Recenze: Nesmrtelný vyvolává pocit čekání, kdy už konečně natáhne brka

O Damianu Haleovi se říká, že je mužem, který postavil New York. Vybudoval od základů své impérium a to, co vytvořil, ho činí nesmrtelným. Jenomže právě teď mu na záda dýchá Zubatá. A jemu (v duchu allenovského bonmotu) dochází, že nechce být nesmrtelný skrze své dílo, ale proto, že prostě neumře! Na účtech má miliardy, v kartotéce svého lékaře diagnózu rakovina a v ruce kontakt na dr. Albrighta, který to může možná zařídit. Takový je film Nesmrtelný.

Převlékání kůže a komfortní, dovádivé bytí v novém, neopotřebovaném těle, je lákavá sci-fi disciplína, která navíc příjemně škádlí přirozenou lidskou touhu o životě po životě. Když se všechno správně uchopí, přihodí se jedna letitá hvězda a jedna hvězda v nejlepších letech, zakvedlá se to vlažným, romantickým vztahem s latinskoamerickou krasavicí a holčičkou, která chce zpátky svého tátu, je o zájem diváků postaráno. Na tohle evidentně vsadili tvůrci Nesmrtelného, kteří se snaživě tváří, že nám předkládají inteligentní scifárnu, jež je ale (řečeno slovy dr. Albrighta) spíše jen „prázdnou schránkou“.

Někdo musel zemřít, aby on mohl dál žít

Musím se přiznat, že dokud to zpočátku rozjížděl autentický Ben Kingsley, bavilo mně skoro všechno. Když si to v lacině naaranžovaném doupěti dr. Albrighta v CT skenerech prohodil Kingsley s Ryanem Reynoldsem, začalo to jít, díky tupému, neinvenčnímu a vlažně akčnímu (jedním slovem blbému), scénáři, jemuž se Singhova režie disciplinovaně podřídila, pomalu, ale nezadržitelně do kopru. Bratři Alex a David Pastorovi postavili řídký scénář bez vlastních nápadů, na dvou premisách: Nesmrtelnost může mít fatální vedlejší důsledky a žádný pořádný pokrok neexistuje bez obětí. Svůj slepenec mixují zčásti jako sci-fi a zčásti jako akčňák s tisíckrát omletou hoňkou na ústředního hrdinu a žádnou díru do scenáristického světa s ním určitě neudělali.

Indický režisér a videoklipař Tarsem Singh (Cela, Sněhurka) to tentokrát příliš nerozbalil, což platí i o jeho pověstném vizuálu. Nedosáhl tak ani na Frankenheimerův originál Znovuzrození (1966), nominovaný na Oscara za černobílou kameru, ani na nedávnou, artově laděnou sci-fi Ex Machina Alexe Garlanda. Slušně sestavený casting nemá příliš co hrát, navíc Ben Kingsley vysublimuje dřív, než začne naplňovat očekávání, která nastolil, sympaťáka Ryana Reynoldse nutí scénář potloukat se od ničeho k ničemu, záporák Matthew Goode je sice konzistentně hnusný, ale v zásadě fádní, spolehlivý kámoš Victor Garber je prostě spolehlivý a sexy Natalie Martinezová, namíchána z americkokubánských genů, je příjemný bonus pro znovuzrozeného Damiana a osvěžením vlažné pointy, situované do Karibiku.

Nesmrtelný je divný film o výměně identity, žádná razantní šleha, spíše je takové plácnutí do stojatých vod žánru, které příliš nezčeřil a jeho cesta mezi utrápenou sci-fi a unavenou akční žánrovkou, jíž chybí drive i překvapivý zvrat, je fádní, předpověditelná a zrovna moc se toho na ní neděje. Když začne cítit, že se ztrácí a je mu u paty, jestli je někdo mezi ním a totálním zapomněním (protože zapomenout je možná právě to, co chce), budete s ním tenhle pocit radostně sdílet. Signalizuje totiž, že jeho i vaše utrpení se blíží milosrdnému konci, v němž se Nesmrtelný odpoutává nejen od své tělesné schránky, ale i od svého diváka, kterého měl původně docela na háku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
12:53Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 1 hhodinou

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025
Načítání...