Začal prodej vstupenek na Pražské jaro. Mezinárodní hudební festival příští rok připomene a oslaví sté výročí založení Československa. Mou vlast na zahajovacím koncertu 12. května přednese Česká filharmonie pod vedením Tomáše Netopila, festival zakončí Slovenská filharmonie se svým novým šéfdirigentem Jamesem Juddem. Krom toho se lze těšit na téměř 50 koncertů hudby symfonické i komorní, staré i soudobé.
Pražské jaro začíná už v prosinci. Českou hudbou oslaví sto let republiky
Festival je zarámován vystoupením České filharmonie na začátku a Slovenské filharmonie na konci. Autoři Bedřich Smetana, Eugen Suchoň a Leoš Janáček vlastně symbolizují všechny tři součásti bývalého Československa včetně Moravy. Nechtěli jsme udělat nějaké dva pomníky, ale snažili jsme se rozpustit českou a slovenskou hudbu do programu festivalu.
Při zahajovacím koncertu měl první český orchestr Smetanovou Mou vlastí původně provést Jiří Bělohlávek. Zesnulého dirigenta zastoupí jeho žák a hudební ředitel filharmonie v Essenu Tomáš Netopil. České, ale i slovenské hudby bude v programu již 73. ročníku Pražského jara ještě více než obvykle. Hlavní dramaturgickou linií je totiž oslava sto let od vzniku republiky.
Československé hudbě bude patřit i závěrečný koncert, během něhož nejprve zazní slavnostní předehra Komenský českého komponisty Zdeňka Fibicha, Taras Bulba moravského skladatele Leoše Janáčka a nejvýznamnější vokálně symfonické dílo slovenské moderní hudby Žalm země podkarpatskej Slováka Eugena Suchoně. Slovenskou filharmonii bude řídit její britský šéfdirigent James Judd.
Špičkovou muziku si lze slibovat od provedení kantáty Svatební košile Antonína Dvořáka. Spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Pražským filharmonickým sborem se ve zhudebněné básni Karla Jaromíra Erbena předvedou Kateřina Kněžíková, Richard Samek a Adam Plachetka.
Česká hudba opomíjená i soudobá
Na programu jsou ale i skladby méně hraných autorů. Pozoruhodnou dramaturgii zvolil pro svůj koncert s královéhradeckou filharmonií dirigent Chuhei Iwasaki, který se představí v rámci každoročního Debutu Pražského jara. Společně s mladým klavíristou Markem Kozákem přednesou druhý klavírní koncert Pavla Bořkovce. Večer otevře symfonie Hudba pro Prahu 1968 v Česku téměř neznámého Karla Husy, v níž Pulitzerovou cenou ověnčený komponista zreflektoval okupaci své vlasti vojsky Varšavské smlouvy.
„V roce 2018 si budeme připomínat padesáté výročí tragických událostí, které daly vzniknout této mimořádně silné skladbě. Poprvé jsem ji slyšel už v Japonsku, kde se těší velké popularitě mezi orchestry dechových nástrojů. Cítím se velmi poctěn, že mohu právě toto dílo na Pražském jaru uvést,“ poděkoval Iwasaki, který se sice narodil u rybího trhu v Tokiu, avšak již dekádu se věnuje dirigentským studiím v Praze.
Budu k vám upřímný: téměř polovinu svého života bydlím v České republice, a tak ji považuji za svůj domov. Jako student jsem každý rok navštívil celou řadu koncertů Pražského jara a vždy jsem snil, že jednou budu moci vystoupit na pódium. Tento debut je tedy splněním mého snu!
Mimořádnou pozornost věnovali pořadatelé současné skladatelské generaci. Od Michala Nejtka si festival objednal skladbu Ultramarine inspirovanou poezií Raymonda Carvera. Zahraje ji Varšavská filharmonie vedená Jacekem Kaspszykem a po Pražském jaru zazní v září také na slavném Varšavském podzimu.
I Luboše Mrkvičku Pražské jaro oslovilo s žádostí o skladbu, výsledkem je kus pojmenovaný For Large Ensemble, Part D, který uvede rakouský soubor Klangorum Wien, považovaný za špičku v rámci soudobé hudby. Ve světové premiéře zazní také písňový cyklus Five Little Words skladatele a dirigenta Marko Ivanoviće, který složil pro mezzosopranistku Katarinu Karnéusovou. V české premiéře bude uvedeno vokálně-instrumentální dílo Karakouri Ondřeje Adámka v interpretaci souboru Prague Modern a koncert pro harfu Lukáše Sommera přednesený virtuózní Janou Bouškovou.
