Přednáška z Univerzity Karlovy: Manipulace fotografií včera a dnes

Do jaké míry zobrazuje fotografie skutečnost? A k čemu lze její úpravu zneužít? Dvě přednášky o manipulaci fotografií v minulosti i současnosti připravila pro veřejnost Univerzita Karlova. První z nich odvysílal web ČT24, jako součást projektu ČT podporuje, 22. dubna. Záznam najdete v tomto článku.

Nahrávám video

Anotace: Fotografické médium prošlo během krátké doby velmi rozsáhlou technologickou transformací. Nové metody pořizování a zpracování fotografie vyloučily z fotografického procesu prvek negativu, přímého záznamu reality. Kompletně se změnily technické předpoklady vzniku, záznamu a úprav fotografického obrazu. Tyto procesy technického charakteru přinesly i řadu nových problémů týkajících se zejména možností úprav fotografií. Objevila se velmi snadná možnost vytváření montáží a koláží tak dokonalým způsobem, že není možné takový obraz odlišit od autentické fotografie. To se v uplynulém desetiletí stalo zásadním problémem v oblasti novinářské fotografie. V médiích se začaly objevovat tyto manipulované, upravené i nepravdivé fotografie, což může výrazným způsobem podrývat důvěru veřejnosti v práci novinářů.

První ze dvou přednášek na téma manipulace fotografií se bude věnovat historickým kontextům úprav nebo manipulace obsahem fotografií, původně používaných ke kompenzaci technických nedostatků fotografických přístrojů a filmového materiálu, později z propagandistických důvodů, ale i z důvodů estetických nebo k eliminaci chyb fotografů. O čtrnáct dní později se přednášející zaměří na problematiku digitální fotografie.

O přednášející: PhDr. Alena LÁBOVÁ, Ph.D., vystudovala audiovizuální žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a na Fakultě žurnalistiky UK, kde od roku 1974 působila jako odborná asistentka se zaměřením na teorii, historii a etiku fotožurnalismu. Od r. 1990 přednáší na FSV. Je spoluautorkou hesel v Praktické encyklopedii žurnalistiky (1999, 2002, 2007), stati v publikaci Zpravodajství v médiích (2001), autorkou skript Dějiny československé fotožurnalistiky (1977) a Základy fotožurnalistiky 1, 2 (1989, 1990). Jako fotografka spolupracovala s různými periodiky, je autorkou obrazové části publikací Univerzita Karlova dnes (1999), katalogu k 650. výročí založení Univerzity Karlovy (1998) a spoluautorkou knihy Soumrak fotožurnalismu? /manipulace fotografií v digitální éře/ (2010).

Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 7 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 12 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 16 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...