Divadlo si dobře rozumí s literaturou, potvrzují novinky tuzemských scén. Do repertoárů po prázdninách přibyla nová nastudování, nebo dokonce premiérové dramatizace literárních děl. Jak už klasické nebo přinejmenším známé tituly, třeba Tři mušketýři nebo Postřižiny, tak knihy ze současné literatury. Na divadelní prkna se tak dostávají rozhovory se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině či ve světové premiéře McEwanův román Skořápka.
Tři mušketýři (Městské divadlo Kladno)
V Městském divadle Kladno se Tři mušketýři musí vypořádat s milostnými dobrodružstvími i politickými pletichami. Klasický román Alexandra Dumase staršího nastudovala kladenská scéna v nové dramatizaci amerického autora Kena Ludwiga. „Je také autorem dramatizace Vraždy v Orient Expresu kterou má Městské divadlo Kladno momentálně na repertoáru,“ připomíná Dagmar Brandlová z PR oddělení divadla.
Dramatizace podle ní věrně zachycuje ducha původní románové předlohy, i když si Ludwig známý příběh trochu upravil. Hlavními hodnotami zůstávají odvaha, přátelství, hrdost a čest, s nimiž tři mušketýři a jeden drzý Gaskoněc přispěchají na pomoc královně.
Mušketýry ztvární Michael Vykus a Kryštof Dvořáček, role Aramise patří hostujícímu Ondřeji Novákovi. D´Artagnana si zahraje Tomáš V. Hron. Novinka je první kladenskou inscenací režiséra Šimona Dominka, který se zároveň ujal překladu dramatizace.
Román z dob Francie sedmnáctého století zapadá do dramaturgie aktuální sezony, jejímž podtitulem je „odvaha srdce“. S touto nálepkou v Kladně chystají mimo jiné i divadelní verzi další literární klasiky – Anny Kareniny. Premiéra milostného dramatu je v plánu na prosinec.
Honzlová (Divadlo Rokoko v Praze)
Zdena Salivarová je zapsána hlavně jako manželka spisovatele Josefa Škvoreckého, s nímž založila v Torontu exilové nakladatelství '68 Publishers. Méně se zmiňuje, že je také sama spisovatelkou. Ještě v Československu začala psát román Honzlová, který vyšel ale až v exilu. Adaptaci výrazně autobiografického příběhu připravilo pražské Divadlo Rokoko.
Jana Honzlová je jméno hlavní hrdinky. Jednadvacetileté dívky, která v parném létě musí trčet v Praze, v kanceláři souboru písní a tanců. Píšou se padesátá léta a jako kádrově naprosto nevyhovující nemohla s ansámblem odjet na vystoupení do zahraničí. Její otec emigroval, bratr slouží na vojně u „pétepáků“, další bratr za pokus o útěk fárá v Jáchymově. Jana je živitelkou torza rodiny, žijící v rozpadajícím se karlínském činžáku. Přesto si udržuje ironický nadhled, chuť do života i zvídavost, jenže udavači, kariéristé a státní bezpečnost ji pomalu dusí.
Rokoko mělo hru připravenou, v jiném tvůrčím týmu, už před vypuknutím pandemie. Nyní ji uvádí v režii Jakuba Nvoty. Do hlavní role byla obsazena Beáta Kaňoková. Autorka románu Zdena Salivarová, který na konci října oslaví osmaosmdesát let, zmínila, že by ráda přijela na některou z repríz.
Skořápka (Divadlo Petra Bezruče v Ostravě)
Ostravští Bezruči ve světové premiéře uvedli dramatizaci románu Iana McEwana Skořápka. „Ian McEwan patří k nejznámějším britským i světovým prozaikům současnosti. K jeho nejproslulejším dílům patří román Betonová zahrada, díky kterému si, společně ještě s dalšími romány, vysloužil přízvisko básník perverze. K tomuto označení mu dopomohla témata, jako je pedofilie, incest a otevřené násilí,“ připomíná mluvčí divadla Marcela Bednaříková.
Skořápku vydal McEwan před pěti lety. Moderní hamletovská parafráze je vyprávěna z pohledu nenarozeného dítěte. „Ještě nenarozený Hamlet glosuje nejenom stav dnešní společnosti, ale současně se snaží přijít na kloub detektivní zápletce. Hra tak má silný tragikomický ráz,“ rozvedla mluvčí.
Inscenaci uvádí Divadlo Petra Bezruče ve spolupráci se souborem Spitfire Company, o režii se dělí Petr Boháč a Miřenka Čechová.
Obsluhoval jsem anglického krále (Divadlo F. X. Šaldy v Liberci)
V libereckém Divadle F. X. Šaldy sáhli po novele Obsluhoval jsem anglického krále. V létě 1971 ji napsal Bohumil Hrabal během tří týdnů na své chatě v Kersku. Kniha i hra jsou příběhem pikolíka, který jde za svým velkým snem a touží po bohatství, uznání ve své profesi i milující ženě.