Sir John Eliot Gardiner a jeho Bach
Uspokojení přinese festival i milovníkům staré hudby. Jedním z nejváženějších hostů, kteří Pražské jaro poctí svou muzikalitou, bude Sir John Eliot Gardiner. Britský dirigent v roce 1966 založil sbor Monteverdi Choir, o dvanáct let později soubor English Baroque Soloists a na festivalu je provede výběrem kantátové tvorby Johanna Sebastiana Bacha.
„Kantáty tvoří těžiště repertoáru obou souborů; za vše mluví všemi oceňovaná kompletní nahrávka celkem 198 Bachových duchovních kantát nahraná živě během velkolepého turné Bach Cantata Pilgrimage, v rámci něhož oba soubory zavítaly do více než šedesáti kostelů Evropy a USA,“ připomíná se na stránkách festivalu s tím, že magazín Gramophone tento počin označil za „jeden z nejambicióznějších hudebních projektů všech dob.“
Sir John Eliot Gardiner
Bachovský bude i koncert varhaníka Pavla Svobody, Georga Friedricha Händela přidá během svého cembalového nocturna Anastasia Antonova a od cembala bude Ottavio Dantone řídit ansámbl Accademia Bizantina, který je ve světě znám pro svůj jedinečný zvuk vycházející z tradice italské komorní hudby.
Concertgebouw a mládež
Vedle Gardinerova Bacha patří k nejočekávanějším momentům koncert Royal Concertgebouw Orchestra s ruským klavíristou Danielem Trifonovem. Společně zahrají Prokofjevův třetí klavírní koncert. Amsterdamský orchestr, který patří k nejužší světové špičce, pod vedením svého šéfdirigenta Daniela Gattiho představí svůj projekt Side by side, v rámci něhož se prkna znamenající svět hudby otevírají mladým hudebníkům. Po boku profesionálů z Concertgebouw si tak zahrají členové Symfonického orchestru Pražské konzervatoře.
- Pražské jaro připravilo program Rozkvět pro mladé publikum, v rámci něhož mohou lidé mladší než 27 let získat vstupenky na vybrané koncerty za 200 Kč. Krom toho budou mít možnost navštívit generální zkoušku, setkat se s umělci či nahlédnout do zákulisí příprav festivalu.
Mezi orchestry s mezinárodním renomé patří vedle Concertgebouw také Budapest Festival Orchestra, který přijede se svým zakladatelem a šéfdirigentem Ivánem Fischerem a Mahlerovou druhou symfonií nazývanou Vzkříšení. Tonhalle Zürich a norský pianista Leif Ove Andsnes zahrají Brittenův klavírní koncert, na programu je i populární suita Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova.
Trojí dedikace
Sedmdesáté výročí založení oslaví v příštím roce stát Izrael, jehož nezávislost byla vyhlášena v květnu 1948, a tato událost bude připomenuta i na Pražském jaru. Koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK zároveň připomene zakladatele tělesa Rudolfa Pekárka, který byl v témže roce v konfrontaci s komunistickým režim nucen odejít do emigrace.
Na programu jsou díla Arnolda Schönberga, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Leonarda Bernsteina, který by se v srpnu příštího roku dožil sta let. Pod taktovkou uznávaného amerického dirigenta Leonrda Slatkina se představí i houslista a violista Julian Rachlin, který byl vybrán coby rezidenční umělec 73. ročníku Pražského jara.
Coby rezidenční umělec 73. ročníku Pražského jara vystoupí litevský houslista, violista a dirigent Julian Rachlin hned čtyřikrát. 14. května jej Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod vedením Leonarda Slatkina doprovodí v Koncertu pro housle a orchestr Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Druhé vystoupení 16. května bude komorní, společně se svým dlouhokletým spoluhráčem Itamarem Golanem zahraje Rachlin skladby Beethovena, Šostakoviče, Dvořáka a Brahmse.
21. května vystoupí Rachlin v kvartetu s Golanem, violoncellistou Borisem Andrainovem a svou snoubenkou, houslistkou Sarah McElravyovou. Zazní Mozart, Dvořák a Brahms.
23. května se pak Rachlin chopí taktovky. Loňskou vítězku soutěže Pražského jara Olgu Šroubkovou a orchestr PKF - Prague Philharmonia bude řídit v Brahmsově houslovém koncertu, následně zazní Beethovenova symfonie Eroica.
Julian Rachlin