Recenze: Noční můra mužského vzteku aneb Stephen King píše se synem

Kdysi Stephen King údajně nalezl několik balíků barevného papíru. Každý, komu se ten papír dostal do rukou, se stal publikujícím autorem, včetně Kingovy budoucí ženy Tabith. Kouzlo onoho papíru evidentně působí i nadále: v českém překladu vycházejí Růženky – román, který Stephen King napsal se svým synem Owenem.

Owen King (*1977) je zatím autorem sbírky kratších příběhů a jednoho románu, přičemž ohlasy kritiky byly spíše pozitivní, ovšem ty čtenářské vlažné. Rozhodně se nedá říct, že by se mu dařilo budovat kariéru srovnatelnou s otcem, králem hororu, anebo alespoň se starším bratrem Josephem Hillstromem (aka Joe Hillem), který píše možná nijak výjimečné, nicméně funkční románové bichle (a zároveň patří k nejvýraznějším současným komiksovým scenáristům, viz u nás známá série Zámek a klíč).

Spolupráce s otcem tedy Owenovi může pomoct v šíření známosti vlastní značky. Rozhodně však ne v její profilaci. Růženky totiž jsou ryzí kingovina. Nový impulz v podobě druhého, mladšího autorského hlasu aby v nich čtenář pohledal.

Spánek žen plodí chaos

Stephan a Owen Kingové / Růženky
Zdroj: BETA – Dobrovský

Kdesi v Apalačském pohoří leží městečko Dooling a u něj jedna ženská věznice a sem tam nějaká ta varna perníku, takže místní šerifka a její podřízení mají práce tak akorát. Relativní idylu naruší takzvaná Aurora – spánková nemoc postihující výlučně ženy. Ty se po usnutí obalí jakýmsi kokonem, po jehož narušení propadají nekontrolovatelné agresi, jež má často fatální následky. Ve zmíněné věznici se však objevuje jedna žena, která se zdá být imunní. Je neznámá Evie Blacková čarodějnice, anebo pacient nula? Zvěstovatel zkázy, nebo naděje?

Otázka návratu spících žen každopádně leží na mužích městečka Dooling, konkrétně na jejich schopnosti dokázat, nakolik jsou ochotni řešit problémy i jinak než násilím. Poselství románu je prosté: muži jsou zdrojem agrese a utrpení, kdežto ženy, které usnou – neboli projdou „za Strom“ do podivuhodného alternativního světa stráženého lišákem, tygrem a hadem – mají šanci začít něco nového, čistšího.

Předpokládá se přitom, že pokud jsou zrovna těhotné a porodí chlapce, bude ten výchovou v ryze ženském kolektivu „jiný“ – kdysi prý podobná výchova vysvětlovala rozdíly v charakteru Viléma z Rožmberka a jeho bratra Petra Voka, což asi oba Kingové netuší, protože jinak by jejich kniha byla… šťavnatější a méně klišovitá.

Celou recenzi Borise Hokra si můžete přečíst na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...