako první premiéru sezony připravil novou verzi Louskáčka v choreografii a režii uměleckého šéfa souboru Petra Zusky. Jeho představení, které nazval Louskáček a Myšák Plyšák, po jedenácti letech střídá úspěšnou inscenaci maďarského choreografa Youriho Vámose.

Čajkovského pohádkový titul je jedním z nejhranějších baletů druhé poloviny dvacátého století. V mnoha interpretacích, často obměnách klasické Petipovy verze, se stal jakousi vánoční tradicí pro diváky po celém světě.

Zuska se při tvorbě Louskáčka nenechal ovlivnit různými, často uváděnými zpracováními, která se dle jeho slov podobají jedno druhému jako vejce vejci. Vydal se raději vlastní cestou a pokusil se o odvážný krok – nalezení originálního vyjádření a zpracování notoricky známého, lety prověřeného a divácky oblíbeného titulu.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Provedl zásadní změny v libretu, přičemž se v podstatě vůbec nedržel toho původního. Nepovedlo se mu ale vytvořit nosný děj. Zmizela ta jednoduchá, známá, dobře fungující linie, kterou ve snaze o nové významy nahradil komplikovaný a kostrbatě vyprávěný příběh. Dá se říci, že autor kombinoval, až ve výsledku překombinoval. Vznikla tak nepříliš soudržná inscenace.

Vánoční chaos

Stejně jako v ději, i v postavách převládá chaos. Ve významu jednotlivých charakterů se divák, který nečetl program, musí zákonitě ztratit. Zmizely ty hlavní tak, jak je známe, například strýček Drosselmeyer nebo ústřední pár – malá dívenka Marie/Klára, která usíná pod vánočním stromkem s dřevěným Louskáčkem, jenž ve snu ožívá, mění se v prince a ve velké bitvě poráží zlého Myšího krále.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Hejný

Louskáček v novém baletu představuje zlo, Myšák Plyšák je naopak dobrý utěšovatel, tak jako každá dětská sametová hračka v očích jejího malého majitele. Jiné postavy zase přibyly, například Ty a Já, dva mimové, kteří jsou hlavními průvodci celým představením, tahají za nitky a řídí chod událostí na scéně. Od začátku ale zrovna tihle dva (a nejsou vlastně zdaleka jediní) působí v inscenaci tak nějak navíc, jakoby byli určitým způsobem nadbyteční. Stejně jako tabule, jimiž rádoby vtipně napovídají děj.

Školní besídka v Praze

Zuska zasadil svého Louskáčka do prostředí staré Prahy, přičemž se snažil navázat na české tradice, v nichž figurují například postavy Čerta, Anděla a Mikuláše. Překrásný klasický květinový valčík ve druhém jednání nahradil v jeho baletu tanec smrkových větviček a kmínků z vánočního stromku, oblíbené tance národů pak tance vánočních ozdob – čokoládových figurek, skleněných koulí, červených mašlí, řetězů, svíček a prskavek. Jednotlivé výstupy skládané jeden přes druhý, občas až absurdně humorné, připomínají školní besídku nebo nějakou zábavnou revue.

Louskáček a Myšák Plyšák
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Co se týče pohybového zpracování, používá Zuska v představení neoklasiku, stejně jako moderní taneční techniky. Prvky (například v duetech) jsou ale někdy zbytečně náročné, přičemž nepřinášejí kýžený divácký efekt. Tanečníci se nemají prakticky v čem blýsknout. Scéna je minimalistická a zvláštní kostýmy, na první pohled moderně pojaté, hraničí až s laciností. Fantazie jejich zpracování nechybí, dobrý vkus však v případě některých ano.

Experiment se nevydařil

Petr Zuska sice dokáže vytvořit dobré choreografie, do experimentu s celovečerním Louskáčkem se tentokrát ale raději pouštět neměl. Jsem přesvědčená o tom, že by Národnímu divadlu daleko víc slušela některá z tradičnějších verzí baletu.

Z nové inscenace se vytratil kouzelný emotivní příběh a Louskáček a Myšák Plyšák postrádá tu pravou vánoční poetiku. Mám velké pochybnosti, že se stane další stálicí na repertoáru divadla, na niž chodit – třeba i několikrát za sezonu – bude pro mnoho lidí tradicí. Tak, jak tomu bylo doposud. Já sama jsem si během představení ten každoroční návrat do dětství, z něhož by na mě dýchlo kouzlo Vánoc, bohužel neprožila.

Nahrávám video
Louskáček podle Petra Zusky
Zdroj: ČT24

V premiéře se Louskáček a Myšák Plyšák v Národním představili 3. a 4. prosince. Do konce roku se vrátí ještě dvanáctkrát, většina představení je už ale vyprodána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jiřině Bohdalové je 95 let, hraje téměř stejně tak dlouho

Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové trvá bezmála devadesát let, tedy téměř celý její život, protože 3. května slaví devadesáté páté narozeniny. Jubileum herečky připomíná ve svém programu i Česká televize.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026
Načítání...