Případy 1. oddělení pokračují novými skutečnými zločiny. Přibydou kriminalisté a excelové tabulky

Natáčí se nová řada Případů 1. oddělení, náměty epizod vycházejí opět ze skutečných zločinů a jedním ze scenáristů je bývalý kriminalista Josef Mareš. Pachatele se snaží odhalit divákům už známá mordparta. Také třetí série přiblíží nejen rozplétání případů, ale všímá si i vztahů mezi kriminalisty, jejichž práci mnohdy komplikují byrokratické nesmysly.

Tvůrčí tým zůstává neměnný. Skutečné případy do televizního scénáře spolu s Josefem Marešem opět převedl novinář Jan Malinda. O režii se dělí Michal Blaško a Peter Bebjak. Stejný zůstává i princip kriminalistické práce. „Pachatelé spáchají zločin a chtějí utéct před zákonem a kriminalisté jsou na to, aby je chytili,“ shrnuje stručně Bebjak.

Remundová: Seriál má i velmi drsný humor

Odlišná je ale doba, v níž oddělení vražd pracuje. Posunula se o šest let, počítat je třeba víc se sociálními sítěmi a elektronickou kriminalitou. Vyžadují se jiné postupy. „Policie je teď spíš jako firma. Manažerský titul MBA je víc než kriminalistická praxe. Porady po Skypu, elektronické knihy jízd, excelové tabulky na vše. Staré se potkává s novým,“ popisují tvůrci.

To vše vede občas k situacím, které jsou, alespoň z pohledu diváka, svým způsobem zábavné. Sabina Remundová, představitelka státní zástupkyně, přiznává, že jí scénář přišel vtipný.

„Když jsem to říkala panu Marešovi, tak na mě překvapeně koukal. Vtipné samozřejmě není to první, co vás k tomu napadne, ale má to i velmi drsný humor. A mně se líbí, když žánr není tak úplně čistý a je tam od každého kousek. Jako ze života, protože člověk zažije humorný situace i ve chvíli, kdy by je vůbec nepředpokládal,“ vysvětluje.

Petr Stach: Na place jsou i skuteční policisté

„Každopádně ty případy jsou děsivé a téměř vždy až neuvěřitelné, kdyby se nejednalo o skutečné příběhy, tak bych měla pocit, že je to až přehnané,“ dodává. Nahlédnout do reálné kriminalistické práce mají herci možnost nejen díky scénáři, který psal exšéf pražské mordparty.

Se skutečnými policisty se potkávají i na place. „Techniky OKTE (Odbor kriminalistické techniky a expertiz) nám hrají skuteční policisti a byla rarita, že když jsme teď točili rekonstrukci jednoho případu, tak na place byl chlap, který tenkrát na rekonstrukci toho opravdového případu byl,“ potvrzuje seriálový kriminalista Petr Stach.

„Ta práce, speciálně na vraždách, není opravdu nic radostného. Mají můj obdiv, že si to netahají domů, protože věci, které vidí každý den, jsou pro otrlé,“ obává se. Kromě Petra Anděla, jehož hraje, se diváci opět setkají také s majorem Kozákem (Ondřej Vetchý) nebo poručíkem Sršněm (Miroslav Vladyka).

Nahrávám video

Nové postavy

„K oblíbené sestavě přibyly dvě postavy. Tým se rozrostl o nového vyšetřovatele a nového operativce,“ prozradil kreativní producent Michal Reitler. K novým tvářím seriálu patří třeba slovenský herec Juraj Loj. Příchod nových kolegů vnese do pracovních vztahů napětí. „Přicházejí nové postavy a některé staré se začínají trošku jinak chovat, jsou zkušenější, tak vznikají jisté animozity,“ potvrzuje režisér Bebjak.

Podle jeho slov je třetí série definitivně tou poslední. Předchozí dvě řady se těšily velké divácké oblibě. „Je nám prostě dobře ve světě, kde všichni usilujou o dobré konce,“ vysvětluje si Michal Reitler dosavadní úspěch Případů 1. oddělení.

Kriminálky jsou součástí i aktuálního programu České televize. Vysílá jak nové případy, tak reprízy už známých krimiseriálů. Některé z nich je možné zhlédnout (po různě dlouhou dobu) následně v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...