Dvacátá čtvrtá mise elitního agenta 007, počtvrté s charismatickým držitelem „Licence to Kill" Danielem Craigem, podruhé dirigovaná režisérem Samem Mendesem – a poprvé tváří v tvář brutálnímu padouchovi, který vystoupil ze stínu, aby přiznal, že on je tvůrcem veškeré Bondovy bolesti. Nová bondovka Spectre rozjíždí akci v kinech od 5. listopadu v nepolevujícím standardu.
Recenze: Čtyřiadvacátý Bond porazí Spectre, Skyfall ale ne
V roce 2006 naskočil Daniel Craig do nové série agenta 007 místo Pierce Brosnana v Casinu Royal, které se vrací na počátek Bondovy špionážní dráhy. A byla to proklatě dobrá volba. Jeho druhá bondovka Quantum of Solace (2008) byla spíš udržovačka, která se ještě vezla na vlně Casina Royal, ale pak nastoupil brilantní Skyfall (2012), který vydělal víc než miliardu, v němž skončila legendární Judi Denchová a na režijní křeslo usedl oscarový Sam Mendes. A teď je tu šestý představitel Bonda Daniel Craig počtvrté, čímž vyrovnal skóre s Piercem Brosnanem.
Spectre chytře navazuje na veleúspěšný Skyfall, je nasáklý temnou atmosférou, posunutý do ještě osobnější roviny a jakoby odkloněný od tradičního, ohrožený svět zachraňujícího poslání. Proč ne, říkám si, po všem, co pro tento svět a korunu James udělal, má snad právo přestat žít na chvíli ve stínu tajných misí a dát také do pořádku své věci, uzavřít některé účty a dojít na konec jedné cesty. Jenom jsem zvědavý, na počátku jaké další ho uvidíme příště.
Spectre
Teď se ale zdá, že svět MI6 a program 00 převálcuje nové centrum národní bezpečnosti, jehož globálnímu propojení nemůže žádný dvounulkový agent z terénu konkurovat. Záhrobní vzkaz Judi Denchové ale současně vysílá Bonda do privátní akce, která ho dovede až k poznání vlastní minulosti a doupěti padoucha, který mu celou dobu (vlastně od jeho pokerové bitvy v Casinu Royal) dýchal zlověstně na záda.
Bondovské ingredience
Je jako drak, který tančí ve vichřici, znovu je v tom sám a nikdo mu nemůže pomoci, zdá se, že tentokrát už definitivně končí, ale on teprve začíná. Sam Mendes zkušeně rozvíjí tohle základní bondovské schéma a hustě do něj sype bondovské ingredience: luxusní auta (Aston Martin DB10, Jaguar C-X75), luxusní bond girls (Léa Seydouxová a zatím nejstarší v této kategorii Monica Bellucciová), barvité lokace (Londýn, Mexico City, Řím, rakouské Alpy, Maroko), záporáka Christopha Waltze, rukodělný souboj s ranařem, na kterého James nemá, ale přesto ho vykostí, či návrat ztraceného syna zpátky do práce, protože svět ho ještě potřebuje. A bude to tak platit i nadále, protože Mendes i Craig již údajně podepsali smlouvu na pětadvacátého Bonda.
GALERIE
Spectre / Daniel Craig, Monica Bellucciová
Daniel Craig je stále stejně nezničitelný, sveřepě odhodlaný, okoralý a zároveň charismatický, Q v podání sympatického Bena Whishawa je bezproblémově návykový a Moneypenny Naomie Harrisové je sexy. Jen M zamračeného Ralpha Fiennese vyvolává stále nostalgickou vzpomínku na Judi Denchovou, jejíž velitelský šarm tu chybí.
Za tři sta milionů (viditelných i slyšitelných) dolarů tu bylo odvedeno kvalitní filmové řemeslo, v němž dominuje přesná kamera Švýcara Hoytea Van Hoytemy (Interstellar) a hřmící soundtrack Thomase Newmana, jehož Mendes angažoval již do Skyfallu, který u mě v sérii pořád o kousek vede.
Možná je to i díky pořádně natažené stopáži Spectra, což platí již u standardního foršpanu před titulky a kulminuje v dlouhém, akčně nabušeném závěru, v němž jako by Mendes pospojoval několik alternativních konců, z nichž žádný nechtěl obětovat. Ale kdo by litoval času prožitého s Bondem, který nám i tentokrát připravil velkou filmovou radost?