Prohlédněte si: Jak šel čas po Karlově mostě

Možná i díky vejcím, které se údajně přidávaly do malty, vydržel Karlův most bezmála 660 let. I když ničivou povodeň v roce 1890 ustál jen taktak. Jakými proměnami za oněch šest století prošel, ukazuje naše historická fotogalerie.

První dřevěný most vedl přes Vltavu už v 10. stoletím. Předchůdce Karlova mostu nesl jméno po Juditě, manželce českého krále Vladislava I., která se o výstavbu zasloužila. Stavba prvního kamenného mostu začala léta Páně 1158, délkou přes 500 metrů byl tehdy nejdelší ve střední Evropě. Za své vzal při velké povodni roku 1342, jeho pozůstatky jsou ale dodnes viditelné.

Základní kámen k novému mostu položil Karel IV. Při výběru data se prý řídil doporučením astrologů – ti doporučili most založit 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut. Prvním stavitelem byl stavební mistr Otto, po jeho smrti v roce 1357 stavbu převzal Petr Parléř. Oproti Juditinu mostu byl ten Karlův zvýšen o 4 až 5 metrů.

Most nebyl jen funkční. Působil také na lidi, kteří ho přecházeli, umělecky a duchovně – díky celkem třiceti sochám a sousoším, jež jsou na něm umístěny. Jako první byla v roce 1683 vztyčena socha Jana Nepomuckého, tehdy ještě ne svatořečeného. Mostní galerii uzavřeli v roce 1938 sv. Cyril a Metoděj.

Karlův most nebyl vždycky Karlův. Říkalo se mu Kamenný či Pražský, o název spojený s Karlem se zasloužil jiný Karel – Havlíček Borovský. Vžívat se začal od roku 1870.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 9 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 10 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 14 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 16 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...