Praha - Původní rozpočet, který se uváděl při zveřejnění projektu nové budovy Národní knihovny architekta Jana Kaplického na Letné, je reálný. Vyplývá to z přopočtu, který vypracovala odborná firma pro Nadační fond Pro knihovnu. Fond se tak snaží vyvrátit kritiku odpůrců takzvaného blobu, kteří tvrdí, že bude stavba několikanásobně dražší. Firma, která se zabývá cenovým řízením staveb, dnes uvedla, že knihovnu lze postavit za 2,3 miliardy korun.
„Z konstrukčního hlediska je knihovna jednoduchý objekt, není to nic odlišného od běžné administrativní budovy,“ řekl ředitel firmy Arcadis, která rozpočet vypracovala, Pavel Havlíček. Peníze by stačily na hrubou stavbu včetně náročné fasády, na technické řešení automatického třídiče knih, klimatizaci i výtahy. „Není tam obsažen mobiliář, počítače a servery,“ upřesnil Havlíček.
Odpůrci Kaplického návrhu dříve odhadovali cenu i v několikanásobné výši. „Potvrdil se Kaplického názor, že stavba nebude nijak mimořádně nákladná,“ řekl člen fondu, architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl.
Klementinum & Hostivař versus Letná
Rozvahu dal fond k dispozici řediteli NK Pavlu Hazukovi. „Propočet jsem obdržel, teď se k němu nebudu vyjadřovat,“ řekl dnes. V minulosti opakovaně uváděl, že projekt nové budovy nezavrhl; zároveň ale připravuje rekonstrukci Klementina. V něm NK sídlí, ale již téměř celé století jí stavba kapacitně nestačí. Zveřejněné návrhy na radikální úpravy barokního areálu vzbudily negativní reakce památkářů, podle Hazuky zatím nic není rozhodnuto.
„NK je pod tlakem, aby rozhodla za velké peníze zrekonstruovat Klementinum a taktéž za velké peníze dostavovat depozitář v Hostivaři. Cena rekonstrukce a dostavby by přitom byla vyšší než cena postavení nové budovy,“ řekl Kasl. NK navíc zadala zpracovat studii na úpravy Klementina společnosti Metroprojekt, která podle něho nemá příliš zkušeností s rekonstrukcemi památek.
Vlastní budova by podle nového propočtu přišla na 1,9 miliardy korun, kompletní stavba pak na 2,3 miliardy korun. Cena se tak blíží sumě, kterou pro výstavbu nové budovy NK zvažovala vláda již v roce 2004. Poté, co byl před více než dvěma lety Kaplického vítězný návrh prezentován a začali se ozývat jeho odpůrci, začalo se také spekulovat, že knihovna jako výjimečný architektonický počin musí vyjít dráž. Mluvilo se o třech až osmi miliardách korun. K údajné nákladnosti se pak přikláněli i politici, když stavbu zavrhovali.
Máme na to…
„Když Česká republika bude chtít knihovnu, je možné ji postavit,“ řekl Kasl. Dnes zveřejněná studie vypočetla cenu futuristického pláště na 524 milionů korun, tedy asi 23 procent ceny celé stavby. Cenu za robotický zakladač knih studie vyčíslila na 315 milionů korun. Hrubá stavba by měla vyjít na 360 milionů korun, vnější úpravy s uměleckými díly a vodními plochami byly vypočteny na 112 milionů korun.
Projekt nové budovy na Letné ztroskotal zejména na politické neochotě. Po negativních názorech prezidenta Václava Klause se k projektu otočila zády pražská ODS a postupně další vlivné veřejné osoby. Praha se poté rozhodla neprodat NK pozemky původně slíbené pro stavbu. Podle fondu by ale stavba měla stát právě na Letné, pro niž byla projektována. Praha však plánuje pozemek v územním plánu léta určený pro stavbu kulturního charakteru změnit na pozemek s veřejnou zelení. Nový územní plán se začne projednávat na podzim, jeho tvorba potrvá nejméně rok.
Cenovou rozvahu fond předá všem „demokratickým stranám“, uvedl Kasl. Nechce prý, aby se stavba knihovny stala nástrojem předvolebního boje jen některé strany. Po krachu projektu za vlády Mirka Topolánka se ke knihovně začala hlásit ČSSD. Hejtman David Rath dokonce nabízel pozemky ve Středočeském kraji.
Cenová rozvaha stavby nové budovy Národní knihovny:
(náklady v Kč, procenta z celkových nákladů)
speciální zakládání: 169 023 549 (7,3 %)
budova: 1 947 983 925 (84,3 %)
venkovní práce: 112 674 327 (4,9 %)
rezerva na stavební práce: 80 000 000 (3,5 %)
celkové náklady: 2 309 681 801 (100 %)
zdroj: Arcadis Project Management, s.r.o.
