Poválečný odsun Němců: Znásilněná Barbie a Ken se samopalem

Praha - Panenka Barbie znásilněná na ulici, Ken se samopalem v ruce. Konkrétní případy trýznění německých obyvatel při jejich divokém odsunu z českého území zachycuje série dvaceti pěti fotografických rekonstrukcí Lukáše Houdka. Výstava Umění zabíjet bude od čtvrtka sedmého února k vidění na Artwall nad pražským vltavským nábřežím a v přízemí Národní technické knihovny.

„Panenky Barbie jsem si vybral kvůli jejich pozitivnímu výrazu, který mi signalizuje pozici značné části společnosti, která se snaží činy spáchané na Němcích neustále zamlčovat,“ vysvětluje fotograf Houdek. Snímky vycházejí z dokumentů i ze svědectví účastníků.

Samozřejmě, já sám jsem měl vůči Němcům předsudky

„Výstava Lukáše Houdka nazvaná Umění zabíjet se věnuje problematice vysídlení českých Němců po skončení druhé světové války. Umělec vytvořil soubor fotografií, na kterých pomocí panenek zrekonstruoval některé případy masakrů a mučení německého civilního obyvatelstva,“ upřesňuje kurátorka projektu Markéta Dolejšová.

Autor si téma vybral i proto, že sám pochází ze Sudet. „Moje rodina byla dosídlená po válce a obsadila německé nemovitosti. Samozřejmě, já sám jsem měl vůči Němcům předsudky předávané rodinou a okolím,“ přiznává Houdek.

Při rekonstrukcích vycházel z archivních dokumentů, historických analýz, dobových materiálů a výpovědí pamětníků. Svébytné rekonstrukce se však zakládají na skutečných událostech. Výstava je rozdělena do dvou částí. V galerii Artwall je vystaveno sedm výřezů; kompletní soubor je současně k vidění v přízemí Národní technické knihovny.

Máme stále potíž si přiznat, že to zlo v nás také bylo

Jenom zmínka o poválečném odsunu Němců stále vyvolává bouřlivé reakce. Před třemi lety se téma pokusil otevřít David Vondráček dokumentem Zabíjení po česku. Vondráček vzpomíná: „Vzbudil poměrně velké vášně. Asi máme stále potíž s tím si přiznat, že to zlo v nás také bylo a mělo opodstatnění po té hrůzné válce.“

„Téma vysídlení českých Němců a uznání vlastní odpovědnosti za poválečné zločiny je nadále pro značnou část veřejnosti tabu. Je zvláštní, že se tak děje i po téměř sedmdesáti letech od skončení války a dvě dekády po svržení totalitního režimu. Téma odsunu se ve veřejné diskuzi objevuje účelově, bez hlubší reflexe a bez zájmu o vyrovnání se s touto temnou stránkou české historie,“ dodává další z kurátorů výstavy Petr Motyčka.

Projekt se zabývá ožehavou politickou otázkou, která v současnosti polarizuje českou veřejnost, jeho záměrem není podpora jedné části politického spektra. „Řada lidí mě obviňuje z toho, že se snažím přiživit na vlně zájmu o toto téma v návaznosti na prezidentskou kampaň,“ komentuje to Houdek. Výstava se však připravuje již dva roky. Vernisáž se koná ve čtvrtek 7. února od 18.00 v přízemí Národní technické knihovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 2 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 2 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...