Dvě ženy, každá jiná: jedna hubená, druhá tlustá. Nejnovější Pohlavní životy siamských dvojčat skotského autora Irvina Welshe (*1958) nabízí groteskní variaci na americký životní styl, v němž hmotnost je východiskem životního stylu i osudu.
Recenze: Irvine Welsh radikálně léčí ku prospěchu lesbické lásky
Pro milovníky dramatických situací, ostrých střihů a nekonveční mluvy není Irvine Welsh neznámým autorem. Rozhodně nikoliv od okamžiku, kdy se jeho novela Trainspotting (1993) stala doslova kultovní výpovědí pro celou jednu britskou generaci stiženou thatcherovskou frustrací, hledající východisko bídy doby v nevázaném sexu, drogách a alkoholu.
Co může být pro Welshovy nekritické milovníky výpovědí, může ale vzbuzovat rozpaky mezi těmi, kteří tomuto kultu zcela nepropadli. Stejně jako sexu, drogám a alkoholu. Buď tohoto autora s jeho neodolatelným, a patrně i nepřevoditelným, skotským dialektem milujete, nebo ne. Inu, zkráka bude vždy tím, co bývá označovano za bad Scots…
Udělejte si výlet na South Beach!
Zatím poslední Welshova novela Pohlavní životy siamských dvojčat, zasazená do prostředí miamské výhně South Beach, vypadá jako výpověď z řádu turistických bedekrů nového druhu.
Úspěšný skotský spisovatel, který vyměnil Edinburgh za Miami, se rozhodl postavit své vyprávění na symetrii zpovědí dvou ženských hrdinek. Na jedné straně Lucy, ostré trenérky místního fitness centra, na straně druhé Leny, zakomplexovaně konceptuální umělkynê.
Lucy zlikviduje jednoho podvečera na dálnici ozbrojeného útočníka, což náhodou Lena natočí na mobil. Tato situace svede obě ženy dohromady – a to mnohem více, než každá z nich očekávala.
Zápas o modelování těla
Prví část novely prožíváme v živě přisprostlém výkladu Lucy, jež čelí mediálnímu ohlasu svého činu, kde nechybí všudypřítomná televize, dotěrní paparazzi, ale zejména onen zcela bizarní svět lidí, kteří se věnují modelování svého těla. Ve volném čase se baví Lucy po barech, kde ale stále počítá kalorie, méně již náhodné milence a milenky.
Její protiklad v postavě Leny se dostává ke slovu již verbálně méně expresivnímu, později, krátce po otevření druhé části, a to vemlouvavěji ve chvíli, kdy se Lucy rozhodne podstoupit s Lenou experiment, jenž ji má radikálně zbavit nadváhy a s ní spojenými těžkostmi osudu. Odhodlání obou žen se odehrává jako zápas, v němž není nakonec vůbec jisté, kdo koho vlastně ovládá, kdo koho z čeho léčí.
Symbióza, ale ne tak úplně pro čtenáře
Welshův obraz groteskních postav v zajeťí fyzického úsilí se nezastavuje u hubnutí. Pokračuje na pozadí sexuálního vytěžování, jehož metaforickým předobrazem je slavná kauza srostlých siamských dvojčat. Lucy a Lena jsou nakonec psychicky i fyzicky srostlé podobně. Nebýt údivu, který autor věnuje této symbióze, ztratil by příběh na svém vyznění.
To samotné je ale bohužel zatěžkáno častým opakováním motivů a traumat obou postav, což neodlehčí ani vedlejší postavy rodičů obou žen. Lesbický vztah, jenž explicitně formuluje i grafický návrh obálky Libora Batrii, tu působí snad atraktivně, ale poněkud uměle. Radikální spisovatelova léčba ústí v excentrický závěr a jedno draze vykoupené umělecké dílo.
Irvine Welsh: Pohlavní životy siamských dvojčat (The Sex Life of Siamese Twins). Přeložil Robert Tschorn. Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2016.