Premiéra Jiráskovy Lucerny v Divadle Na Fidlovačce

Praha - Desáté výročí existence pražského Divadla Na Fidlovačce připoměla dnes odpoledne premiéra hry Aloise Jiráska Lucerna. Stala se tak 60. nastudovanou inscenací od obnovení této po léta chátrající scény, kterou vzkřísila k životu stejnojmenná nadace Fidlovačka.

Lucernu nastudoval režisér a ředitel nuselské scény Tomáš Töpfer podle svých slov s pokorou k autorovi. Tato více než stoletá perla české dramatické klasiky, v níž se setkávají reální hrdinové s nadpřirozenými bytostmi, má podle režiséra co říci i dnešnímu divákovi.

Alois Jirásek přinesl tuto svou hru začátkem minulého století do pražského Národního divadla bez názvu - ten jí dal až Jaroslav Kvapil, který Lucernu inscenoval jako „sen letní noci“. Fidlovačka ji bude uvádět i pro školy - během sezony hraje až 40 těchto představení. Podle Töpfera totiž Lucerna promlouvá k divákovi v každém okamžiku našich dějin. Ať už jde o symboly, národní identitu, hrdost, malost či maloměšťáckost.

„Udržet český jazyk začne být v době globalizujícího se světa problém. Dnešní děti už mluví anglicky, posílají si zkratky a zprávy SMS. A najednou na ně z jeviště zazní Jiráskova krásná původní čeština, bohatá na výrazy, které se už ani nepoužívají a málokdo je zná. Kdyby nic jiného a děti překvapila bohatost češtiny, udělali jsme dost,“ uvedl.

V roli mladé kněžny se objevila Tereza Bebarová, vrchním je Pavel Nečas, mlynářem Petr Rychlý, Haničkou Zuzana Vejvodová, starého vodníka Ivana hraje Miloš Vávra a jeho mladého a nešťastně zamilovaného kolegu David Hák.

Historie Divadla Na Fidlovačce

Nuselské divadlo v blízkosti proslulého potoka Botiče dal postavit na vlastní náklady (1 900 000 Kč) jeho první ředitel Stanislav Langer. Autory projektu byli architekti J. Dneboský a A. Zima. Stavba byla započata v dubnu 1921 a ukončena o sedm měsíců později. Tehdy vzniklo na zděné podezdívce dřevěné divadlo, už předem pokřtěné na Tylovo. K slavnostnímu otevření ve dnech 5. - 6. listopadu byly zvoleny dvě hry J. K. Tyla: Drahomíra a známá lokální fraška se zpěvy Fidlovačka.Tylovo divadlo bylo postaveno v místech, kde cech českých ševců pořádal od počátku 19. století lidovou jarní slavnost, nazvanou podle starého ševcovského nástroje Fidlovačka.

Ke svému původnímu názvu se vrátila až po květnu 1945. V letech 1948 až 1963 existovala jako Divadlo Na Fidlovačce. 1. července 1963 se Divadlo Na Fidlovačce spojilo s Hudebním divadlem v Karlíně a přejmenovalo se na Hudební divadlo v Nuslích. To se v roce 1976 pro veřejnost zcela uzavřelo. Z iniciativy Elišky Balzerové a Tomáše Töpfera (oba byli tehdy ještě „domovem“ v Divadle na Vinohradech) vznikla 4. ledna 1995 dvanáctičlenná Nadace Fidlovačka. Spolu s pěticí herců se v ní sešli představitelé i jiných tvůrčích profesí - s jedním společným cílem: zrekonstruovat pamětihodný stánek u Botiče tak, aby mohl důstojně plnit své původní poslání.

První tři inscenace, chystané ke znovuotevření nuselské scény, vznikaly za velmi ztížených podmínek a doslova za ohlušujícího hřmotu sbíječek. Tylova a Škroupova Fidlovačka (v režii Tomáše Töpfera) měla předpremiéru 22. 2. 1998 v ještě rozestavěném a nevytápěném divadle, odkud se na jaře a v létě vydala na kočovnou pouť po českých a moravských městech - jako za časů J. K. Tyla!

  • Zaplněné hlediště Divadla Na Fidlovačce zdroj: Divadlo Na Fidlovačce http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/494/49327.jpg
  • Zleva: Václav Sloup, Jaroslav Rutar, Milada Kratochvílová, Tomáš Töpfer, Věra Zemanová (tajemnice divadla, není členkou Nadace), Petr Rychlý, Eliška Balzerová, Tomáš Tvaružka, Milan Chabera, Alexandr Janovský, Helena Šimáčková, v podřepu Boris Hlaváček zdroj: Divadlo Na Fidlovačce http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/494/49328.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...