Během velikonočních svátků si připomínáme poslední týden pozemského života Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a následné vzkříšení. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK proto uvádí už tradičně na Zelený čtvrtek kantátu Stabat Mater od Antonína Dvořáka. Tentokrát ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem.
Ve středověké sekvenci Stabat Mater oplakává Marie svého ukřižovaného syna ‒ Antonín Dvořák při psaní skladby Stabat Mater čerpal z podobné smutné zkušenosti. V té době mu zemřely tři děti. „Bylo by ale omylem myslet si, že je to jen tragická nebo dramatická hudba. Jsou v ní i smířlivé polohy a všechno končí dobře,“ podotkl sbormistr Pražského filharmonického sboru.
„Ani jsem promluviti nemohl,“ psal Dvořák
Podle slov dirigenta Jiřího Maláta se Stabat Mater považuje za nejzdařilejší z Dvořákových kantát. Po jejím prvním uvedení v prosinci 1880 v Praze s ní sklidil obrovský úspěch. Prvním velkým zahraničním triumfem byl pak pro skladatele koncert v londýnské Royal Albert Hall, dokonce jej osobně dirigoval.
„Jak jsem se objevil u pultu, byl jsem uvítán hromovým, dlouhotrvajícím potleskem, uplynulo drahně času, než opět trochu klidu nastalo. Byl jsem hluboce dojat tak srdečnou ovací, že jsem ani slova promluviti nemohl, a také by to nebylo nic platno, poněvadž by mi nikdo nerozuměl,“ napsal po londýnské zkoušce Dvořák v dopise příteli Velebínu Urbánkovi.
Úspěch Dvořákovy skladby trvá už více než 130 let a stále patří k jeho nejčastěji uváděným dílům. Pražští symfonici ji o velikonočních svátcích hrají už od roku 1992.
