Recenze: Kráska Emma Watsonová učí zvíře milovat. Disney to zase zvládl

Kráska je v nesnázích a zvíře má naději. Starofrancouzská pohádka opět ožívá na filmovém plátně, kam se nesmazatelně zapsala oscarovým animákem od Kirka Wiseho a Garyho Trousdala z roku 1991. Nazrál čas, aby se u Disneyho odvážně rozhodli, že do toho půjdou znovu. A znovu to dali, i když na svoji animovanou kultovku nedosáhli.

Pokaždé se prostě nemůžete vznést až ke hvězdám a někdy úplně stačí „jen“ důstojně brázdit filmovým nebem, vézt se na vlně, kterou vzedmuli jiní, odvést poctivé řemeslo, inteligentně bavit a vtipně připomínat pravdy, jež sice všichni známe, ale přesto na ně zapomínáme.

A tak znovu ožívá sólo pro krásku, zvíře a dvacet tisíc digitálních rampouchů, které je natočeno jako pocta klasickému hollywoodskému animáku, muzikálu a základním lidským hodnotám, které sice nejsou až tolik cool, ale pořád pro nás hodně znamenají.

Tahle látka již byla zpracována jako dětská kniha, divadelní hra, televizní seriál nebo klasická opera. Ve filmové transkripci je pak, kromě zmíněné animované pecky, ještě známý přepis režiséra Jeana Cocteaua z roku 1946, ve kterém se ze sršaté srsti kletbou postiženého zvířete jako bonus pro krásku i filmové diváky vyloupl princ Jean Marais.

Nyní jsou hrdinové zpět, aby nám odvyprávěli, odehráli, odzpívali a odtančili tenhle věčný příběh znovu. A přestože většina z nás důvěrně zná jeho průběh i pointu, budeme držet palce emancipované krásce Emmě Watsonové, aby naučila zvíře Dana Stevense, jaké je to milovat a být milován. Tahle zápletka přece nikdy úplně nezevšední.

Ocitáme se ve Francii, někdy v polovině osmnáctého století, ve fiktivním městečku Villeneuve. Dívka Belle to nemá jednoduché, protože ji tu mají sice za hezkou, ale divnou a jede tu po ní místní alfa samec Gaston, kterému rozhodně nemíní dát, což jenom eskaluje jeho machistické instinkty lovce, jenž neloví slepice ale labutě. Prostě maloměsto, jak říká její táta, který věří, že jsou tu v bezpečí, což je však zásadní omyl. Ve chvíli, kdy pro ni na nesprávném místě utrhne růži, vytočí zakleté monstrum, pro nějž je tahle kytka osudová a nedotknutelná.

Milovat a být milován

To je, oč tu běží, chce se mi říci s klasikem a režisér a scenárista Bill Condon (Twilight sága) o tom umí vyprávět. Naplno tuhle story rozehrává ve chvíli, kdy do zámku, kde melancholicky hnípá prokleté zvíře a zakleté věci, jako je svícen, hodiny nebo čajová konvice, si spolu rády pokecají, přichází dívka, která možná prolomí kletbu a všechny vysvobodí.

Condon točí tuhle látku s evidentním respektem ke slavné animované předloze, jako by si dal za úkol, že se bude maximálně držet jejích kontur a „pouze“ ji rozpohybuje v reálu. Navíc propracovává background hlavních figur tak, aby jejich motivace a vztahy byly věrohodnější, což ho stojí přebouchlou stopáž, v níž je ovšem na co se dívat. Kameraman Tobias Schliessler už má s Condonem natrénováno a to, co odvádí ve vizuálu ledové země, kde se potulují divoké vlčí smečky, nebo při snímání elegantní choreografie tanečních čísel, je takřka bezchybné.

Titulní part krásky byl svěřen jedné z velkých hvězd Harryho Pottera Emmě Watsonové, která hraje ve stylu: všechno může jít do kopru, jen láska zůstává. K potěše každého feministického oka je tahle dívka tvrdší než lehce vyměklé zvíře vlažnějšího Dana Stevense, jež má bobky z toho, že do jejího světa nepatří, a až na jedno brutální zařvání působí jako vylínaná obluda pošetile a marně doufající v její přízeň.

To Luke Evans je v roli Gastona pořádný vidlácký buran, který se s tím nemaže a jehož libido i ego jsou permanentně ztopořené, zatímco jeho věrný kámoš Josh Gad alias Le Fou vnáší do pohádky údajnou gay linku, kvůli níž se v Rusku uvažovalo o zákazu promítání. Fakt jsem dával bacha, ale nevšiml jsem si, že by disneyovka takhle brutálně inovovala, ale jako marketingový tah to funguje, protože budí zvědavost. Abychom ocenili šťastný konec, musí nejdřív všichni sympatičtí téměř natáhnout brka, hraje jim k tomu úžasné trio Menken, Ashman a Rice a k vidění jsou tu i takové herecké ikony, jako je Kevin Kline nebo Emma Thompsonová.

Jak opadávají poslední plátky růže života, blíží se chvíle, kdy láska, dobro a naděje zase jednou zvítězí. Ledová země roztaje, zámek se dá zázračně do pucu, všichni si zatrsají a my půjdeme šťastně domů, protože jsme dostali, co jsme chtěli. A navíc si neseme zaprvé poznání, že přepisovat animák do hrané verze není žádná dávačka, a zadruhé pocit, že v každém z nás může být nějaká Kráska a zvíře a jde jen o to, koho z nich probudíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 4 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 5 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 10 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 11 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...