Recenze: Kráska Emma Watsonová učí zvíře milovat. Disney to zase zvládl

Kráska je v nesnázích a zvíře má naději. Starofrancouzská pohádka opět ožívá na filmovém plátně, kam se nesmazatelně zapsala oscarovým animákem od Kirka Wiseho a Garyho Trousdala z roku 1991. Nazrál čas, aby se u Disneyho odvážně rozhodli, že do toho půjdou znovu. A znovu to dali, i když na svoji animovanou kultovku nedosáhli.

Pokaždé se prostě nemůžete vznést až ke hvězdám a někdy úplně stačí „jen“ důstojně brázdit filmovým nebem, vézt se na vlně, kterou vzedmuli jiní, odvést poctivé řemeslo, inteligentně bavit a vtipně připomínat pravdy, jež sice všichni známe, ale přesto na ně zapomínáme.

A tak znovu ožívá sólo pro krásku, zvíře a dvacet tisíc digitálních rampouchů, které je natočeno jako pocta klasickému hollywoodskému animáku, muzikálu a základním lidským hodnotám, které sice nejsou až tolik cool, ale pořád pro nás hodně znamenají.

Tahle látka již byla zpracována jako dětská kniha, divadelní hra, televizní seriál nebo klasická opera. Ve filmové transkripci je pak, kromě zmíněné animované pecky, ještě známý přepis režiséra Jeana Cocteaua z roku 1946, ve kterém se ze sršaté srsti kletbou postiženého zvířete jako bonus pro krásku i filmové diváky vyloupl princ Jean Marais.

Nyní jsou hrdinové zpět, aby nám odvyprávěli, odehráli, odzpívali a odtančili tenhle věčný příběh znovu. A přestože většina z nás důvěrně zná jeho průběh i pointu, budeme držet palce emancipované krásce Emmě Watsonové, aby naučila zvíře Dana Stevense, jaké je to milovat a být milován. Tahle zápletka přece nikdy úplně nezevšední.

Ocitáme se ve Francii, někdy v polovině osmnáctého století, ve fiktivním městečku Villeneuve. Dívka Belle to nemá jednoduché, protože ji tu mají sice za hezkou, ale divnou a jede tu po ní místní alfa samec Gaston, kterému rozhodně nemíní dát, což jenom eskaluje jeho machistické instinkty lovce, jenž neloví slepice ale labutě. Prostě maloměsto, jak říká její táta, který věří, že jsou tu v bezpečí, což je však zásadní omyl. Ve chvíli, kdy pro ni na nesprávném místě utrhne růži, vytočí zakleté monstrum, pro nějž je tahle kytka osudová a nedotknutelná.

Milovat a být milován

To je, oč tu běží, chce se mi říci s klasikem a režisér a scenárista Bill Condon (Twilight sága) o tom umí vyprávět. Naplno tuhle story rozehrává ve chvíli, kdy do zámku, kde melancholicky hnípá prokleté zvíře a zakleté věci, jako je svícen, hodiny nebo čajová konvice, si spolu rády pokecají, přichází dívka, která možná prolomí kletbu a všechny vysvobodí.

Condon točí tuhle látku s evidentním respektem ke slavné animované předloze, jako by si dal za úkol, že se bude maximálně držet jejích kontur a „pouze“ ji rozpohybuje v reálu. Navíc propracovává background hlavních figur tak, aby jejich motivace a vztahy byly věrohodnější, což ho stojí přebouchlou stopáž, v níž je ovšem na co se dívat. Kameraman Tobias Schliessler už má s Condonem natrénováno a to, co odvádí ve vizuálu ledové země, kde se potulují divoké vlčí smečky, nebo při snímání elegantní choreografie tanečních čísel, je takřka bezchybné.

Titulní part krásky byl svěřen jedné z velkých hvězd Harryho Pottera Emmě Watsonové, která hraje ve stylu: všechno může jít do kopru, jen láska zůstává. K potěše každého feministického oka je tahle dívka tvrdší než lehce vyměklé zvíře vlažnějšího Dana Stevense, jež má bobky z toho, že do jejího světa nepatří, a až na jedno brutální zařvání působí jako vylínaná obluda pošetile a marně doufající v její přízeň.

To Luke Evans je v roli Gastona pořádný vidlácký buran, který se s tím nemaže a jehož libido i ego jsou permanentně ztopořené, zatímco jeho věrný kámoš Josh Gad alias Le Fou vnáší do pohádky údajnou gay linku, kvůli níž se v Rusku uvažovalo o zákazu promítání. Fakt jsem dával bacha, ale nevšiml jsem si, že by disneyovka takhle brutálně inovovala, ale jako marketingový tah to funguje, protože budí zvědavost. Abychom ocenili šťastný konec, musí nejdřív všichni sympatičtí téměř natáhnout brka, hraje jim k tomu úžasné trio Menken, Ashman a Rice a k vidění jsou tu i takové herecké ikony, jako je Kevin Kline nebo Emma Thompsonová.

Jak opadávají poslední plátky růže života, blíží se chvíle, kdy láska, dobro a naděje zase jednou zvítězí. Ledová země roztaje, zámek se dá zázračně do pucu, všichni si zatrsají a my půjdeme šťastně domů, protože jsme dostali, co jsme chtěli. A navíc si neseme zaprvé poznání, že přepisovat animák do hrané verze není žádná dávačka, a zadruhé pocit, že v každém z nás může být nějaká Kráska a zvíře a jde jen o to, koho z nich probudíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 10 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 12 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled