Recenze: Iva Pekárková – Láska v Londýně

V edici Česká povídka nakladatelství Listen vycházejí většinou tematické sborníky, přinášející povídky různých autorů. Iva Pekárková je jedním z nich. Její poslední kniha Láska v Londýně obsahuje tři povídky již publikované ve sbornících, další tři jsou nové, napsané pro tuto knihu.

Iva Pekárková (1965) je autorka několika úspěšných knih, přesto je u nás pořád nejznámější jako „ta taxikářka z New Yorku“. To je možná trochu nespravedlivá, ale ne úplně nepatřičná charakteristika. Po návratu z Ameriky Iva Pekárková do české literatury a vůbec společnosti přinesla multikulturalismus (ne ovšem ten uhlazený a politicky korektní, ale zkušenost každodenního soužití lidí různých národů, jazyků, ras a barev kůže, a to soužití bylo někdy veselé, někdy drsné, často intimní) a toleranci k menšinám, zejména rasovým a sexuálním. Co je vlastně menšina a co většina, o tom by se dalo asi dlouze a otevřeně diskutovat nejen v dnešním New Yorku, ale i v Londýně, kde Iva Pekárková údajně teď žije a znovu pracuje jako taxikářka. 

Povídky z knihy Láska v Londýně se nesou právě v takovém multikulturním, tolerantním a otevřeném duchu, ale nejlepší jsou právě ty, které ukazují, že všechno přece jenom není tak jednoduché, jásavé a veselé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Všechny povídky jsou o lásce. První, nazvaná Církevní sňatek, je nejklasičtější - vypráví o lásce litevské dívky Laimy k Afgánci, lásce, která by měla překonat všechny rozpory - ale překoná je? 

Druhá, Zůstane malým klukem, je o lásce nebo spíš příchylnosti afrického chlapce v Londýně k partě, kvůli níž se v rozhodujícím okamžiku svého života projeví jako zbabělec. Třetí povídka Špendlík na krokodýla popisuje zdánlivě banální žárlivost, za níž se ovšem skrývá nezvratná, osudová tragédie. Titulní povídka Láska v Londýně vypráví o lásce sestry k mladšímu bratrovi, která ovšem ustupuje před vyšším morálním imperativem. 

V páté povídce Šťastné a veselé, která začíná jako typická sentimentální vánoční povídka, překvapivá pointa nechybí, ale v této jediné povídce mi připadá trochu vykalkulovaná, moc jednoduchá a prvoplánově ušlechtilá. Poslední povídka Veselá čtvrť se neodehrává v Londýně, ale v Kalifornii, a ze vší té multikulturní otevřenosti a tolerance si dělá veselou a sympatickou legraci. Psát o povídkách konkrétněji nemohu, musela bych prozradit jejich skvělé a překvapivé pointy, což by byla škoda. 

Kniha Ivy Pekárkové Láska v Londýně je zajímavou výpovědí o několika ženských osudech v současném světě a stojí za přečtení nejen jako příprava na cestu do Londýna. 

Nakladatelství Listen 2008 (v edici Česká povídka), 135 stran

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...