Přednáška z Univerzity Karlovy: Manipulace fotografií včera a dnes

Do jaké míry zobrazuje fotografie skutečnost? A k čemu lze její úpravu zneužít? Dvě přednášky o manipulaci fotografií v minulosti i současnosti připravila pro veřejnost Univerzita Karlova. První z nich odvysílal web ČT24, jako součást projektu ČT podporuje, 22. dubna. Záznam najdete v tomto článku.

88 minut
ZÁZNAM přednášky
Zdroj: ČT24

Anotace: Fotografické médium prošlo během krátké doby velmi rozsáhlou technologickou transformací. Nové metody pořizování a zpracování fotografie vyloučily z fotografického procesu prvek negativu, přímého záznamu reality. Kompletně se změnily technické předpoklady vzniku, záznamu a úprav fotografického obrazu. Tyto procesy technického charakteru přinesly i řadu nových problémů týkajících se zejména možností úprav fotografií. Objevila se velmi snadná možnost vytváření montáží a koláží tak dokonalým způsobem, že není možné takový obraz odlišit od autentické fotografie. To se v uplynulém desetiletí stalo zásadním problémem v oblasti novinářské fotografie. V médiích se začaly objevovat tyto manipulované, upravené i nepravdivé fotografie, což může výrazným způsobem podrývat důvěru veřejnosti v práci novinářů.

První ze dvou přednášek na téma manipulace fotografií se bude věnovat historickým kontextům úprav nebo manipulace obsahem fotografií, původně používaných ke kompenzaci technických nedostatků fotografických přístrojů a filmového materiálu, později z propagandistických důvodů, ale i z důvodů estetických nebo k eliminaci chyb fotografů. O čtrnáct dní později se přednášející zaměří na problematiku digitální fotografie.

O přednášející: PhDr. Alena LÁBOVÁ, Ph.D., vystudovala audiovizuální žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a na Fakultě žurnalistiky UK, kde od roku 1974 působila jako odborná asistentka se zaměřením na teorii, historii a etiku fotožurnalismu. Od r. 1990 přednáší na FSV. Je spoluautorkou hesel v Praktické encyklopedii žurnalistiky (1999, 2002, 2007), stati v publikaci Zpravodajství v médiích (2001), autorkou skript Dějiny československé fotožurnalistiky (1977) a Základy fotožurnalistiky 1, 2 (1989, 1990). Jako fotografka spolupracovala s různými periodiky, je autorkou obrazové části publikací Univerzita Karlova dnes (1999), katalogu k 650. výročí založení Univerzity Karlovy (1998) a spoluautorkou knihy Soumrak fotožurnalismu? /manipulace fotografií v digitální éře/ (2010).

Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...