Prokletí zlata - výstava, která vypráví o střetu kultur

Praha - V Nejvyšším purkrabství Pražského hradu se 1. listopadu 2008 odhalí pověstmi opředený zlatý poklad Inků. Na dosah ruky tak bude 90 originálních zlatých předmětů z Muzea zlata (Museo del Oro) v peruánské Limě, považovaných za součást světového kulturního dědictví. Exponáty návštěvníkům přiblíží tradice a obřady andských kultur před dobytím Evropany. Zároveň jsou působivým důkazem zlatnického umění v období od roku 400 př.n.l. do 1500 n.l. Výstava se stala návštěvnickým hitem v Německu, kde si ji prohlédlo přes 160 000 lidí. V České republice se představí poprvé, v Nejvyšším purkrabství je plánována do 31. května 2009.

„Výstava ale není zajímavá jen kvůli zlatu, jakkoli jde o materiál nesmírně působivý,“ vysvětlila kurátorka výstavy doc. Markéta Křížová. „Na jednotlivých exponátech lze obdivovat vytříbené estetické cítění, hlubokou znalost přírody i neuvěřitelnou technologickou vyspělost dávno mrtvých tvůrců. Máme možnost nahlédnout do světa, který je nám v čase i prostoru velmi vzdálený, ale zároveň - svým neúnavným hledáním krásy - nečekaně blízký.“

Vystavené předměty jsou velice rozmanité: zlaté poháry, masky, kouzelné šperky z minulých staletí, kultovní předměty a ozdoby s mytologickými výjevy doplňují předměty denní potřeby a hudební nástroje, které patří ke kulturnímu dědictví Peru. Jedinečné exponáty - unikáty vysoké historické hodnoty - přesto tvoří pouze zlomek původního nesmírného zlatého pokladu Inků. Největší část pokladu španělští dobyvatelé v 16. století roztavili a odvezli do Evropy, zbytek původní obyvatelé před bělochy schovali.

V temných prostorách výstavní síně budou za doprovodu peruánské hudby k vidění například poháry z masivního zlata, ďábelsky se šklebící masky, náušnice, ozdoby nosu a posmrtné dary, které návštěvníky zavedou daleko do minulosti. Velmi působivá je také replika legendárního čtyřmetrového obelisku El Lanzón. Doprovodné informační tabule objasňují základní etapy kulturního vývoje v Andách i události, které vyvrcholily zničením Incké říše. Výstava tak podává celkový obraz o myšlení a tradicích Inků a dalších andských kultur.

S rozsáhlým územím, které Inkové ovládali, se pojilo i vlastnictví nesmírného množství zlata. A právě zlato se Inkům stalo osudným. Pro Inky bylo zlato symbolem slunce, krásy a darem bohů bez jakékoli materiální hodnoty. Zato pro španělské dobyvatele znamenalo zlato jen bohatství. Ve jménu zlata byla zničena mocná Incká říše, ve jménu zlata byla prolévána krev Evropanů i Indiánů, ve jménu zlata dobyvatelé zrazovali a ničili. Ve jménu zlata dodnes vylupovači hrobů drancují unikátní pozůstatky andské historie.

Výstava se koná v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu od 1. 11. 2008 do 31. 5. 2009. Otevřena je denně od 10 do 18 hodin (zavřeno je 24. 12., 31. 12. a 1. 1. 2009). Vstupné je 220 Kč pro dospělé, na slevu mají nárok rodiny s dětmi, skupiny, žáci, studenti a důchodci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 16 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 18 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 23 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...