Pro umění by skutečně zemřela. V Londýně rekapitulují tvorbu babičky performance

Nahrávám video
V Londýně připravili retrospektivu Mariny Abramovičové
Zdroj: ČT24

V Královské akademii umění v Londýně vystavuje přední osobnost konceptuálního umění Marina Abramovičová. Retrospektiva shrnuje více než půlstoletí její tvorby, při níž se performerka snažila překonávat hranice svého těla a mysli. O výstavě se v Británii mluví jako o jedné z hlavních událostí uměleckého podzimu.

Původem srbská umělkyně Marina Abramovičová se označuje za „babičku performance“. Ve svých konceptech se přitom nebála jít za hranu. Známá se stala především performancí Rythm 0 (Rytmus 0), kterou uspořádala v polovině sedmdesátých let v Neapoli. Vystavila na šest hodin samu sebe.

Návštěvníkům navíc dala k dispozici 72 předmětů, od medu po nabitou zbraň, a instruovala je, ať je neváhají jakkoliv použít. Vše, co se dělo, přijímala nečinně. Neškodné kontakty přerostly v agresivitu a účastníci performance umělkyni rozřezali šaty a pořezali i přímo ji. „Bolest je důležitá součást našeho života. Tedy bolest, strádání i pomíjivost života,“ míní Abramovičová.

Přiznávala, že umění pro ni byla otázkou života a smrti a že některá vystoupení byla koncipovaná tak, že při nich mohla dokonce zemřít. Snažila se tak vytyčit limity lidského těla a hranice mysli.

Z očí do očí

Objektem Mariny Abramovičové se často stávali samotní diváci. Když v roce 2010 připravilo Muzeum moderního umění v New Yorku její retrospektivu, stala se většinu času součástí expozice. Dívala se zájemcům mlčky do očí, zatímco je pozorovali ostatní návštěvníci.

Výstavu navštívilo tři čtvrtě milionu lidí, i když před umělkyni usedl jen zlomek z nich. Někteří se při nepřetržitém očním kontaktu rozplakali – jako nakonec i sama umělkyně, když se proti ní objevil její bývalý partner Ulay. Pár i tvůrčí dvojici spolu tvořili více než desetiletí. K jejich nejsilnějším dílům patřila performance, při níž, přimknuti ústy, dýchaly stejný vzduch, až téměř do udušení.

Londýnská retrospektiva prezentuje tvorbu Mariny Abramovičové prostřednictvím soch, videí i instalací. Klíčové performance kurátoři znovu inscenují s pomocí archivních záběrů, některé ztvární mladá generace performerů, kteří se učili od Abramovičové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 8 mminutami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 1 hhodinou

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 2 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 16 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026
Načítání...