Recenze: Evropsko-turecké bariéry

"Co s Tureckem?" ptá se za nás trojice autorů výstavy (dnes se již dá říci putovní), která navštívila například Trutnov, Liberec či České Budějovice a od druhé poloviny listopadu visí v galerijní části pražské kavárny Krásný ztráty, bující na Starém Městě. Možná ji stíhá osud kavárenských výstav, které jsou spíše nezřetelným doprovodem našeho pobytu v podobných podnicích než cílevědomým cílem návštěvy, což by v tomto případě byla velká škoda.

Soubor nazvaný Evropsko-turecké bariéry přináší kromě zajímavých informačně-výtvarných kvalit, nadsázky, ironie, vtipu a nadhledu, důležitý materiál ke zpytování vlastního názoru a postojů. Autoři, absolventi a bývalí spolužáci na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Tereza Melenová (také stážistka na Hacettepe Univerzitě v Ankaře), Martina Donátová (studující předtím na univerzitě v Hradci Králové) a Jan Fišera (mající za sebou umělecko-průmyslovou školu v Hodoníně) připomenuli to, co nás čeká patrně již v příštím roce.

Evropsko-turecké barikády

Krásný ztráty, Náprstkova 10, Praha 1

Otevřeno denně 10:00-01:00, do 4. 1. 2009

Kolos, který se možná stane největším členem Evropské unie - Turecko - čeká za dveřmi. Jaké je, co s ním? Víme o něm mnohé, informace jsou však špatně seřaditelné - na jedné straně výtečná turistická destinace, jedno z nejkrásnějších pobřeží světa, kouzelný historický Istanbul, největší počet přírodních blondýnek na východ od Slovenska (to je, co?), na straně druhé nesmazatelná ostuda Kurdistánu, bezpráví žen, přebujelá armáda, vnitřní politická nejistá struktura….

Tanec mezi zkarikovanou mocí islámu a modernizačními proudy, který Turecko prožívá bezmála osmdesát let, legitimizuje naši otázku: a je to vůbec ještě Evropa? Ptáme se při pohledu na mapu, kde se nad Tureckem stkví nápis, jasně pojmenovávající a určující, že Turecko patří do Malé Asie! Vítám každého, kdo se nad současným stavem Turecka zamýšlí, protože podle nové Lisabonské smlouvy budou osudy Evropy díky početnímu zastoupení v evropském parlamentu více než určovat právě Turci.

A právě autoři výstavy se staví čelem k faktům, která budeme muset začít brát na vědomí a srovnávat se s nimi. Činí tak buď plakáty (vytvořenými oběma dámami), obsahujícími vtipnou práci se symboly, značkami, texty a nadnárodními globálními pojmy, které nezvykle propojují. Dávají jim posunutý smysl, pracují krásně s ironií a nadsázkou.

Druhou výtvarnou složkou výstavy jsou  fotografie, dílo Jana Fišery. Ten ve zkratce a detailu přibližuje tvář oné, nám známé-neznámé země, tak překvapující svou barevností ve všech smyslech tohoto pojmu. Žlutá, modrá a další zásadní barevně brutální informace nás nenechávají jen tak odejít.

Vcelku se jedná o prezentaci naprosto ojedinělou, nečekanou a reprezentativní v tom důležitém slova smyslu. Plusem je také to, že toto téma zpracovávají ojedinělým způsobem a jejich nápad překvapuje svou výtvarnou i obsahovou zralostí i nečekaností.

Pozor! Celá výstava je natažena v rozsáhlých prostorách a provází nás po celé velké kavárně; večerní život zde však neumožňuje náležité soustředění. A proto doporučuji: navštivte tuto výstavu přes den, nejraději dopoledne. Rozsviťte světla a přemýšlejte. Téma je jasné: Turecko čeká. Co my s ním? Ale ještě lépe: co ono s námi?

  • Evropsko-turecké bariéry autor: Martina Donátová, zdroj: www.eutr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/598/59720.jpg
  • Evropsko-turecké bariéry autor: Jan Fišera, zdroj: www.eutr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/598/59726.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 8 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 9 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...