Architekt Josef Pleskot vytvoří nový oltář pro kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Církevní stavba je kulturní památkou a uvažovalo se i o jejím zařazení na seznam světového dědictví UNESCO. Nominaci společně připravovalo Česko a Slovinsko, odkud architekt kostela Josip Plečnik pocházel. Slovinci ale před pár dny ze společné nominace Plečnikových staveb v obou zemích odstoupili.
Jedna z nejpozoruhodnějších sakrálních památek v Praze byla dostavěna v roce 1932. Mimo jiné je výjimečná širokou hlavní věží s rozměrnými hodinami, které jsou s průměrem téměř 7,5 metru největší svého druhu v Česku.
Bílá polokoule
Plečnik stavbu navrhl do nejmenších detailů, včetně interiéru. Po návratu do rodné Lublaně po něm práce na vnitřku kostela převzal Otto Rothmayer. Oltář, jenž bude nahrazen, vytvořil Tomáš Černoušek na počátku devadesátých let minulého století.
„Byl koncipován jako určité provizorium s tím, že pokud se místo liturgicky osvědčí, nechť je později nahrazen oltářem stabilním,“ uvedl farář z tohoto kostela Jan Houkal. Podle jeho ujištění všechny prvky pocházející od Plečnika budou při výměně zachovány, týká se to především presbytáře, tedy prostoru kolem hlavního oltáře.
Nový bude mít podobu bílé polokoule na malé podestě. Takové řešení umožní znovu odkrýt světelné průhledy do krypty, které jsou nyní zakryty pódiem. Na nový oltář farnost nevypisovala výběrové řízení, ale rovnou oslovila Josefa Pleskota, který je v posledních letech ceněn především za revitalizaci průmyslového areálu Vítkovických železáren.
„Jsem přesvědčen, že tato volba vzhledem k cennosti prostoru je vzhledem k jeho schopnostem správná,“ nepochybuje farář.
Pleskot spolu s architektem Norbertem Schmidtem svůj návrh v kostele představí veřejnosti 18. ledna. Oltář financuje farnost ze svých zdrojů. „Na tento účel budou věnovány čtyři nedělní sbírky. Doufám, že se shromáždí i další dary na tento účel,“ podotkl Houkal.
Se Slovinci do UNESCO? Už ne
Kostel od roku 2016 prochází rekonstrukcí – ta měla být jedním z kroků k nominaci na seznam UNESCO. Závazky plynoucí ze zápisu by pro farnost mohly být spíš zátěží, obává se farář od Nejsvětějšího Srdce Páně: „Kostel, navíc živé a velké farnosti, musí především zůstat kostelem, tedy posvátným prostorem a tomu profánní a takřka vše profanující turistický ruch dnešní doby příliš neprospívá.“
Nic takového zatím nehrozí. Nominaci po šesti letech příprav mělo letos společně podat Česko a Slovinsko, zahrnovala by Plečnikovu architekturu v Praze a Lublani. Slovinsko po poradě s odborníky ale nakonec od společné žádosti odstoupilo, větší šanci na zápis prý bude mít národní, tedy jen slovinská nominace. České ministerstvo kultury podle jeho mluvčí Simony Cigánkové prý rozhodnutí Slovinců rozumí.
Farář Houkal uvedl, že samostatná nominace kostela podle expertů není průchodná. Ministerstvo zvažuje, že by se mohlo vrátit k původnímu záměru, jenž byl na stole před společnou nominací se Slovinskem – tedy, že by kostel Nejsvětějšího Srdce Páně zahrnulo mezi památky, o které navrhne rozšířit historické centrum Prahy. To je na seznamu UNESCO už od roku 1992.
