Pořád se mě drží tvůrčí neklid, říká Petr Janda. Směje se čím dál raději

Nahrávám video
Petr Janda hostem Interview ČT24 speciál
Zdroj: ČT24

Jako dítě se Petr Janda učil hrát na housle, vyměnil je ale za kytaru a u té už zůstal. Téměř šedesát let hraje s kapelou Olympic. Že by ho jednou někdo nahradil, si představit neumí. „Nevím, jestli by to někdo převzal, jestli by mu to nebylo blbý, jestli by lidi chodili dál. Ale mě to baví, tak se mi ještě nesnažte vnuknout takové myšlenky,“ nemíní o muzikantském důchodu vůbec uvažovat. Naopak k letošním osmdesátinám si nadělil sólovou desku, na níž se obklopil mladými hudebníky. Pořád se ho drží „tvůrčí neklid“ a celoživotní optimismus, svěřil se v Interview ČT24 speciál, v němž se ohlédl za šesti dekádami Olympiku.

„Vymyslel jsem spoustu nápadů,“ zpívá Petr Janda v jednom z hitů Olympiku. Ve svém životě za špatný nápad považuje pokus podnikat, za naopak ten nejlepší své děti. A k těm dobrým by se určitě dal počítat i v roce 1963 nástup do skupiny Karkulka, ze které se záhy stal Olympic. Debutové album Želva od této kapely se považuje za jedno z přelomových alb bigbítu.

Ten příšerný pop

S nástupem normalizace ale rocková muzika ztrácela říz. „Byla to doba, kdy pop absolutně zvítězil nad bigbítem. Rockové kapely přestaly mít práci. Někteří kolegové emigrovali, někteří toho prostě nechali a šli třeba mýt okna a někteří začali hrát s popovými zpěváky. Tenkrát měl každý zpěvák kapelu, a to byli všechno ti ubozí bigbíti, kteří museli hrát ten příšerný pop,“ popisuje Janda.

Olympic tehdy do kapely vzal jako baskytaristu a zpěváka Jiřího Korna, který s popem také koketoval. Soužití dlouho nevydrželo a v roce 1973 Olympic sám sobě „napsal parte“. Navíc doba si žádala i další ústupky. Účast na Festivalu politické písně v Sokolově nebo skladby typu Mám chuť žít, „ten starý příběh z barikád“, jak se v ní zpívá.

Přiblížit tehdejší tlak jeho nedospělým dcerám, které vyrůstají v demokracii, je pro Petra Jandu obtížné. „Jak to bylo dřív, že třeba nebylo to či ono, nebo že jsem musel jít tam či onam, to vůbec nechápou. Ony jsou prostě svobodné,“ konstatoval.

Hele, kluci, zabalíme to

Druhá polovina sedmdesátých let, kdy se Olympic rozhodl neředit svou bigbítovou krev, a především divoká osmdesátá léta ale kapelu dostaly zpátky na koleje. Další konečná hrozila až po sametové revoluci, kdy obecně zájem o předrevoluční skupiny a interprety dočasně ochladl.

„Nikdo na nás nechodil. Přijeli jsme na koncert a tam bylo dvacet lidí. To bylo velmi nepříjemné, takový problém jsme nezažili. A já jsem říkal: ‚Hele, kluci, lidi už nás mají plné zuby. Navrhuju, abychom oslavili třicet let Olympiku. Odjezdíme to a zabalíme,‘“ přiznává Petr Janda.

Z rozlučkového turné si ovšem odnesl poučení, že o konci kapely už nikdy mluvit nebude. Místo odchodu nakonec znamenalo impuls k pokračování. Olympic hraje dalších třicet let a přinejmenším frontman kapely o oznámení „skončili jsme jasná zpráva“ vůbec neuvažuje.

Nemůžu za to, mám prostě dobrou náladu

Naopak stále dál skládá. S odkazem na jednu z písní Olympiku říká, že mu schází i víc než jen osmý den. „Snažím se pořád najít nějakou práci, hlavně tu, která mě povznáší. Sice občas sekám trávu, přehazuju hlínu a zalévám rajčata, ale přesto v sobě pořád mám tvůrčí neklid. A myslím si, že to mě právě drží při životě, že mám prostě motivaci ještě být na světě,“ přiznává Janda.

Držet krok s mladšími generacemi mu pomáhají také jeho děti, nejmladší Rozárii je deset let. „Zatímco moji kolegové kamarádí s dalšími důchodci, já kamarádím se svými dětmi, takže mám úplně jiný přehled o životě,“ podotýká. S Olympikem vydal jako zatím poslední studiové album v roce 2020 Kaťata, k letošním osmdesátinám natočil sólovou desku. Asi se mi nebude chtít, přiznává názvem alba, na němž se obklopil o generace mladšími muzikanty i textaři.

Navíc i přes ztrátu nejbližších, s níž se musel v životě vyrovnat, zůstává celoživotním optimistou. „Dokonce čím jsem starší, tím se raději a víc směju. Já za to nemůžu, mám prostě dobrou náladu. Nemám v sobě třeba vůbec nenávist. Dokonce jsem už v takovém stádiu, že když projíždím televizní kanály a zaseknu se třeba u filmu a blížím se k nějakému mordu, tak to prostě přepnu. Já to vidět nechci. Úplně eliminuju ošklivé věci ze života,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
před 20 hhodinami

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
19. 3. 2026

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
19. 3. 2026
Načítání...