Pražské Jezulátko obklopí liturgická moderna od Otmara Olivy

Praha, Velehrad – Chrám Panny Marie Vítězné, kde je uloženo slavné Pražské Jezulátko, čeká radikální proměna. Barokní kostel získá moderní liturgické předměty z dílny akademického sochaře Otmara Olivy. Ten mimo jiné vyzdobil i soukromou papežskou kapli ve Vatikánu. Jím vyrobené liturgické potřeby teď obklopí slavnou sošku Jezulátka, na kterou se každoročně přijde podívat 400 tisíc turistů.

Tři sta kilometrů od Prahy vzniká pod rukama výtvarníka Otmara Olivy křtitelnice. Bude jedním z nových liturgických předmětů, které umělec tvoří pro pražský Chrám Panny Marie Vítězné. „Původně to byla křtitelnice, pak kropenka a teď to bude sloužit jako obojí,“ popsal jedno z děl Oliva. Vše, co bude v chrámu nové, už je v Olivově velehradském ateliéru vymodelováno z vosku.

Desítky nových liturgických předmětů mají v chrámu vyrovnat nepoměr mezi září sošky Pražského Jezulátka a provizoriem, ve kterém se odehrává každá mše. „Tento stůl je maketa. Podobně jako ceres, tato židle, která je hodně improvizovaná,“ ukazoval nevalný stav inventáře jinak hojně navštěvovaného kostela duchovní správce chrámu Václav Glogar.

2 minuty
Reportáž Josefa Kvasničky
Zdroj: ČT24

S tím, že raně barokní kostel doplní moderní sakrální umění, souhlasili i památkáři. Olivovou referencí byly podobná kombinace starého a nového nejen v papežské kapli, ale i v chrámech v Olomouci nebo slovinském Mariboru. „Podpoří to tohle místo. Liturgie bude zase tím, co místní komunita potřebuje,“ těší se Glogar.

Liturgické pomůcky jsou zatím jen voskové, za rok už ale budou odlité z bronzu, vycizelované a pozlacené. První mše svatá v novém kabátě je naplánovaná na 15. října 2015 - v den 500. výročí Terezie z Avily, která je patronkou karmelitánů, správců kostela s Pražským Jezulátkem.

Pražské Jezulátko

Nejslavnější pražská a zřejmě i tuzemská soška se do Prahy dostala v 16. století. Když se Vratislav II. z Pernštejna roku 1556 ženil se španělskou vévodkyní Marií Manrique de Lara, dostala jeho nová žena sošku Jezulátka od své matky jako svatební dar. Jejich dcera Polyxena z Lobkovic pak vzácnou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Za 47 centimetrů vysokou postavičku Jezulátka se do Prahy sjíždějí tisíce turistů a věřících z celého světa. Sestry karmelitky Jezulátko oblékají do královských šatů, jejichž barva se střídá podle období církevního roku a podle slavností a svátků.

Zdroj: Stránky Pražského Jezulátka

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...