Jeho vzpomínky na to, jak se „neuvěřitelné stalo skutkem“, jsou vypravěčským putováním po dějinách minulého století: od první republiky přes druhou světovou válku až k budování socialismu. Hrabal vycházel z vyprávění přátel. Sám prostředí restaurací poznal už v dětství, kdy po nich jezdil s otcem jako správcem pivovaru.
Inscenace Obsluhoval jsem anglického krále otevírala před dvaatřiceti lety v Šaldově divadle malou scénu. Režisér tehdejšího nastudování Petr Palouš se ujal režie i tentokrát. Upozorňuje ale, že nevznikla kopie. Z původního obsazení zůstal Václav Helšus. Stejně jako před více než třiceti lety hraje „nejstarší verzi“ hlavního hrdiny. V rolích pikolíků se objeví také Tomáš Váhala a Ondřej Kolín.
Postřižiny (Horácké divadlo v Jihlavě)
Pro Hrabala se rozhodli i v Horáckém divadle Jihlava, kde hrají jeho Postřižiny. „Postřižiny jsou neodmyslitelně spjaty s Vysočinou, nejen natáčením nezapomenutelného Menzelova filmu v Dalešickém pivovaru a v Počátkách, ale také raným dětstvím spisovatele Bohumila Hrabala v Polné,“ připomínají inscenátoři.
Jejich původním záměrem bylo napsat podle Hrabalovy předlohy vlastní text. Nakonec si ale vybrali dramatizaci Jiřího Janků a Petra Svojtky z roku 2008.
Roli správce pivovaru Francina ztvární Zbyšek Humpolec, jeho ženu Maryšku bude hrát Sára Venclovská. Roli Francinova bratra Pepina svěřil režisér Michal Skočovský Josefu Kunderovi. „Do role Pepina jsem obsadil výrazně staršího člověka, než je Francin. Přišlo mi to vtipné,“ poznamenává Skočovský.
Divadlo už při přípravě inscenace počítalo s možností, že do provozu opět zasáhnou opatření proti covidu-19. Scéna je proto vytvořena jako mobilní, aby ji bylo možné v případě nutnosti postavit venku.
Smrtholka (A studio Rubín v Praze)
Sezonu s podtitulem „závislosti“ otevřelo pražské A studio Rubín českou premiérou inscenace Smrtholka. Vyprávění o mladé ženě vyrovnávající se s tragickou ztrátou blízké osoby se opírá o stejnojmenný román Lucie Faulerové. S nápadem na dramatizaci přišla Anita Krausová, která zároveň hraje hlavní roli.
„Je to příběh sester, příběh ztráty, je to velká love story, ale i příběh velké touhy po životě a velké snahy to všechno zvládnout přežít a prožít,“ prozradila, co ji na románu zaujalo. Faulerová za svůj druhý literární počin obdržela Magnesii Literu a získala také Cenu Evropské unie za literaturu.
„Pracujeme s motivy knihy, ale od její formy a literárnosti se odpoutáváme, čímž vzniká svébytné scénické dílo. Stejně jako kniha je i náš scénář několikavrstevnatý. Najdeme v něm cestu do minulosti, do dospívání dvou sester na maloměstě, do statistik sebevražd i příběh o hledání smyslu života,“ dodává k divadelnímu zpracování režisérka Lucie Ferenzová.
Raději zešílet v divočině (Husa na provázku v Brně)
Brněnské divadlo Husa na provázku dnes rozšířilo svůj repertoár o inscenaci Raději zešílet v divočině. Stejnojmenná kniha publicisty Aleše Palána zachycuje osudy samotářů, kteří se rozhodli žít stranou civilizace. Inscenace čerpala i z Palánovy další knihy rozhovorů Jako v nebi, jenže jinak, oceněné Magnesií Literou. První titul sám o sobě byl prý jako divadelní předloha příliš temný.
V inscenaci účinkuje prakticky celý soubor, jednotlivé figury více či méně odpovídají knižním předobrazům. Brněnští divadelníci k nim připojili ještě amerického filosofa Henryho Davida Thoreaua, který v devatenáctém století odešel do lesů, aby přemýšlel o údělu moderního člověka.
„Inscenace se ptá na to, proč se knihy o útěku do divočiny stávají bestsellery, co nás vede k snění o útěku z civilizace a jestli nám zrovna lidi, kteří nechtějí být slyšet, kteří utekli na okraj, nenabízejí odpovědi na to co dělat, abychom uprostřed města nezešíleli,“ uvedl umělecký šéf Husy na provázku, dramaturg a jeden z autorů Martin Sládeček.
