Recenze: Nesmrtelný vyvolává pocit čekání, kdy už konečně natáhne brka

O Damianu Haleovi se říká, že je mužem, který postavil New York. Vybudoval od základů své impérium a to, co vytvořil, ho činí nesmrtelným. Jenomže právě teď mu na záda dýchá Zubatá. A jemu (v duchu allenovského bonmotu) dochází, že nechce být nesmrtelný skrze své dílo, ale proto, že prostě neumře! Na účtech má miliardy, v kartotéce svého lékaře diagnózu rakovina a v ruce kontakt na dr. Albrighta, který to může možná zařídit. Takový je film Nesmrtelný.

Převlékání kůže a komfortní, dovádivé bytí v novém, neopotřebovaném těle, je lákavá sci-fi disciplína, která navíc příjemně škádlí přirozenou lidskou touhu o životě po životě. Když se všechno správně uchopí, přihodí se jedna letitá hvězda a jedna hvězda v nejlepších letech, zakvedlá se to vlažným, romantickým vztahem s latinskoamerickou krasavicí a holčičkou, která chce zpátky svého tátu, je o zájem diváků postaráno. Na tohle evidentně vsadili tvůrci Nesmrtelného, kteří se snaživě tváří, že nám předkládají inteligentní scifárnu, jež je ale (řečeno slovy dr. Albrighta) spíše jen „prázdnou schránkou“.

Někdo musel zemřít, aby on mohl dál žít

Musím se přiznat, že dokud to zpočátku rozjížděl autentický Ben Kingsley, bavilo mně skoro všechno. Když si to v lacině naaranžovaném doupěti dr. Albrighta v CT skenerech prohodil Kingsley s Ryanem Reynoldsem, začalo to jít, díky tupému, neinvenčnímu a vlažně akčnímu (jedním slovem blbému), scénáři, jemuž se Singhova režie disciplinovaně podřídila, pomalu, ale nezadržitelně do kopru. Bratři Alex a David Pastorovi postavili řídký scénář bez vlastních nápadů, na dvou premisách: Nesmrtelnost může mít fatální vedlejší důsledky a žádný pořádný pokrok neexistuje bez obětí. Svůj slepenec mixují zčásti jako sci-fi a zčásti jako akčňák s tisíckrát omletou hoňkou na ústředního hrdinu a žádnou díru do scenáristického světa s ním určitě neudělali.

Indický režisér a videoklipař Tarsem Singh (Cela, Sněhurka) to tentokrát příliš nerozbalil, což platí i o jeho pověstném vizuálu. Nedosáhl tak ani na Frankenheimerův originál Znovuzrození (1966), nominovaný na Oscara za černobílou kameru, ani na nedávnou, artově laděnou sci-fi Ex Machina Alexe Garlanda. Slušně sestavený casting nemá příliš co hrát, navíc Ben Kingsley vysublimuje dřív, než začne naplňovat očekávání, která nastolil, sympaťáka Ryana Reynoldse nutí scénář potloukat se od ničeho k ničemu, záporák Matthew Goode je sice konzistentně hnusný, ale v zásadě fádní, spolehlivý kámoš Victor Garber je prostě spolehlivý a sexy Natalie Martinezová, namíchána z americkokubánských genů, je příjemný bonus pro znovuzrozeného Damiana a osvěžením vlažné pointy, situované do Karibiku.

Nesmrtelný je divný film o výměně identity, žádná razantní šleha, spíše je takové plácnutí do stojatých vod žánru, které příliš nezčeřil a jeho cesta mezi utrápenou sci-fi a unavenou akční žánrovkou, jíž chybí drive i překvapivý zvrat, je fádní, předpověditelná a zrovna moc se toho na ní neděje. Když začne cítit, že se ztrácí a je mu u paty, jestli je někdo mezi ním a totálním zapomněním (protože zapomenout je možná právě to, co chce), budete s ním tenhle pocit radostně sdílet. Signalizuje totiž, že jeho i vaše utrpení se blíží milosrdnému konci, v němž se Nesmrtelný odpoutává nejen od své tělesné schránky, ale i od svého diváka, kterého měl původně docela na háku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...