Před 130 lety se narodil Josef Lada. Ukázal světu, jak vypadá Švejk, Mikeš a pohádková zima

Do povědomí několika generací vtiskl podobu českých vodníků, bubáků, čertů, kocoura Mikeše či dobrého vojáka Švejka. Veselé obrázky Josefa Lady z vesnického života, hospodských rvaček či pravé „ladovské“ zimy, které jsou již dlouhá léta s úspěchem reprodukovány na kalendáře a pohlednice, patří neodmyslitelně k atmosféře českých Vánoc. Jako grafik a ilustrátor obdařil Lada nezaměnitelným rukopisem, poetičností a humorem téměř 320 knih pro dospělé a děti.

Jeden z nejznámějších kreslířů se narodil 17. prosince 1887 jako nejmladší ze čtyř dětí ševce ve středočeských Hrusicích, v nichž čerpal inspiraci po celý život. Vyučil se jako knihař-zlatič v Praze, kde navštěvoval večerní kurzy kreslení na uměleckoprůmyslové škole.

Již před první světovou válkou se prosadil jako karikaturista v humoristických časopisech a od 20. let byl vyhledávaným ilustrátorem. Dvacet let pracoval též jako redaktor nakladatelství Melantrich, kde vedl nedělní přílohu Českého slova a podílel se na dětské příloze Lidových novin.

Od roku 1940 se věnoval vlastní výtvarné a literární tvorbě. Nezapomenutelné jsou Ladovy ilustrace pohádek Jiřího Mahena, Boženy Němcové či děl Karla Havlíčka Borovského. Ladovým klíčovým autorem byl ale jeho přítel Jaroslav Hašek, s nímž ho pojil i podobný smysl pro humor, takže Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka nemohl ilustrovat nikdo jiný.

52 minut
Příběhy slavných: Co bubáci a hastrmani netušili
Zdroj: ČT24

Asi nejznámějšími jsou Ladovy vánoční motivy, které maloval v nejrůznějších variacích. Přitom Lada nebyl zvlášť horlivý křesťan. „Od začátku vůbec nešlo o křesťanství, jeho motivy byly čistě pragmatické – původně je maloval do prosincových čísel novin, pro které pracoval,“ objasňuje kurátorka a historička umění Pavla Pečinková. A dodává, že „jeho první kresby byly často protináboženské a karikovaly náboženský sentiment“. 

Řada lidí je přesvědčena, že plošnost Ladových obrazů souvisí se zraněním jeho oka, kvůli kterému mu chybělo prostorové vidění. „O tom se hodně spekuluje. Ale já tu plošnost spojuju s tendencí předválečné avantgardy k neiluzivnímu napodobování reality. Trojrozměrnost byla opouštěná už za secese, u kubismu a expresionismu se totálně zrušila. Myslím si, že ta plošnost je spíš dobový fenomén než následek zraněného oka,“ vysvětluje Pečinková.

Ladova výstava v Tančícím domě

Jeho nezaměnitelný styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav si mohou lidé do 1. dubna připomenout na výstavě Sedmičky Josefa Lady v Tančícím domě. Čítá na 400 děl a představuje nejznámější obrazy z výtvarníkovy volné tvorby, ilustrace knih a novin z meziválečné doby i dosud nezveřejněné kresby. 

„Připravovali jsme ji více než rok a věřím, že se nám podařilo dát dohromady opravdu jedinečný soubor děl, který návštěvníkům ukáže mého dědečka i z jiné perspektivy než pouze jako slavného malíře a ilustrátora. Lidé nahlédnou přímo do jeho pracovny, uvidí také jeho kostýmní návrhy i obrazy, které nebyly během posledních 60 let nikde veřejně vystaveny,“ uvedl k výstavě vnuk malíře Josef Lada. 

Ve dvou patrech Tančícího domu jsou známé Ladovy obrazy ze 40. let jako Rvačka v hospodě, Ponocný či Tři koledníci na sv. Štěpána i méně známý obraz Mikuláš, anděl a čert, volební karikatury z 20. let nebo soubor ilustrací Radecký a kanonýr Jabůrek, který byl naposledy vystaven v roce 1957. Návštěvníci si mohou prohlédnout také ilustrace časopisů a knih včetně slavného Švejka. 

Lada patří k oblíbencům sběratelů

Josef Lada je dlouhodobě jedním z nejvyhledávanějších autorů českých aukcí. Letos prošlo tuzemskými dražbami 39 jeho děl, z nichž 25 našlo kupce. Jen na listopadové aukci Galerie Kodl se prodalo pět Ladových děl za 4,7 milionu korun, včetně aukční provize za 5,64 milionu korun. Nejdražším dílem Josefa Lady, které se na aukcích v Česku kdy prodalo, je soubor osmi velkoformátových kolorovaných kreseb na kartonu Jak se dělají noviny z roku 1928. Nový majitel za ně před rokem zaplatil přes 3,5 milionu korun. 

Díla Josefa Lady jsou oblíbená, výstavy jeho děl se konají často a patří k nejnavštěvovanějším. Poslední větší přehlídky se konaly přibližně před deseti lety, také u příležitosti malířova životního jubilea. Expozici v pražském Obecním domě na přelomu let 2007 a 2008 vidělo přes 61 000 diváků.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...