Pro umění by skutečně zemřela. V Londýně rekapitulují tvorbu babičky performance

Nahrávám video

V Královské akademii umění v Londýně vystavuje přední osobnost konceptuálního umění Marina Abramovičová. Retrospektiva shrnuje více než půlstoletí její tvorby, při níž se performerka snažila překonávat hranice svého těla a mysli. O výstavě se v Británii mluví jako o jedné z hlavních událostí uměleckého podzimu.

Původem srbská umělkyně Marina Abramovičová se označuje za „babičku performance“. Ve svých konceptech se přitom nebála jít za hranu. Známá se stala především performancí Rythm 0 (Rytmus 0), kterou uspořádala v polovině sedmdesátých let v Neapoli. Vystavila na šest hodin samu sebe.

Návštěvníkům navíc dala k dispozici 72 předmětů, od medu po nabitou zbraň, a instruovala je, ať je neváhají jakkoliv použít. Vše, co se dělo, přijímala nečinně. Neškodné kontakty přerostly v agresivitu a účastníci performance umělkyni rozřezali šaty a pořezali i přímo ji. „Bolest je důležitá součást našeho života. Tedy bolest, strádání i pomíjivost života,“ míní Abramovičová.

Přiznávala, že umění pro ni byla otázkou života a smrti a že některá vystoupení byla koncipovaná tak, že při nich mohla dokonce zemřít. Snažila se tak vytyčit limity lidského těla a hranice mysli.

Z očí do očí

Objektem Mariny Abramovičové se často stávali samotní diváci. Když v roce 2010 připravilo Muzeum moderního umění v New Yorku její retrospektivu, stala se většinu času součástí expozice. Dívala se zájemcům mlčky do očí, zatímco je pozorovali ostatní návštěvníci.

Výstavu navštívilo tři čtvrtě milionu lidí, i když před umělkyni usedl jen zlomek z nich. Někteří se při nepřetržitém očním kontaktu rozplakali – jako nakonec i sama umělkyně, když se proti ní objevil její bývalý partner Ulay. Pár i tvůrčí dvojici spolu tvořili více než desetiletí. K jejich nejsilnějším dílům patřila performance, při níž, přimknuti ústy, dýchaly stejný vzduch, až téměř do udušení.

Londýnská retrospektiva prezentuje tvorbu Mariny Abramovičové prostřednictvím soch, videí i instalací. Klíčové performance kurátoři znovu inscenují s pomocí archivních záběrů, některé ztvární mladá generace performerů, kteří se učili od Abramovičové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 19 mminutami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 23 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled