Rak a Strejček mají lék na nespokojenost: Karla IV.

Praha – „Lidé jsou všelijak otráveni a nespokojeni. Ale i když tenhle národ už přestává občas věřit i v blanické rytíře, tak na koncertech o Karlu IV. vždycky vzdává ovacemi hold našemu největšímu panovníkovi a jeho myšlenkám věří,“ domnívá se kytarista Štěpán Rak, že otce vlasti má cenu připomínat i dnes. Holdem českému králi a římskému císaři je Rakův společný projekt s hercem Alfredem Strejčkem Vivat Carolus Quartus, který večer zazní na charitativním koncertě v chrámu sv. Víta. Tedy na místě, kde je Karel IV. pohřben.

Ke společným projektům Raka a Strejčka patří také hold českému hudební skladateli, dirigentovi a cestovateli Eduardu Ingrišovi nebo pocta Tomáši Baťovi. Oba umělci spolupracují už léta, úspěchy slavili v mnoha zemích zejména pořadem Vivat Comenius věnovaným českému protestantskému mysliteli Janu Amosi Komenskému. Získali za něj dokonce Cenu UNESCO.

Koncertní hold Karlu IV. byl poprvé uveden na hradě Karlštejn v roce 2006. V nastudování v italské verzi s ním oba autoři absolvovali také turné v Toskánsku. „Vzdáváme hold velkým osobnostem tohoto národa už 23 let. Logicky jsme nemohli minout Karla IV. V době, kdy se všichni cítíme zvláštním způsobem nespokojeni se stavem světa a společnosti, hledáme útěchu – a Karel IV. je osobnost, která nám tuto posilu, věříme, že i našim koncertem, dává,“ doufá Alfred Strejček.

Osobnost panovníka studoval prý dva roky v archivech, kde objevil nepříliš známé dílo Morality Karla IV., soubor praktických návodů pro život určených lidem mocným i prostým. Inspirací mu byla také kniha Slavné české lebky. „Dal ji dohromady tým antropologů pod vedením pana docenta Jiřího Ramby. Téměř šedesátiletý výzkum ostatků Karla IV. přinesl podivuhodné závěry a překvapivá zjištění,“ upozornil Strejček s tím, že překvapivé poznatky o panovníkovi se dozví i návštěvníci koncertu.

„Karel IV. se snažil utajit jedno zranění, velice zásadní pro jeho život, dokonce zapřísáhl trestem smrti všechny, kteří by se zmínili o události, která mu předcházela a která ho zapříčinila,“ naznačil, jaké tajemství ze života Karla IV. mimo jiné prozradí. Strejček je autorem námětu a scénáře a také v rámci koncertu hraje na zobcové flétny. Hudbu ale složil Štěpán Rak.

Představení probíhá formou dialogu s Karlem IV. „Je to kus divadla, kus koncertu, forma, kterou chceme přitáhnout pozornost lidí k tématu,“ popsal podrobněji projekt Vivat Carolus Quartus Strejček. Jeho uvedení zahájí tři údery svatovítského zvonu Zikmund, největšího českého zvonu.

9 minut
Rozhovor s Alfredem Strejčkem a Štěpánem Rakem
Zdroj: ČT24

Koncert je charitativní. Část výtěžku bude věnována na záchranu kostela sv. Bartoloměje v Bítovanech, část poputuje ve prospěch Nadace Vize 97.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 15 hhodinami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 15 hhodinami

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
před 22 hhodinami

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...