Recenze: Deepwater Horizon je chlapský thriller, který vtáhne a pohltí

Postavila ji společnost Transocean a o několik let později ji pronajala britské těžařské společnosti British Petroleum. Byla to ropná plošina Deepwater Horizon, sestavená z milionů součástek, které musí dokonale fungovat, aby přinesly maximální prospěch a zabránily případné katastrofě, která by mohla mít nedozírně ničivé účinky. Jenomže když zaboříte vrtnou soupravu kilometry pod hladinou moře a ženete ji ještě dál pod zrádné mořské dno, může se stát právě to, o čem vypráví film Deepwater Horizon s jasným podtitulem Moře v plamenech.

Čas katastrofy: 20. dubna 2010. Místo katastrofy: Mexický záliv, sedmdesát kilometrů od pobřeží Louisiany. Nedobrovolní účastníci: 126 pracovníků vrtné plošiny, z nichž 11 při explozi zemřelo. Příčina výbuchu: Stlačený metan, který explodoval poté, co zdemoloval uzávěr vrtné soupravy a namixoval se se vzduchem. Stupeň rizika: Nejvyšší. Epicentrum exploze: Vrtná plošina Deepwater Horizon, jejíž jméno se stalo synonymem snad největší ekologické katastrofy způsobené člověkem.

Předzvěst tragédie

Když zkušený bezpečnostní technik vrtných plošin Mike Williams (charismatický chlapák do nepohody Mark Wahlberg) odlétal z helioportu pro ty, co pracují na širém moři, předpokládal, že se po třítýdenní rutinní šichtě vrátí v pohodě domů. A rozhodně netušil, jak explozivní a horké chvíle bude zanedlouho prožívat. Deepwater Horizon nebyla klasická těžební, ale spíše průzkumná plošina, jejíž zkušební vrty sondovaly neznámý terén a označovaly vhodná místa pro těžbu.

První předzvěstí budoucí tragédie byla přítomnost arogantního představitele společnosti BP, nenažraného bosse Vidrinea (tradičně dokonale slizký John Malkovich), který ve snaze dohnat zpoždění začal vydávat vražedné povely. Pak už nepomohla ani zkušenost technického šéfa plošiny Jimmyho Harrella (Kurt Russell, z něhož stříká chlapácké charisma stejně intenzivně jako směs bahna, ropy a metanu z poškozeného vrtu) a z plošiny se stalo ohnivé peklo, které nepřežije nikdo, kdo včas nezdrhne. Problém je, že není kudy a kam zdrhat.

Elementární boj o přežití

Drsně, autenticky, přímočaře, syrově a realisticky jako kdyby v přímém přenosu natočil za závratný rozpočet sto padesát šest mega (většinu spolkla věrná replika plošiny a speciální efekty) režisér Peter Berg katastrofický akční thriller, který připomíná rozmach žánru v klasických „sedmdesátkách“. Jakkoli do popředí vystupuje několik exponovaných figur, působí tenhle spektákl spíše jako týmovka, která přenechává hlavní roli explozivní katastrofě, jakou člověk již nedokáže zkrotit.

Na bázi typologického trojúhelníku odvážný chlapík (Wahlberg), zkušený chlapák (Russell) a křivácký chcípák (Malkovich) se odvíjí rekonstrukce skutečného příběhu, který vypráví o utrpení a hrdinství. Protagonisté ze sebe musí vydolovat poslední zbytky energie, odvahy a sebezáchovných instinktů, aby inferno na Deepwater Horizon přežili.

Je to chlapský film, kde muži nepředvádějí žádné charakterní herectví, ale spíše elementární boj o přežití a ženské party jsou jen okrajové: Gina Rodriguezová na plošině nebo Kate Hudsonová na pevnině. Jednotlivé figury nejsou pateticky heroické (jak bývá v tomhle formátu nezřídka zvykem), jejich chování je kredibilní a profesionální a vůbec nevadí, že přitom diskutují o věcech jako je výplach, BOP, vakuový efekt nebo tlaková kapsa, které vám nic neříkají.

Kompozičně dělí Berg svůj opus do dvou poločasů. Prvním je nikam nechvátající expozice, která postupně představuje postavy a fascinující prostředí ropné plošiny, v tom druhém vás zatlačí do sedadel sugestivní tlaková vlna drastické a dech beroucí exploze, hřmící peklo kolorované soundtrackem Steva Jablonskyho, které vás (navzdory jisté monotónnosti) vtáhne a pohltí. Bergův režijní přístup je spíše racionální než emotivní a výsledkem je brutální svědectví o tom, co se stane, když selže lidský faktor i technika a všechno, o čem se říkalo, že nemůže nikdy nastat, je náhle neskutečně skutečné. Prostě to byl „vrt na prd“, jak lakonicky poznamenal jeden z účastníků katastrofy. K čemuž netřeba cokoli dodávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 33 mminutami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 17 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
před 22 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Kvíz: „Jen sympaťáci umírají mladí.“ Znáte dobře Červeného trpaslíka?

Ve věku sedmdesáti let zemřel britský režisér a scenárista Rob Grant, jeden ze spolutvůrců britského sci-fi sitkomu Červený trpaslík, informovala ve čtvrtek britská média. Připomeňte si osudy posádky lodi, která bloudí v hlubinách vesmíru, prostřednictvím kvízu.
27. 2. 2026

Francouzského Césara za nejlepší film získal L'Attachement

Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L'Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tři z celkových osmi nominací.
27. 2. 2026
Načítání...