Dramatický osud Josefa Toufara, kněze umučeného Státní bezpečností, inspiroval scenáristu Miloše Doležala a režiséra Romana Vávru k natočení snímku Jako bychom dnes zemřít měli. Předpremiéra dokumentu se koná v pátek večer v kostele v Číhošti, kde farář před smrtí působil. Premiéru odvysílá ČT2 v úterý 29. listopadu od 21 hodin.
Toufarova mučednická smrt v roce 1950 zhatila chystaný monstrproces, nezastavila však útok komunistického aparátu proti katolické církvi. Dokument přináší ucelený pohled na jeden lidský příběh i náhled do zákulisí brutálního vyšetřování. Tvůrci využili dosud nezveřejněné unikátní záběry StB pořízené den před Toufarovou smrtí.
Hrané scény dokumentu se natáčely v Číhošti nebo v Brně na Cejlu
Snímek odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho únoscům, mučitelům a dobovému kontextu. Zachycuje epizody z jeho studentského i kněžského života a pokouší se nahlédnout do jeho úvah o dosud nevysvětleném pohybu číhošťského křížku, který se stal záminkou pro zásah komunistické policie.
„Máme k dispozici spisové výpovědi z roku 1968, kdy se vlastně celý případ otevřel veřejnosti,“ upozorňuje dramaturg České televize Martin Polák. Hrané scény dokumentu se natáčely přímo v autentickém prostředí v Číhošti či v neblaze proslulé věznici v Brně na Cejlu.
Další linky snímku tvoří archivní záběry a vzpomínky pamětníků. „Mezi nezajímavější výpovědi patří vyprávění paní Růženy Lebedové, která je jednou z posledních pamětnic a od únosu Josefa Toufara se dodnes stará o kostel v Číhošti,“ doplňuje dramaturg.
Dokument nazvaný Jako bychom dnes zemřít měli vznikl v brněnském studiu ČT v Tvůrčí producentské skupině Patricka Diviše. Vychází ze stejnojmenné knihy scenáristy Miloše Doležala a jeho posledního počinu Krok do tmavé noci. Spolu s režisérem Vávrou se tématu nevěnují poprvé. V dokumentu Mrtvolu sprovoďte ze světa, který ČT uvedla loni na podzim, zachytili úspěšné pátraní po Toufarových ostatcích.
„Náš nový snímek si všímá politických, náboženských, propagandistických i intimních vrstev Toufarova příběhu,“ vysvětluje Miloš Doležal.
Ve filmu jsou použity také záběry z divadelního představení Zpráva o zázraku. Nechybí ani záznam vzniku Toufarovy figurální sochy, na které od loňského roku pracuje sochař Olbram Zoubek. O tom, že Toufarův příběh je neobyčejně živý, svědčí i zahájení beatifikačního procesu, kterým by měl být kněz z Číhoště prohlášen za blahoslaveného.
