Recenze: Extempore po 40 letech není abiturientský večírek

Pražská kapela Extempore, původně folkové sdružení, oslavila minulý rok čtyřicet let od svého přestupu k rocku – z vyprodaných koncertů naštěstí vznikl záznam Extempore 40 let, který nyní vyšel na CD/DVD.

Možná úvodem trochu historie – Extempore založil Jaroslav Neduha, veterán domácí folkové scény v roce 1972, po návratu z cest po západní Evropě. Již tehdy se ale nejednalo o typicky folkařskou partu, jistě i díky Neduhovým písním. Důležitým mezníkem ale byl rok 1974, kdy se Extempore elektrifikuje a po několika ucelených pořadech (např. Plesnivé embryo či Azbestový guláš) přichází v roce 1976 saxofonista a později i komponista Mikoláš Chadima a projev kapely se ještě více radikalizuje.

Vrcholem pak byl pořad Milá čtyř viselců, divoká férie z třicetileté války, již Extempore předvedlo v dubnu 1977 v Lucerně na Pražských jazzových dnech. Pamětníci vzpomínají na šokovaný sál, k čemuž jistě přispělo i scénické dotvoření libreta herci souboru Paskvil.

Extempore 40 let
Zdroj: Galén

Pak se ale začaly hudební představy Neduhy a Chadimy natolik rozcházet, že došlo k jejich rozchodu a Chadima pokračoval coby kapelník. A začal skutečně zostra, hned první program se stal legendárním. Velkoměsto I a později i jeho pokračování totiž hovořilo současným jazykem, Chadimovi i jeho spoluhráčům se podařilo ústrojně zapracovat podněty britské nové vlny, jeho texty pak značně syrově, leč o to autentičtěji odrážely tehdejší realitu. Ne náhodou nazval pokračování Sny obyvatele velkoměsta.

A tím se dostáváme do současnosti, na zmíněných koncertech totiž vystupovalo jak původní, „neduhovské“ Extempore, hrající Milou čtyř viselců, tak jeho „chadimovský“ nástupce se Sny obyvatele velkoměsta. Vzhledem k tomu, že již v 70. letech vznikly z obou pořadů živé nahrávky, které jsou dnes k disposici na CD, nabízí se zajímavé srovnání, zajímavější o to víc, že v obou kapelách dnes hráli jak původní, tak noví členové.

Stále aktuální

První, co si uvědomíme, je – celkem pochopitelně – daleko kvalitnější zvuk i hráčské provedení. Druhé, již ne tak samozřejmé, o to však důležitější, je zjištění, že ani jeden z pořadů nezestárl, a zvláště Chadimovy skladby i texty neztratily nic na své aktuálnosti. A co je též potěšující, ani u jednoho pořadu nemá pamětník pocit, že se octl na večírku abiturientů po x letech, večírku, na kterém vlastně nemá co pohledávat.

Přestože bylo řečeno, že Neduhova mutace byla původně folková, nečekejme u Milé, byť plně elektrifikované, nějakou přílišnou měkkost – vedle folkrockových kusů totiž dojde i na tvrdší čísla, jako třeba Do všech divých koutů či S vámi světem křížem krážem. A stejně jako u původní verze, i na loňské nahrávce, pořízené v pražské Akropoli alternují muzikanti v rolích příběhu o putování vojenských zběhů a markytánek krajem, přes veselení až k tragickému vyvrcholení.

Díky tomu, že album obsahuje jak CD, tak DVD, se můžeme bavit naivisticky pojatým scénickým dotvořením, kdy vůbec nevadí, když herci v zápalu hry spadne paruka... A ještě jedno je třeba poznamenat: byť je Jaroslavu Neduhovi téměř sedmdesát, na jeho výkonu to není vůbec poznat.

Podruhé do stejné, ještě lepší řeky

Čas se nepodepsal ani na vystoupení Chadimova Extempore, jež ovšem na rozdíl od Neduhova nenabízí na albu pořad celý. I tak je ale obraz normalizační Prahy živý ažaž – od úvodní Ne („Nelze, nesvár, nedbat, nedost, někde, nechval...“) přes trpce sociální pohled na bídu důchodců v nezvyklém reggae Boty vzala až třeba k makabróznímu valčíčku o pohřbu Ho vezou.

Extempore s programem Ebonitový samotář v Karlínské besedě (1977)
Zdroj: Galén

Za zmínku jistě stojí temné Závody ve skocích z Nuselského mostu, kdy výrazná basová figura ještě umocňuje černěhumorný text či valivý punkový Libouchec, inspirovaný tažením severočeské StB proti Extempore – zde jen škoda, že bicí přehlušují zajímavou kytaru. Jen snad jediné: protože si Chadimovy tvorby vážím a cením ji, obešel bych se bez současného přílepku k písni V obchodě OZ, agitky Chtějí nás nasrat, jež jakoby vystoupila z nějakého referendovského blogu, v lepším případě.

Sliboval jsem srovnání historických a současných nahrávek – takže, naštěstí se nejedná o pouhé přehrání starého materiálu, naopak, obě extemporovské mutace jej posouvají dál. A máme-li si pomoci Herakleitovým výrokem o řece, pak tedy výroční album Extempore prokazuje, že voda v původním řečišti je zcela jiná, svěží a čerstvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...