"Bez ohledu na mou vůli je má lidská důstojnost zabita ostatními. Má pravá identita může být nebo nemusí být odhalena okolím. Můj vznik nebo zánik je závislý na ostatních, nikoliv na mně." Tolik citace z konceptu nejnovějšího představení Pražského komorního baletu Podmínka zániku, které mu na míru vytvořila mladá korejská choreografka Ji-Eun Lee a soubor jej poprvé uvedl v samém závěru loňské divadelní sezony. Vizuálně silné, filozofující dílo, jež vyžaduje pozorný přístup při sledování, je především o hledání identity. V postmoderní době, v níž žijeme, je to ostatně velmi aktuální téma.
V dnešní globalizované euroamerické civilizaci převládá uniformita. Lidé jsou produkty moderní přetechnizované společnosti, pohybují se v emocionálně chladném světě, na každém kroku jsou obklopeni lhostejností. Hluboko zapředeni v sítích neosobních vztahů tápou v otázkách vlastní identity a sebepoznání. Místo toho, aby si dovolili být sami sebou, jen plní dané sociální role, v nichž absentuje jejich skutečné já. To musí zůstat skryto, protože se do daných společenských rolí jednoduše nehodí.
Stejně fragmentovaná jako postmoderní vidění světa je i choreografie Podmínka zániku, respektive její jednotlivé části, které cílí na situace a emoce, z nichž se pak skládají dohromady obrazy. Ji-Eun Lee používá velmi autentický a pestrý pohybový slovník, přitom se vyjadřuje čistě, otevřeně, bez nadbytečných gest a kudrlinek. Ladné a jemné pohyby střídají energické taneční úseky, pomalé, napjaté až statické části, prudké, dynamické a eruptivní pasáže.
- Podmínka zániku autor: Michal Hančovský , zdroj: Pražský komorní balet
- Podmínka zániku autor: Michal Hančovský , zdroj: Pražský komorní balet
Hlavní linií Podmínky zániku je příběh mladého muže, který se pokouší vymanit se ze stereotypních kolejí své existence, uniknout z různých rolí, které mu jsou přidělovány společností. Tu zde představuje pětice dalších tanečníků. Ti hlavnímu hrdinovi nedovolí ani jedno „pochybení“, byť se v jeho tváři a pohybech zračí zoufalá touha uprchnout. Ze synchronních skupinových sekvencí se muž vyděluje, pak se ale do řady ostatních buď pokorně vrací sám, nebo je ostatními donucen potlačit své já, které by dělalo v tu chvíli raději cokoliv jiného.
A záhy to není už jen on, kdo se snaží vzepřít se, ano, ta nespokojenost se stavem věci je jasně zřetelná i u zbylých členů společnosti. Co bude dál? Pokračuje se v ponurém a bezvýchodném tónu, takže vlastně ani není překvapivé, že anonymita davu jakékoliv zbytky individuality udupe. Ve všech zúčastněných. A to doslova a do písmene. To je krutá realita doby, ze které mrazí v zádech. Tím spíš, když si uvědomíme, jak moc jsme my všichni dnes ovlivněni všudypřítomnou pasivitou a apatií.
Podmínka zániku je každopádně promyšlené, originální a velmi sdělné dílo, které Pražskému komornímu baletu sluší. Palec nahoru za skvělé zahájení sezony. Jen tak dál!
Na začátku října odehraje Pražský komorní balet tři představení v Jižní Koreji, 12. října bude Podmínka zániku na programu zahajovacího večera 50. mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha.
