Galerie hlavního města Prahy vystavila v Domě U Kamenného zvonu slavné dílo Zdeňka Sýkory Černobílá struktura. Olej na plátně z poloviny sedmdesátých let o rozměrech více než metr na dva metry se stal inspirací pro známou veřejnou realizaci, dvacet metrů vysoké větrací komíny Letenského tunelu v Praze. Restaurovaný obraz bude galerie vystavovat v kapli gotického domu do 8. ledna.
Černobílá struktura vyrůstá z pevného řádu i z principu náhody. Jak říkal sám Zdeněk Sýkora, jde o kombinatoriku vztahů a vzájemných poloh několika základních elementů. Jsou odvozené z kruhu nebo vzniklé dělením čtverce a volené tak, aby umožnily spojování do nových celků, nebo naopak vzájemnou izolaci.
Celá struktura tvoří celek vybudovaný přesně podle zvolených pravidel a otočení některého elementu v základním programu znamená proměnu celé struktury. Malbu, která byla v minulosti necitlivě opravována, loni restauroval malíř Tomáš Lahoda.
Metoda řízené náhody
Zdeněk Sýkora (1920 až 2011) začal tvořit jako krajinář, ale přes období kubistické a surrealistické přešel ke geometrické abstrakci. Vytvořil vlastní metodu řízené náhody: barevné linie vznikaly tak, že počítač vygeneruje číselnou řadu, která určuje směr, šířku i barvu linií.
Svou metodu uplatnil vedle klasických nástěnných obrazů také v monumentálních realizacích v architektuře. Jeho dílo je součástí mnoha veřejných i soukromých sbírek v tuzemsku i zahraničí. Jako jeden z mála českých umělců je zastoupen ve stálé expozici pařížského Centre Pompidou, kde visí obraz Linie č. 24 Poslední soud.
Sýkora zemřel před pěti lety v 91 letech, do posledních chvil života tvořil. Například několik grafických listů se stejným námětem, jako je nyní vystavovaná malba, vytvořil v roce 2009.
