Recenze: Hledání ztraceného autora

Co je více: sláva románu, nebo sláva autora? Francouzský spisovatel David Foenkinos nepochybně ví, o čem píše. Sám je slavný dosti. Přesto v románu Záhada Henriho Picka přehání někdy tam, kde by mohl ubrat, a ubírá tam, kde by si téma žádalo více. Kniha osciluje mezi smíchem a pláčem, mezi satirou a hlubším významem. Není to pouze módní „román o románu“, ale zejména román o hledání ztraceného autora.

David Foenkinos (* 1974) publikoval svůj první román v nakladatelství Gallimard v roce 2002. Stalo se tak poté, co byl odmítnut v zásadě všemi ostatními. Mohlo by nás zajímat, že jedna z postav této knihy Inversion de l'idiotie (Idiocie naruby) si myslí, že je synovec Milana Kundery. Spisovatel ho navíc ubytuje a nejde mu i práci u Gallimarda. Toto šibalství, považované některými kritiky za poctu Kunderovi, je charakteristickým rysem Foenkinosova psaní.

Kniha nebyla dosud do češtiny přeložena, na rozdíl od jiných – zejména cenami ověnčené Něžnosti (La délicatesse), zfilmované Davidem Foenkinosem a jeho bratrem Stéphanem v roce 2011, v hlavní roli s Audrey Tautou.

Být čten a být pochválen!

Román Záhada Henriho Picka (Le mystère Henri Pick) je Foenkinosovou třetí knihou přeloženou do češtiny. Konečně se v ní můžeme seznámit s autorem, který se nezabývá pouze a jedině (poněkud harlequinskými) vztahy. Po Něžnosti a Erotickém potenciálu mé ženy se obloukem vrací k původnímu východisku své tvorby, totiž touze psát… a býti čten.

Nápadem, který tvoří jádro románu, je Knihovna nepublikovaných rukopisů. Ta opravdu existuje v americkém Vermontu, inspirovaná knihou Potrat: historická romance 1966 (Abortion: An Historical Romance 1966, česky vyšla v překladu Jana Jařaba až v roce 1993) amerického spisovatele Richarda Brautigana. V bretaňském Crozonu se k podobnému nápadu odhodlává místní knihovník. Odtud se odvíjí příběh rukopisu Henriho Picka a několika románových postav kolem něj, tvořící celkové balábile literární produkce, v níž se postavy smyšlené setkávají s těmi, které skutečně existují.

Foenkinos, bdělý čtenář Brautigana, tu ale nevzdává pouze poctu tomuto tvůrci, on se především zabývá otázkou, co tvoří to skutečné napětí, pro které čtenáři berou do rukou knihu. Grálem podle něho není samotná publikace, skutečnost, že k něčemu takovému došlo, ale opak publikování. Nejhorším násilím, které můžeme spáchat na spisovateli, není jenom ne-publikování jeho děl, ale najmě nechat ho upadnout do naprosté anonymity. To se ve Foenkinosově překladové novince také stává jedné postavě, která je klíčem k celému románu.

Jak už věděl František Halas, nejen básník chce být čten (a pochválen). To, zda k tomu dojde, rozhodne v románu talentovaná nakladatelská redaktorka Delphine.

Smích i pláč, kýč i travestie

Foenkinos promlouvá velmi přirozeným jazykem, v němž mísí banality s některými ostrými postřehy, aniž by se dvakrát zabýval tím, zda dosahuje čistoty stylu. Je to kniha k smíchu i k pláči. Autor volí ryze bulvární postupy, nebojí se vaudevillu ani kýče, aby dosáhl toho, co si předsevzal. Vysmívá se zvláště nakladatelské praxi, při níž nejde ani tak o kvalitu textu, jako hlavně o způsob, jak knihu prodat.

Spisovatelé, toužící po publikování, jsou aktivními účastníky provozu, jenž nezná slitování. V travestii ústí zejména popis úspěchu, jehož v románu dosáhne kniha zesnulého pizzaře Henriho Picka. Knihu vydává nakladatelství Grasset, největší konkurent Gallimarda, rukopis objeví Delphine právě v Bretani mezi odloženými rukopisy. Jaké tajemství, jaká záhada za tímto literárním trhákem stojí?

David Foenkinos dokazuje, že umí psát lehce, vážné otázky klade s oblibou vedle nicotných; z jeho psaní ale cítíme, že mu na samotném psaní velmi záleží. I on ví, že humbuk, který on sám dokázal uspořádat kolem svého psaní, zajímá někdy novináře více než dílo skutečné. Přesto vyznívá jedna z postav, stárnoucí a deklasovaný literární kritik Jean-Michel Rouche, pátrající po skutečném autorovi Pickova rukopisu, vlastně dosti dojemně. Stejně jako Foenkinsův pokus popsat svět, v němž se násilí tak často spojuje s morálním kýčem, ten svět bez lítosti, kde jsme nakonec všichni odsouzeni přežít.

