Co je více: sláva románu, nebo sláva autora? Francouzský spisovatel David Foenkinos nepochybně ví, o čem píše. Sám je slavný dosti. Přesto v románu Záhada Henriho Picka přehání někdy tam, kde by mohl ubrat, a ubírá tam, kde by si téma žádalo více. Kniha osciluje mezi smíchem a pláčem, mezi satirou a hlubším významem. Není to pouze módní „román o románu“, ale zejména román o hledání ztraceného autora.
David Foenkinos (* 1974) publikoval svůj první román v nakladatelství Gallimard v roce 2002. Stalo se tak poté, co byl odmítnut v zásadě všemi ostatními. Mohlo by nás zajímat, že jedna z postav této knihy Inversion de l'idiotie (Idiocie naruby) si myslí, že je synovec Milana Kundery. Spisovatel ho navíc ubytuje a nejde mu i práci u Gallimarda. Toto šibalství, považované některými kritiky za poctu Kunderovi, je charakteristickým rysem Foenkinosova psaní.
Kniha nebyla dosud do češtiny přeložena, na rozdíl od jiných – zejména cenami ověnčené Něžnosti (La délicatesse), zfilmované Davidem Foenkinosem a jeho bratrem Stéphanem v roce 2011, v hlavní roli s Audrey Tautou.
Být čten a být pochválen!
Román Záhada Henriho Picka (Le mystère Henri Pick) je Foenkinosovou třetí knihou přeloženou do češtiny. Konečně se v ní můžeme seznámit s autorem, který se nezabývá pouze a jedině (poněkud harlequinskými) vztahy. Po Něžnosti a Erotickém potenciálu mé ženy se obloukem vrací k původnímu východisku své tvorby, totiž touze psát… a býti čten.
Nápadem, který tvoří jádro románu, je Knihovna nepublikovaných rukopisů. Ta opravdu existuje v americkém Vermontu, inspirovaná knihou Potrat: historická romance 1966 (Abortion: An Historical Romance 1966, česky vyšla v překladu Jana Jařaba až v roce 1993) amerického spisovatele Richarda Brautigana. V bretaňském Crozonu se k podobnému nápadu odhodlává místní knihovník. Odtud se odvíjí příběh rukopisu Henriho Picka a několika románových postav kolem něj, tvořící celkové balábile literární produkce, v níž se postavy smyšlené setkávají s těmi, které skutečně existují.
Foenkinos, bdělý čtenář Brautigana, tu ale nevzdává pouze poctu tomuto tvůrci, on se především zabývá otázkou, co tvoří to skutečné napětí, pro které čtenáři berou do rukou knihu. Grálem podle něho není samotná publikace, skutečnost, že k něčemu takovému došlo, ale opak publikování. Nejhorším násilím, které můžeme spáchat na spisovateli, není jenom ne-publikování jeho děl, ale najmě nechat ho upadnout do naprosté anonymity. To se ve Foenkinosově překladové novince také stává jedné postavě, která je klíčem k celému románu.
Jak už věděl František Halas, nejen básník chce být čten (a pochválen). To, zda k tomu dojde, rozhodne v románu talentovaná nakladatelská redaktorka Delphine.
Smích i pláč, kýč i travestie
Foenkinos promlouvá velmi přirozeným jazykem, v němž mísí banality s některými ostrými postřehy, aniž by se dvakrát zabýval tím, zda dosahuje čistoty stylu. Je to kniha k smíchu i k pláči. Autor volí ryze bulvární postupy, nebojí se vaudevillu ani kýče, aby dosáhl toho, co si předsevzal. Vysmívá se zvláště nakladatelské praxi, při níž nejde ani tak o kvalitu textu, jako hlavně o způsob, jak knihu prodat.
Spisovatelé, toužící po publikování, jsou aktivními účastníky provozu, jenž nezná slitování. V travestii ústí zejména popis úspěchu, jehož v románu dosáhne kniha zesnulého pizzaře Henriho Picka. Knihu vydává nakladatelství Grasset, největší konkurent Gallimarda, rukopis objeví Delphine právě v Bretani mezi odloženými rukopisy. Jaké tajemství, jaká záhada za tímto literárním trhákem stojí?
David Foenkinos dokazuje, že umí psát lehce, vážné otázky klade s oblibou vedle nicotných; z jeho psaní ale cítíme, že mu na samotném psaní velmi záleží. I on ví, že humbuk, který on sám dokázal uspořádat kolem svého psaní, zajímá někdy novináře více než dílo skutečné. Přesto vyznívá jedna z postav, stárnoucí a deklasovaný literární kritik Jean-Michel Rouche, pátrající po skutečném autorovi Pickova rukopisu, vlastně dosti dojemně. Stejně jako Foenkinsův pokus popsat svět, v němž se násilí tak často spojuje s morálním kýčem, ten svět bez lítosti, kde jsme nakonec všichni odsouzeni přežít.
David Foenkinos: Záhada Henriho Picka (Le mystère Henri Pick). V překladu Danuše Navrátilové vydalo nakladatelství Argo, 2018.
