Recenze: Bezdomovectví jako spása i zkáza

O migrační krizi se námětově opírá velmi zdařilá próza Exit West. Jejím autorem je Mohsin Hamid. S touto novelou se autor podruhé probojoval do užších nominací Man Bookerovy ceny.

V Pákistánu narozený (*1971), v Británii žijící Mohsin Hamid na sebe poprvé významně upozornil v roce 2007 knihou The Reluctant Fundamentalist. Tento román, nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu a také zfilmovaný, zůstává do češtiny nepřeložený. Tuzemští čtenáři se však s Hamidem mohli seznámit díky titulu Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii, který před čtyřmi lety v edici Světová knihovna publikovalo nakladatelství Odeon. Tam také, v překladu Markéty Musilové, nyní vyšla nejnovější Hamidova kniha Exit West.

V nespecifikovaném muslimském městě (údajně se jedná o autorův rodný Láhaur) mladý Saíd potká Nadju. Jejich zprvu nezávazný vztah musí od počátku překonávat překážky. Nejprve ty, které jim staví do cesty puritánské prostředí, následně rozkol, jenž ve městě klíčí mezi vládnoucí garniturou a ozbrojenými povstalci: ulice se promění v takřka válečnou zónu a znásilnění a bezdůvodné vraždy jsou na denním pořádku.

Mladí milenci se rozhodnou vsadit vše na jednu kartu. Proslýchá se totiž, že z města je možné uprchnout prostřednictvím magických dveří, jež jsou branou do nevyzpytatelné globální sítě. Když těmi dveřmi člověk projde, může se ocitnout v Londýně, v Řecku nebo třeba v San Franciscu.

Saíd svěří významnou část svých peněz převaděči a s notnou dávkou štěstí se jemu a Nadje podaří uprchnout. Díky tomu si dvojice patrně zachrání život, vyhráno však mladí uprchlíci zdaleka nemají. Kamkoliv přijdou, musejí překonávat jazykové a kulturní bariéry. A byť se jim pokaždé podaří zajistit si základní prostředky pro přežití, místo, které by mohli nazvat domovem, najdou v uprchlických táborech stěží.
Celou recenzi si přečtěte na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 11 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...