Recenze: Evropsko-turecké bariéry

"Co s Tureckem?" ptá se za nás trojice autorů výstavy (dnes se již dá říci putovní), která navštívila například Trutnov, Liberec či České Budějovice a od druhé poloviny listopadu visí v galerijní části pražské kavárny Krásný ztráty, bující na Starém Městě. Možná ji stíhá osud kavárenských výstav, které jsou spíše nezřetelným doprovodem našeho pobytu v podobných podnicích než cílevědomým cílem návštěvy, což by v tomto případě byla velká škoda.

Soubor nazvaný Evropsko-turecké bariéry přináší kromě zajímavých informačně-výtvarných kvalit, nadsázky, ironie, vtipu a nadhledu, důležitý materiál ke zpytování vlastního názoru a postojů. Autoři, absolventi a bývalí spolužáci na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Tereza Melenová (také stážistka na Hacettepe Univerzitě v Ankaře), Martina Donátová (studující předtím na univerzitě v Hradci Králové) a Jan Fišera (mající za sebou umělecko-průmyslovou školu v Hodoníně) připomenuli to, co nás čeká patrně již v příštím roce.

Evropsko-turecké barikády

Krásný ztráty, Náprstkova 10, Praha 1

Otevřeno denně 10:00-01:00, do 4. 1. 2009

Kolos, který se možná stane největším členem Evropské unie - Turecko - čeká za dveřmi. Jaké je, co s ním? Víme o něm mnohé, informace jsou však špatně seřaditelné - na jedné straně výtečná turistická destinace, jedno z nejkrásnějších pobřeží světa, kouzelný historický Istanbul, největší počet přírodních blondýnek na východ od Slovenska (to je, co?), na straně druhé nesmazatelná ostuda Kurdistánu, bezpráví žen, přebujelá armáda, vnitřní politická nejistá struktura….

Tanec mezi zkarikovanou mocí islámu a modernizačními proudy, který Turecko prožívá bezmála osmdesát let, legitimizuje naši otázku: a je to vůbec ještě Evropa? Ptáme se při pohledu na mapu, kde se nad Tureckem stkví nápis, jasně pojmenovávající a určující, že Turecko patří do Malé Asie! Vítám každého, kdo se nad současným stavem Turecka zamýšlí, protože podle nové Lisabonské smlouvy budou osudy Evropy díky početnímu zastoupení v evropském parlamentu více než určovat právě Turci.

A právě autoři výstavy se staví čelem k faktům, která budeme muset začít brát na vědomí a srovnávat se s nimi. Činí tak buď plakáty (vytvořenými oběma dámami), obsahujícími vtipnou práci se symboly, značkami, texty a nadnárodními globálními pojmy, které nezvykle propojují. Dávají jim posunutý smysl, pracují krásně s ironií a nadsázkou.

Druhou výtvarnou složkou výstavy jsou  fotografie, dílo Jana Fišery. Ten ve zkratce a detailu přibližuje tvář oné, nám známé-neznámé země, tak překvapující svou barevností ve všech smyslech tohoto pojmu. Žlutá, modrá a další zásadní barevně brutální informace nás nenechávají jen tak odejít.

Vcelku se jedná o prezentaci naprosto ojedinělou, nečekanou a reprezentativní v tom důležitém slova smyslu. Plusem je také to, že toto téma zpracovávají ojedinělým způsobem a jejich nápad překvapuje svou výtvarnou i obsahovou zralostí i nečekaností.

Pozor! Celá výstava je natažena v rozsáhlých prostorách a provází nás po celé velké kavárně; večerní život zde však neumožňuje náležité soustředění. A proto doporučuji: navštivte tuto výstavu přes den, nejraději dopoledne. Rozsviťte světla a přemýšlejte. Téma je jasné: Turecko čeká. Co my s ním? Ale ještě lépe: co ono s námi?

  • Evropsko-turecké bariéry autor: Martina Donátová, zdroj: www.eutr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/598/59720.jpg
  • Evropsko-turecké bariéry autor: Jan Fišera, zdroj: www.eutr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/598/59726.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 8 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 11 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 16 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...