Praha - 288 repríz a ani o jednu víc. V sobotu 23. březno mělo v pražském Divadle v Dlouhé derniéru představení pro děti Kdyby prase mělo křídla, které bylo nejdéle hranou a vždycky vyprodanou inscenací na této scéně.
Zhudebněný sen o praseti s křídly, na kterém se dá klidně obletět celý svět, převyprávěli v Dlouhé v režii Jana Borny poprvé 14. února 1996. Na repertoáru divadelní setkání s Petrem Skoumalem a jeho písničkami na texty Emanuela Frynty, Pavla Šruta a Jana Vodňanského zůstalo sedmnáct let.
„Tenkrát byly děti zakřiklé, dneska už se projevujou spontánně,“ srovnává první a pozdější představení Petr Skoumal. „Všichni jsme hraví, a tak jsme si u toho hráli. Nebylo to žádné utrpení, děti nás občas docela nabily a tím, že jsme si je brali na jeviště, bylo představení pokaždé jiné,“ připojil vzpomínku herec Jan Vondráček, který odehrál téměř všechny reprízy.
„Každý rok nám přibývají tak tři nové inscenace. Je problém uskladnit dekorace, je problém s časem, nehledě na to, že po těch sedmnácti letech přišel Petr Skoumal s tím, že v nejlepším je třeba skončit,“ vysvětlil, proč „koncert s divadelními klipy“, jak představení tvůrci říkali, skončil, přestože si na nezájem stěžovat nemohl.
Kdyby prase mělo křídla a další písníčky si do Dlouhé přišlo za sedmnáct let zazpívat na 120 tisíc malých diváků. „S dětmi se nesmí zacházet jako s méněcennými tvory,“ prozradil Petr Skoumal, co taky přispělo k úspěchu představení. Nevylučuje prý, že by pro děti složil nové píšničky a znovu se s nimi na jeviště vrátil.
