Recenze: DekkaDancers na České taneční platformě

Rozmanitá dramaturgie festivalu Česká taneční platforma nabídla divákům reprezentativní vzorek těch nejnovějších produkcí z oblasti současného tance a pohybového divadla. K nejlepším představením letošní platformy podle mého názoru patřil nedělní večer volného sdružení DekkaDancers. Choreografy a tanečníky tohoto malého tělesa spojuje především fakt, že všichni jsou nebo byli nějakým způsobem spojeni s pražským Národním divadlem. Klasické taneční vzdělání a průprava, jíž prošli, je na jejich kompozicích samozřejmě znát, ale rozhodně jim v žádném směru neubližuje. Při hledání nových cest pro vyjádření svých myšlenek, ať už utvářením choreografií, či propojováním tance s jinými médii, vytváří DekkaDancers zajímavé divadelní tvary s velmi současným rukopisem.

První část večera patřila Haně Turečkové a její choreografii Hádej, kolik je hvězd. Autorka zamýšlela v díle vyjádřit motiv hledání sama sebe, vlastního já uvnitř lidské duše, což se jí myslím velmi dobře povedlo. Jako metaforu použila záplavu kousků igelitu, v nichž se tanečníci pohybovali, nořili se do nich a zpátky z nich vyplouvali. Skvělé svícení této záplavy lesknoucích se celofánů dodalo choreografii nádech jakéhosi tajemna a křehkou krásu po výtvarné stránce. Působivé filozofické zamyšlení z velké části stojí na výkonu interpretky japonského původu, Ayi Watanabe.

Prvních deset minut tančí Watanabe sama a dostává tím těžký úkol – musí v sobě udržet velkou energii a vnitřní napětí tak, aby po celou dobu tance poutala pozornost diváků a zároveň naplňovala velmi minimalistickou hudbu Arva Pärta. Rozhodně je na co se dívat, Watanabe má totiž kromě technických předpokladů i obrovské kouzlo osobnosti. Po jejím úvodním sóle následoval zhruba stejně dlouhý duet s tanečníkem Tomášem Červinkou. Jejich partneřina nevyjadřovala vztah mezi mužem a ženou, šlo spíš o navození pocitu, emoce, atmosféry. V průběhu choreografie spolu prováděli netradiční kroky, zvedačky, balancovali v prostoru, jako by pluli vesmírem, hroutili se do sebe, aby se hned vzápětí dostávali do opětovného napětí v jednotlivých pózách. Hádej, kolik je hvězd je velmi působivá choreografie, která dobře zapadala na komorní scénu divadla Ponec.

S malými rozměry jeviště to bylo o poznání problematičtější u druhé choreografie v pořadí, a to u díla Toma Rychetského a Viktora Konvalinky pod názvem Umíněnost ztracených. Dílo s nadsázkou popisovalo běžné mezilidské vztahy, každodenní život mužů a žen jako hrdinů naší doby.  Při tanci interpreti využívali několik velkých matrací, na nějaké větší scéně by spousta efektů jistě lépe vynikla. Celkově však choreografie pro devět tanečníků diváky v příjemném slova smyslu překvapila. Je vidět, že oba choreografové mají rádi humor a nebojí se do něj pouštět, ač je to disciplína velmi těžká. Není totiž ani trochu jednoduché vytvořit komické taneční číslo, které by na scéně vyznělo dobře. Tvůrčímu tandemu Rychetský-Konvalinka se to však daří, hravá choreografie vyvolala u diváků leckdy i hlasitý smích. A ačkoliv je Umíněnost ztracených odlehčená choreografie, jejímž účelem je především pobavit, je výborná i pohybově a co se šíře výrazových prostředků týče. Použité pohyby nepostrádají technickou a uměleckou kvalitu.

Posledním dílem večera byla choreografie Side Effects od Emira Faddy na hudbu Muse. Celá se odehrávala v abstraktní rovině. Na začátku tančili v krásném souznění Sylva Nečasová s Tomem Rychetským. Oba dva byli efektně zabaleni do obrovské vlající igelitové plachty, přičemž na sebe zcela strhávali pozornost publika. Posléze se k nim přidalo dalších sedm tanečníků, pohyby všech velmi dobře fungovaly pro oko diváka. Velkou část díla byla na zadní plátno promítána zdařilá videoprojekce, ve které vystupovali tanečníci DekkaDancers. Škoda, že samotná choreografie byla dost krátká a nedala jednotlivým interpretům příležitost více se předvést. Nicméně i tak to byla moc hezká tečka za povedeným večerem.

Na DekkaDancers se můžete těšit hned 9., 10. a 11. května 2011 ve 20 hodin na Nové scéně Národního divadla. Ve třech večerech zde bude uveden timINg, společný projekt Orchestru BERG, DekkaDancers a baletu ND.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.