Praha - Výstava Albertov 1989 nejen velmi podrobně mapuje demonstraci 17. listopadu, ale hlavně chce tuto významnou událost přiblížit mladší generaci studentů, pro něž to je kolikrát jen kapitola z dějepisu. I proto je expozice umístěna přímo v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). Na panelech lze najít všechny okolnosti roku 1989, které vedly k listopadovým událostem, samotný manifestační vrchol i výsledný pád režimu.
Již z množství předkládaných faktů, jež jsou starším ročníkům jistě velmi dobře známé, se může návštěvník snadno dovtípit, co bylo hlavním záměrem autorky celého projektu Evy Novotné. „Hlavním cílem výstavy je přiblížit danou dobu mladším studentům, kteří nevědí, co se dělo. Mrzí mě, když vidím, že studenti nosí trička se symboly komunismu či Che Guevarou,“ vysvětluje autorka projektu.
Výstava představuje nejen členy Občanského fóra, ale i další občanské iniciativy či stávkové výbory. Velký důraz projekt klade na popis událostí samotného 17. listopadu, kdy povolená demonstrace na Albertově vyústila do brutálního zásahu VB na Národní třídě.
Zajímavostí je i pohled na dění přímo z Přírodovědecké fakulty (PřF), protože právě studenti, ale i pedagogové z fakulty se samotného pochodu z Albertova na Národní třídu aktivně zúčastnili. Text doplňují četné fotografie převážně z demonstrace a listopadového dění, nechybí fotografie chartistů či předáků PřF.
Speciálně pro výstavu byly vyrobeny repliky transparentů, a tak nápisy jako „Svobodné volby“, „Demokracii pro všechny“ či „Pravdy každému přejte“ zdobí chodbu fakulty, kde se výstava koná. Kromě fotografií a transparentů si studenti, kteří režim již nezažili, mohou udělat jasnou představu o tom, jak život probíhal díky dosud nezveřejněným dokumentům - několik svědectví, zpráv StB či ustanovení Občanského fóra.
Albertov 1989-2009
Slavnostní zahájení se konalo „na místě činu“ 16. listopadu - tedy takřka na den přesně po dvaceti letech - a kromě autorky na něm promluvilo několik hostů, jejichž jméno je s revolucí spojeno. Každý své krátké vystoupení pojal trochu jinak. Zatímco Alexandr Vondra, mluvčí Charty 77, si zavzpomínal na průběh demonstrace na Albertově, kde nechyběly ani děti disidentů, Petr Čepek, mluvčí Občanského fóra PřF UK, kritizoval úpadek současného školství a převažující důležitost samotného titulu nad získáním odbornosti - „vždyť titul by měl být až výsledkem nabytých vědomostí“. Jako další vystoupili Šimon Pánek, který za revoluce organizoval studentský stávkový výbor, a profesor Bohuslav Gaš, děkan PřF UK.
Samotná autorka se demonstrace na Albertově osobně nezúčastnila, ale dle svých vlastních slov byla v protirežimní činnosti až po uši. „Byli jsme členy Hnutí za občanskou svobodu a sbírali podpisy pro Několik vět,“ popisuje dobu před listopadem 1989 Eva Novotná.
Kromě samotné vernisáže probíhal v budově školy a jejím okolí další program - celé odpoledne se na fakultě konal filmový festival, sestávající se z dobových týdeníků, dokumentů či záběrů SNB. Před budovou fakulty vyrostlo několik stánků s občerstvením a pódium, kde se celý den střídaly koncerty a rozhovory s pamětníky sametové revoluce, to vše doprovázené promítáním dobových záběrů.
Forma open-airového festivalu, který se konal pod záštitou rektora UK profesora Václava Hampla, měla pravděpodobně dopomoci akci zpopularizovat mezi mladšími studenty. Nepomohla ovšem ani tato neformálnost, ani sázka na známou tvář Václava Moravce, který moderoval besedy s účastníky revoluce. Vyklizená ulice zela prázdnotou - přes veškerou snahu pod pódiem postávalo něco kolem padesáti studentů, kteří přišli spíše na pivo a rock, než si poslechnout svědectví o nepříliš vzdálené minulosti. Snad zájem o samotnou výstavu bude větší.
Albertov 1989
Přírodovědecká fakulta UK
Albertov 6, Praha 2
Výstava trvá od 17. 11. 2009 do 10. 1. 2010
