Recenze: Evropsko-turecké bariéry

"Co s Tureckem?" ptá se za nás trojice autorů výstavy (dnes se již dá říci putovní), která navštívila například Trutnov, Liberec či České Budějovice a od druhé poloviny listopadu visí v galerijní části pražské kavárny Krásný ztráty, bující na Starém Městě. Možná ji stíhá osud kavárenských výstav, které jsou spíše nezřetelným doprovodem našeho pobytu v podobných podnicích než cílevědomým cílem návštěvy, což by v tomto případě byla velká škoda.

Soubor nazvaný Evropsko-turecké bariéry přináší kromě zajímavých informačně-výtvarných kvalit, nadsázky, ironie, vtipu a nadhledu, důležitý materiál ke zpytování vlastního názoru a postojů. Autoři, absolventi a bývalí spolužáci na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Tereza Melenová (také stážistka na Hacettepe Univerzitě v Ankaře), Martina Donátová (studující předtím na univerzitě v Hradci Králové) a Jan Fišera (mající za sebou umělecko-průmyslovou školu v Hodoníně) připomenuli to, co nás čeká patrně již v příštím roce.

Evropsko-turecké barikády

Krásný ztráty, Náprstkova 10, Praha 1

Otevřeno denně 10:00-01:00, do 4. 1. 2009

Kolos, který se možná stane největším členem Evropské unie - Turecko - čeká za dveřmi. Jaké je, co s ním? Víme o něm mnohé, informace jsou však špatně seřaditelné - na jedné straně výtečná turistická destinace, jedno z nejkrásnějších pobřeží světa, kouzelný historický Istanbul, největší počet přírodních blondýnek na východ od Slovenska (to je, co?), na straně druhé nesmazatelná ostuda Kurdistánu, bezpráví žen, přebujelá armáda, vnitřní politická nejistá struktura….

Tanec mezi zkarikovanou mocí islámu a modernizačními proudy, který Turecko prožívá bezmála osmdesát let, legitimizuje naši otázku: a je to vůbec ještě Evropa? Ptáme se při pohledu na mapu, kde se nad Tureckem stkví nápis, jasně pojmenovávající a určující, že Turecko patří do Malé Asie! Vítám každého, kdo se nad současným stavem Turecka zamýšlí, protože podle nové Lisabonské smlouvy budou osudy Evropy díky početnímu zastoupení v evropském parlamentu více než určovat právě Turci.

A právě autoři výstavy se staví čelem k faktům, která budeme muset začít brát na vědomí a srovnávat se s nimi. Činí tak buď plakáty (vytvořenými oběma dámami), obsahujícími vtipnou práci se symboly, značkami, texty a nadnárodními globálními pojmy, které nezvykle propojují. Dávají jim posunutý smysl, pracují krásně s ironií a nadsázkou.

Druhou výtvarnou složkou výstavy jsou  fotografie, dílo Jana Fišery. Ten ve zkratce a detailu přibližuje tvář oné, nám známé-neznámé země, tak překvapující svou barevností ve všech smyslech tohoto pojmu. Žlutá, modrá a další zásadní barevně brutální informace nás nenechávají jen tak odejít.

Vcelku se jedná o prezentaci naprosto ojedinělou, nečekanou a reprezentativní v tom důležitém slova smyslu. Plusem je také to, že toto téma zpracovávají ojedinělým způsobem a jejich nápad překvapuje svou výtvarnou i obsahovou zralostí i nečekaností.

Pozor! Celá výstava je natažena v rozsáhlých prostorách a provází nás po celé velké kavárně; večerní život zde však neumožňuje náležité soustředění. A proto doporučuji: navštivte tuto výstavu přes den, nejraději dopoledne. Rozsviťte světla a přemýšlejte. Téma je jasné: Turecko čeká. Co my s ním? Ale ještě lépe: co ono s námi?

  • Evropsko-turecké bariéry autor: Martina Donátová, zdroj: www.eutr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/598/59720.jpg
  • Evropsko-turecké bariéry autor: Jan Fišera, zdroj: www.eutr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/598/59726.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...