Předobrazem komínů Letenského tunelu byla Černobílá struktura

2 minuty
Galerie vystavila Černobílou strukturu
Zdroj: ČT24

Galerie hlavního města Prahy vystavila v Domě U Kamenného zvonu slavné dílo Zdeňka Sýkory Černobílá struktura. Olej na plátně z poloviny sedmdesátých let o rozměrech více než metr na dva metry se stal inspirací pro známou veřejnou realizaci, dvacet metrů vysoké větrací komíny Letenského tunelu v Praze. Restaurovaný obraz bude galerie vystavovat v kapli gotického domu do 8. ledna.

Černobílá struktura vyrůstá z pevného řádu i z principu náhody. Jak říkal sám Zdeněk Sýkora, jde o kombinatoriku vztahů a vzájemných poloh několika základních elementů. Jsou odvozené z kruhu nebo vzniklé dělením čtverce a volené tak, aby umožnily spojování do nových celků, nebo naopak vzájemnou izolaci.

Celá struktura tvoří celek vybudovaný přesně podle zvolených pravidel a otočení některého elementu v základním programu znamená proměnu celé struktury. Malbu, která byla v minulosti necitlivě opravována, loni restauroval malíř Tomáš Lahoda.

Metoda řízené náhody

Zdeněk Sýkora (1920 až 2011) začal tvořit jako krajinář, ale přes období kubistické a surrealistické přešel ke geometrické abstrakci. Vytvořil vlastní metodu řízené náhody: barevné linie vznikaly tak, že počítač vygeneruje číselnou řadu, která určuje směr, šířku i barvu linií.

Větrací komíny Letenského tunelu
Zdroj: zdeneksykora.cz/Martin Polák

Svou metodu uplatnil vedle klasických nástěnných obrazů také v monumentálních realizacích v architektuře. Jeho dílo je součástí mnoha veřejných i soukromých sbírek v tuzemsku i zahraničí. Jako jeden z mála českých umělců je zastoupen ve stálé expozici pařížského Centre Pompidou, kde visí obraz Linie č. 24 Poslední soud.

Sýkora zemřel před pěti lety v 91 letech, do posledních chvil života tvořil. Například několik grafických listů se stejným námětem, jako je nyní vystavovaná malba, vytvořil v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025
Načítání...