Politicky nekorektní Brüno přichází pobavit české diváky

Praha - Do českých kin dnes vstupuje další provokativní dílo Sachy Barona Cohena Brüno. Hlavním hrdinou je nyní rakouský homosexuální novinář, který se vydal vyzkoušet toleranci a smysl pro humor nic netušících lidí do Hollywoodu, na americký Středozápad i na Blízký východ. Pokusí se svést amerického kongresmana, nutí zpěvačku Paulu Abdulovou jíst zákusky z nahého mexického zahradníka nebo chce vyprovokovat vůdce libyjské teroristické buňky narážkami na plnovous Usámy bin Ládina.

Stejně jako Borat zkouší Brüno odolnost ostatních účinkujících nevhodnými narážkami, dokud se mu nepodaří je vyprovokovat. Podle Stevea Rosea z britského deníku The Guardian se mu to však díky popularitě předešlého filmu o Boratovi daří čím dál tím hůř. Přesto se ve filmu objeví několik scén, při kterých budou mít diváci obavy o jeho zdraví.  

„Pokud se týká silných okamžiků, je jich ve filmu dost. S ohledem na vznik jak Borata, tak Brüna vlastně absolutně netušíte, co je nahrané a co je pravda. A pokud v nejnovějším filmu Cohen skutečně hovoří s opravdickým teroristou, jak sám tvrdí, pak je nutné ocenit jeho odvahu, stejně jako když se prochází mezi ortodoxními Židy v židovském kloboučku a velmi krátkých kalhotách,“ uvedl pro ČT24 filmový kritik František Fuka. 

Kritiky film chválí i odsuzují

Kritici se o novém Cohenově filmu vyjadřují zatím s odstupem. Todd McCarthy z týdeníku Variety zpochybňoval především pravdivost některých scén, které prý vypadají jako předem připravené a nacvičené s opravdovými herci. Podle McCarthyho drží film pohromadě převážně díky Cohenově komickému talentu.

„Řekl bych, že je to stejně kvalitní film jako předešlý Borat. Může se ovšem zdát, že je méně vtipný, neboť je zde použit stejný princip předcházejícího filmu. Ale v té celkové šedi filmových komedií je Brüno výjimečný film,“ zhodnotil film Fuka.

Otázka, zda film vytváří nevhodné stereotypy, nebo se je naopak snaží bořit, zůstává stále nezodpovězena. Proti filmu už vystoupili například členové hollywoodské nebo rakouské homosexuální komunity. Podle prohlášení studia Universal Pictures však film „využívá provokativní humor, aby působivě osvětlil absurditu mnoha druhů nesnášenlivosti a ignorance, včetně homofobie“.

„Zdá se, že Rakušané mají asi více smysl pro humor, protože film označují za celkem vtipný a necítí se nijak uražení. Přestože Cohen nikdy nevypadává z role, takže když dělal reklamu tomuto filmu, tak v různých amerických talk show stále tvrdil, že je úplně normální Rakušan, který chce jen postavit dům, pod ním sklep a v něm vychovat rodinu. Přesto až na výjimky Rakušané zůstávají nad věcí,“ informoval dále Fuka.

Proti filmu se také oficiálně ohradili rakouští státní představitelé a kvůli přílišné obscénnosti sexuálních scén byl zakázán na Ukrajině. Přesto sklízí ve světě úspěchy a hned po svém uvedení se vyšvihl na první příčky v návštěvnosti v Austrálii, USA a v Británii. 

Brüno
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...