Plato vystavuje „trávu", kterou slyší růst v Ostravě. Mladí umělci reflektují kafkovské úřady i zkamenělé galerie

Zůstat, nebo odejít? Otázka spojená s limity, které umělcům nastavuje tvorba v regionu, dál od větších měst. Ostravská galerie Plato si ji pokládá prostřednictvím výstavy nejmladší výtvarné generace spojené s ostravským regionem. Malbu, sklo, ale i hudební vydavatelství představuje galerie pod názvem Slyším růst trávu.

Kurátory Jakuba Adamce a Marka Pokorného zajímají limity spojené s regionální tvorbou. „Jsou startovní podmínky či řídká kulturní infrastruktura handicapem, anebo mohou v delším časovém úseku poskytnout šanci na zpomalení a kvalitu života, která není poměřována výkonem? Jak kombinovat zkratky vedoucí k úspěchu s obtížnějšími strategiemi, které mohou, ale nemusejí souviset s fenoménem outsiderství?“ ptají se.

Komentář zkamenělých institucí

Výstava Slyším růst trávu představuje celkem osm umělců a platforem, spojuje je příslušnost k nejmladší výtvarné generaci nebo studium na ostravské Fakultě umění.

Výstava začíná už před galerií, kde návštěvníci nemohou přehlédnout několik balíků slámy. Jsou součástí instalace Lukáše Kleberce, která pokračuje i v interiéru, kde k výhledu na slámu vede dřevěné pódium. Vedle něho stojí strašák.

„Je to komentář ke kamennosti institucí našeho typu, i když my se za takovou instituci nepovažujeme,“ vysvětluje kurátor a ředitel galerie Marek Pokorný.

Zkušenost absolventa s kafkovskými úřady

Některá díla vznikala přímo pro tuto výstavu, jiná třeba jako ročníkové a absolventské práce. Sabina Knetlová do Plata umístila své sochy z betonu, Dominika Dobiášová ve svých malbách reflektuje zkušenosti čerstvého absolventa vysoké školy.

„Hned jsem musela oběhat úřady, bylo to náročné, chtěla jsem zachytit ty instituce, autority. Je to odkaz kafkovskému Procesu,“ doplňuje. V ostravské galerii představuje i objekt z foukaného skla, ten má být zamyšlením nad hierarchickým uspořádáním světa.

Nahrávám video

Svá díla vystavují v Plato také další absolventi z ostravské Fakulty umění: Eliška Kupcová a Zalesak se věnují grafickému designu, Martina Strakošová pracuje s multimédii a performancí.

Součástí výstavy jsou rovněž prezentace labelů Gin&Platonic a Korobushka Records. Kurátoři tak chtěli postihnout rozmanitost širší „ostravské“ scény a provázanost výtvarných umělců s jiným druhem umění.

Zamyšlení nad sebestylizací i osudem Ukrajiny

Výstava Slyším růst trávu zároveň otevírá nový cyklus galerie s názvem K aktuálním problémům místních zdrojů. K vidění bude do 16. dubna, stejně jako další dvě souběžné exozice prezentující současné umění.

Umělci zastoupení na mezinárodní výstavě Měli nás za živé a prchali s křikem pracují s fenomény sebestylizace. Pod názvem „Nechť dlouhá. Cesta. Vede. Ke. Schodům v. Nebesích“ návštěvníci najdou zamyšlení ukrajinských umělců a umělkyň nad osudem jejich země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
11:51Aktualizovánopřed 6 mminutami

Náš další bláznivý nápad, říkají Waltari o death metalu s orchestrem

Na letošním festivalu Brutal Assault v Jaroměři zahráli také finští Waltari. Místním publikum si mohlo poslechnout jejich speciální koncertní program k desce Yeah! Yeah! Die! Die! Death Metal Symphony in Deep C, který Waltari připravili v doprovodu symfonického orchestru.
před 52 mminutami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
před 2 hhodinami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
včera v 09:00

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.