Raffaellova Madona v lukách je krásnější než kdy dřív

Florencie - Deset let trvala omlazující kúra Raffaellova obrazu Madona v lukách. Jedno ze svých mistrovských děl namaloval Raffaello jako svatební dar pro svého přítele na počátku šestnáctého století. Italští restaurátoři se ho ujali v roce 1999 a za použití nejmodernější techniky obnovili. Obraz bude vystaven nejprve v paláci Medici-Riccardi (23. listopadu až 1. března), pak se natrvalo vrátí do slavné florentinské galerie Uffizi.

Svoji nejznámější Madonu - Sixtinskou - vytvořil Raffaello během pobytu v Římě.  Obraz Madony s malým Kristem a Janem Křtitelem dokončil v roce 1506, při pobytu ve Florencii. Ve stejném roce ho věnoval svému příteli, bohatému florentinskému obchodníkovi Lorenzu Nasimu jako svatební dar.

Když se ale o čtyřicet let později v Nasiho paláci zřítil strop, byl obraz vážně poškozen. Deska se rozpadla na sedmnáct částí. Nasiho syn nechal fragmenty znovu složit, Raffaelův současník spojil dřevěnou desku hřebíky a trhliny nešetrně zamaskoval. Ani v následujících staletích nebyly úpravy citlivější a malba se zastřela nahnědlým povlakem.

Změna přišla až s rokem 1999, kdy se Madona v lukách dostala do rukou mistrů z nejelepších restaurátorských laboratoří - Opificio delle Pietre Dure ve Florencii. Za pomoci laserů, mikroskopů a skenerů se jim podařilo nešetrné zásahy odstranit a obraz vrátit do původní podoby.

Rentgen umožnil také obnovit motiv stehlíka (italsky se obraz jmenuje Madonna del Cardellino - Madona se stehlíkem), symbolizujícího Kristovo utrpení. „Očištěním malby se dostaly na světlo některé detaily, které předtím nebylo vůbec vidět. Například o některých drobnostech na pozadí malby, třeba o stromech, jsme vůbec nevěděli,“ uvedla vedoucí restaurátorského týmu Patrizia Riitanová.

Raffaello Santi (Sanzio)

  • Narodil se roku 1483 v Urbinu, zemřel roku 1520 v Římě
  • 1504 se odstěhoval do Florencie, studoval díla da Vinciho a Michelangela
  • 1508 ho povolal papež do Říma; vytvořil zde řadu olejomaleb, včetně známé Sixtinské madony

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...