První den na Colours: Excentrická Björk se o prvenství podělila se Zrním

Železárny v ostravských Dolních Vítkovicích vydávají navzdory své obvyklé opuštěnosti skřípavé a dunivé zvuky. Od čtvrtka je však v tomto areálu už počtvrté v historii přebíjí hudba. Začal totiž jeden z českých zlatých festivalových hřebů: Colours of Ostrava. První rozjezdový den nešetřil a rovnou z rukávu vysypal trumfy jako Björk, Bokka, Zrní s Janáčkovou filharmonií, Roni Size nebo Caribou.

Podle headlinerů by se dalo říct, že v Ostravě není čas ztrácet čas a už první den startuje ve velkém stylu. Předtím se však muselo oněch 33 tisíc fanoušků na místo dostat. Jenže kdo cestoval autem, mohl si cestu do Moravskoslezského kraje kvůli kolonám natáhnout klidně na šest hodin. Byla tedy škoda, že největší tahoun festivalu - Björk - zahájila produkci za světla už v osm hodin, a pod pódiem se tak sešlo rozhodně méně lidí, než by si tahle excentrická zpěvačka zasloužila. 

Otázka, zdali je Björk větší šílenec, nebo umělkyně, se po jejím setu poměrně snadno rozčísla: z obou přihrádek bere stejnou měrou a báječně to klape. Její hudba obkračuje mainstream, přesto přitahuje davy lidí, kterým hodinu a půl nevadí koukat na její zahalený obličej v housenkové masce ani na vcelku nechutné makro záběry hmyzu na plátně. Držitelka desítky hudebních cen však ztvárnila pojetí lásky s kombinací „hnusu“ a zla na výbornou. Ke slovu se dostaly i smyčce a tradiční experimenty, takže její příznivci odcházeli nasyceni oním zvláštním fantastičnem, s nímž Björk pracuje skvěle jako málokdo. 

Ze stage přímo do obýváku s krbem

Přechod za tajemnou polskou elektronikou v podobě kapely Bokka sice přinesl jiný hudební styl, z bizarnosti ale nevybočil. Členové si indentitu pečlivě střežili za krystalickými maskami a bílými overaly. O jejich svéráznosti svědčila i komunikace s publikem, která probíhala čistě skrze počítač. Jejich elektropop prostoupený shoegaze zněl chvilkami jako soundtrack k apokalyptickému filmu. Slídivé melodie ostatně ani neměly za cíl rozpoutat taneční vřavu. Šlo jen o vnímání hudby jako takové.

Dráždivý klid po východních sousedech rozseklo tuzemské Zrní. Hned po několika skladbách bylo zřejmé, že spojení s Janáčkovou filharmonií bylo trefou do černého. Orchestr skladby nepřehlušoval, dodal jim jen vznešenost, která se k formaci v čele s Janem Ungerem tak hodí. Zpěvák se po scéně potácel s indiánským pírkem za uchem a čelenkou, a jeho pavoučí pohyby zvláštně korespondovaly s vizualizací, o níž se přímo z pódia postaral výtvarník Roman Týc. Les, Dva, Hýkal, ale i kousky z alba Následuj Kojota zněly jako začínající vyprávění dlouhého příběhu, kterým si toho dne rozhodně ukořistili prvenství.  

Nahrávám video
Zrní hraje s Janáčkovou filharmonií
Zdroj: ČT24

Drum'n'bassoví Roni Size se pokusili nasadit laťku sobotním konkurentům Rudimental. Výkon zpěvačky však kazil její iritující parťák, který nedokázal vrátit časy devadesátých let, kdy se skupina radovala z Mercury Prize. Roztěkanost těchto Britů musel uklidnit kanadský producent a DJ Caribou. Intimitě jeho sofistikovaného dubstepu, house a techna uškodila pouze pozdní hodina. K půl druhé hodině noční by se spíš hodil rozjezd, kdežto Caribou evokoval vyklidněnou atmosféru gauče, krbu a knížky během zimního večera.

Po jeho setu se stanové město ponořilo do klidu, aby se připravilo na horkem spalující pátek, který přinese Kasabian, José Gonzáleze nebo The Cinematic Orchestra. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 9 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 12 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...