David Foenkinos: Záhada Henriho Picka (Le mystère Henri Pick). V překladu Danuše Navrátilové vydalo nakladatelství Argo, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Krvavá nevěsta, Mavka, Šampion či Šepot lesa

Co nového nabízejí kina? Ukrajinská fantasy Mavka: Pravdivá legenda si pohrává s magií a vášní. Snímek Krvavá nevěsta: Hra začíná přináší pokračování hororově laděného příběhu plného akce, temné zábavy a adrenalinu. Životopisný film Šampion přiblíží československého mistra světa v krasobruslení Ondreje Nepelu. A francouzský dokument Šepot lesa předloží divákům v kinech vizuálně poetické vyznání lásky k rodině a přírodě.
před 5 hhodinami

Zemřel německý herec Adorf, známý z Plechového bubínku i Vinnetoua

Ve věku 95 let zemřel jeden z nejvýznamnějších německých filmových a divadelních herců Mario Adorf. S odvoláním na jeho manažera Michaela Starka a filmovou agenturu Reinholz o tom informoval bulvární deník Bild. Rodák z Curychu se proslavil rolemi otce trpasličího hrdiny v oscarovém snímku Plechový bubínek, čeští diváci ho znali především jako vůdce banditů Santera ve Vinnetouovi.
09:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSmetanova Má vlast zazněla díky Matyáši Novákovi v newyorské Carnegie Hall

Přepis cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast pro klavír, dílo Jindřicha Káana, uvedl v noci na středu v newyorské Carnegie Hall klavírista z Hradce Králové Matyáš Novák. Absolvent pražské Akademie múzických umění, žák profesora Ivana Klánského, nastudoval dílo v roce stého výročí úmrtí autora. Sám i notový zápis místy dotvořil. Jindřich Káan z Albestů byl český klavírní virtuóz, skladatel a pedagog. Před vznikem republiky vedl konzervatoř v Praze. Na přepisy děl jiných autorů pro klavír se zaměřoval. V červnu uslyší Mou vlast v podání Matyáše Nováka na klavír diváci na festivalu Smetanova Litomyšl.
před 9 hhodinami

Drama o střelbě ve škole zasáhlo citlivá místa

Jaká je nejhorší věc, kterou jste kdy udělali? Odpověď na tuto otázku zásadně zasáhne do svatby, kterou ve filmu nazvaném Drama chystají snoubenci v podání Zendayi a Roberta Pattinsona. Snímek, promítaný od začátku dubna i v českých kinech, provází v USA kritika za to, jakým způsobem se zhostil vážného tématu.
před 23 hhodinami

Jednou měsíčně zdarma otevře dalších pět muzeí, oznámilo ministerstvo

V neděli zdarma otevřou stálé expozice Národního muzea, brněnského a opavského Moravského a Slezského zemského muzea, pražského a brněnského technického muzea. Oznámilo to ministerstvo kultury. Muzea, která patří mezi organizace zřizované tímto resortem, by tak měla být otevřena pravidelně každou druhou neděli v měsíci.
před 23 hhodinami

Nebojíme se shodit své neúspěchy, říká možný objev roku Gufrau

Vytváří něco mezi rapem, RnB a elektronickou hudbou a občas je to prý experiment. Tříčlenné uskupení Gufrau patří k nejviditelnějším objevům posledního roku. Společně s Victorem Kalem mají šanci získat hned tři ceny Anděl.
včera v 08:00

Kulturní instituce a odbory požadují stejnou částku z rozpočtu, jaká byla loni

Zástupci živého i neživého umění a kulturních odborů požadují stejnou částku z rozpočtu jako v roce 2025. Vyzvou ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k jednání. Po úterním jednání tripartity v kultuře to řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun. Oproti loňsku jde o osmnáctiprocentní pokles. Loni ministerstvo hospodařilo s částkou 21,52 miliardy korun. Klempíř uvedl, že má přislíbeno zhruba 180 milionů navíc.
7. 4. 2026

Herec Travolta poprvé režíroval. Adaptaci vlastní knihy uvede v Cannes

Herec John Travolta režíroval svůj první film a debut uvede ve světové premiéře na letošním festivalu v Cannes. Tamní publikum jako jedno z prvních uvidí snímek s názvem Propeller One-Way Night Coach odehrávající se během zlatého věku komerčního letectví.
7. 4. 2026
Načítání...