Recenze: Extempore po 40 letech není abiturientský večírek

Pražská kapela Extempore, původně folkové sdružení, oslavila minulý rok čtyřicet let od svého přestupu k rocku – z vyprodaných koncertů naštěstí vznikl záznam Extempore 40 let, který nyní vyšel na CD/DVD.

Možná úvodem trochu historie – Extempore založil Jaroslav Neduha, veterán domácí folkové scény v roce 1972, po návratu z cest po západní Evropě. Již tehdy se ale nejednalo o typicky folkařskou partu, jistě i díky Neduhovým písním. Důležitým mezníkem ale byl rok 1974, kdy se Extempore elektrifikuje a po několika ucelených pořadech (např. Plesnivé embryo či Azbestový guláš) přichází v roce 1976 saxofonista a později i komponista Mikoláš Chadima a projev kapely se ještě více radikalizuje.

Vrcholem pak byl pořad Milá čtyř viselců, divoká férie z třicetileté války, již Extempore předvedlo v dubnu 1977 v Lucerně na Pražských jazzových dnech. Pamětníci vzpomínají na šokovaný sál, k čemuž jistě přispělo i scénické dotvoření libreta herci souboru Paskvil.

Extempore 40 let
Zdroj: Galén

Pak se ale začaly hudební představy Neduhy a Chadimy natolik rozcházet, že došlo k jejich rozchodu a Chadima pokračoval coby kapelník. A začal skutečně zostra, hned první program se stal legendárním. Velkoměsto I a později i jeho pokračování totiž hovořilo současným jazykem, Chadimovi i jeho spoluhráčům se podařilo ústrojně zapracovat podněty britské nové vlny, jeho texty pak značně syrově, leč o to autentičtěji odrážely tehdejší realitu. Ne náhodou nazval pokračování Sny obyvatele velkoměsta.

A tím se dostáváme do současnosti, na zmíněných koncertech totiž vystupovalo jak původní, „neduhovské“ Extempore, hrající Milou čtyř viselců, tak jeho „chadimovský“ nástupce se Sny obyvatele velkoměsta. Vzhledem k tomu, že již v 70. letech vznikly z obou pořadů živé nahrávky, které jsou dnes k disposici na CD, nabízí se zajímavé srovnání, zajímavější o to víc, že v obou kapelách dnes hráli jak původní, tak noví členové.

Stále aktuální

První, co si uvědomíme, je – celkem pochopitelně – daleko kvalitnější zvuk i hráčské provedení. Druhé, již ne tak samozřejmé, o to však důležitější, je zjištění, že ani jeden z pořadů nezestárl, a zvláště Chadimovy skladby i texty neztratily nic na své aktuálnosti. A co je též potěšující, ani u jednoho pořadu nemá pamětník pocit, že se octl na večírku abiturientů po x letech, večírku, na kterém vlastně nemá co pohledávat.

Přestože bylo řečeno, že Neduhova mutace byla původně folková, nečekejme u Milé, byť plně elektrifikované, nějakou přílišnou měkkost – vedle folkrockových kusů totiž dojde i na tvrdší čísla, jako třeba Do všech divých koutů či S vámi světem křížem krážem. A stejně jako u původní verze, i na loňské nahrávce, pořízené v pražské Akropoli alternují muzikanti v rolích příběhu o putování vojenských zběhů a markytánek krajem, přes veselení až k tragickému vyvrcholení.

Díky tomu, že album obsahuje jak CD, tak DVD, se můžeme bavit naivisticky pojatým scénickým dotvořením, kdy vůbec nevadí, když herci v zápalu hry spadne paruka... A ještě jedno je třeba poznamenat: byť je Jaroslavu Neduhovi téměř sedmdesát, na jeho výkonu to není vůbec poznat.

Podruhé do stejné, ještě lepší řeky

Čas se nepodepsal ani na vystoupení Chadimova Extempore, jež ovšem na rozdíl od Neduhova nenabízí na albu pořad celý. I tak je ale obraz normalizační Prahy živý ažaž – od úvodní Ne („Nelze, nesvár, nedbat, nedost, někde, nechval...“) přes trpce sociální pohled na bídu důchodců v nezvyklém reggae Boty vzala až třeba k makabróznímu valčíčku o pohřbu Ho vezou.

Extempore s programem Ebonitový samotář v Karlínské besedě (1977)
Zdroj: Galén

Za zmínku jistě stojí temné Závody ve skocích z Nuselského mostu, kdy výrazná basová figura ještě umocňuje černěhumorný text či valivý punkový Libouchec, inspirovaný tažením severočeské StB proti Extempore – zde jen škoda, že bicí přehlušují zajímavou kytaru. Jen snad jediné: protože si Chadimovy tvorby vážím a cením ji, obešel bych se bez současného přílepku k písni V obchodě OZ, agitky Chtějí nás nasrat, jež jakoby vystoupila z nějakého referendovského blogu, v lepším případě.

Sliboval jsem srovnání historických a současných nahrávek – takže, naštěstí se nejedná o pouhé přehrání starého materiálu, naopak, obě extemporovské mutace jej posouvají dál. A máme-li si pomoci Herakleitovým výrokem o řece, pak tedy výroční album Extempore prokazuje, že voda v původním řečišti je zcela jiná, svěží a čerstvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 14 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 19 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...