Festival Pražské jaro, který až do 4. června zve na 74. ročník, se vedle klasiky věnuje i soudobé hudbě. Tu českou v programu mimo jiné zastupuje novinka Overheating skladatele Miroslava Srnky. Na Pražském jaru byla uvedena tento týden v evropské premiéře. O skladbě samotné i postavení současné „vážné hudby“ v Česku mluvil v rozhovoru pro Události v kultuře její autor.
Pražské jaro uvedlo novinku Overheating. České orchestry se ale kvůli soudobé hudbě nepřehřívají
Svou skladbu jste nazval Overheating, tedy Přehřívání. Vypovídá o naší současnosti?
Ano. Skladba byla objednaná ke stému výročí losangeleské filharmonie a otázka, kterou jsem si položil, byla: Co se stalo za těch posledních sto let? Název je odpověď.
Sto let si připomněla nejen Filharmonie Los Angeles, ale i republika Československo. Vy jste k tomu napsal do programu: Slavíme tyto události, zatímco všechno kolem nás zůstává přežhavené. O čem přesně je Overheating pro vás?
Snažil jsem se, aby se princip nabývání energie projevil ve formě skladby. Ten konflikt pro mě nejzajímavějším způsobem vyjádřil jeden z mých mladších kolegů, který do komentáře na Facebooku napsal: Pokud ti připadá, že se svět přehřívá, tak bys neměl lítat letadlem do Los Angeles a zpátky.
Jak skladbu přijalo publikum v pražském Centru DOX, kde měla evropskou premiéru v nastudování francouzského Ensemble Intercontemporain?
Měl jsem radost. Z toho, že jsme mohli zase spolupracovat s Ensemble Intercontemporain, a z toho, že v DOX se zabydluje soudobá hudba, protože tamní nový sál je podle mě – co se týče výrazu i technických možností – to nejlepší, co pro soudobou hudbu můžeme v Praze nabídnout.
Jak se vůbec soudobé hudbě u nás daří? Filharmonie Los Angeles spolu se skladbou Overheating uvedla dalších více než padesát nových děl. Bylo by něco takového možné v Česku?
My jsme trošku svázaní tradicí, ve smyslu, že u nás je tradice tolik, že máme skoro problém ji jen udržovat, je nás na to málo, natož se potom věnovat novým věcem. Ve městech jako Los Angeles je samozřejmě úplně jiná situace. Tam bylo ke stému výročí osloveno padesát kolegů, což bylo sice mimořádně hodně, nicméně v jakékoliv jejich sezoně je uvedeno kolem pětadvaceti novinek. To si u žádného z našich orchestrů nedovedeme představit.