Pro umění by skutečně zemřela. V Londýně rekapitulují tvorbu babičky performance

Nahrávám video

V Královské akademii umění v Londýně vystavuje přední osobnost konceptuálního umění Marina Abramovičová. Retrospektiva shrnuje více než půlstoletí její tvorby, při níž se performerka snažila překonávat hranice svého těla a mysli. O výstavě se v Británii mluví jako o jedné z hlavních událostí uměleckého podzimu.

Původem srbská umělkyně Marina Abramovičová se označuje za „babičku performance“. Ve svých konceptech se přitom nebála jít za hranu. Známá se stala především performancí Rythm 0 (Rytmus 0), kterou uspořádala v polovině sedmdesátých let v Neapoli. Vystavila na šest hodin samu sebe.

Návštěvníkům navíc dala k dispozici 72 předmětů, od medu po nabitou zbraň, a instruovala je, ať je neváhají jakkoliv použít. Vše, co se dělo, přijímala nečinně. Neškodné kontakty přerostly v agresivitu a účastníci performance umělkyni rozřezali šaty a pořezali i přímo ji. „Bolest je důležitá součást našeho života. Tedy bolest, strádání i pomíjivost života,“ míní Abramovičová.

Přiznávala, že umění pro ni byla otázkou života a smrti a že některá vystoupení byla koncipovaná tak, že při nich mohla dokonce zemřít. Snažila se tak vytyčit limity lidského těla a hranice mysli.

Z očí do očí

Objektem Mariny Abramovičové se často stávali samotní diváci. Když v roce 2010 připravilo Muzeum moderního umění v New Yorku její retrospektivu, stala se většinu času součástí expozice. Dívala se zájemcům mlčky do očí, zatímco je pozorovali ostatní návštěvníci.

Výstavu navštívilo tři čtvrtě milionu lidí, i když před umělkyni usedl jen zlomek z nich. Někteří se při nepřetržitém očním kontaktu rozplakali – jako nakonec i sama umělkyně, když se proti ní objevil její bývalý partner Ulay. Pár i tvůrčí dvojici spolu tvořili více než desetiletí. K jejich nejsilnějším dílům patřila performance, při níž, přimknuti ústy, dýchaly stejný vzduch, až téměř do udušení.

Londýnská retrospektiva prezentuje tvorbu Mariny Abramovičové prostřednictvím soch, videí i instalací. Klíčové performance kurátoři znovu inscenují s pomocí archivních záběrů, některé ztvární mladá generace performerů, kteří se učili od Abramovičové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 34 mminutami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 5 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 9 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...