Petr Eben, zakladatel nádherné hudební dynastie

Praha - Petr Eben, významný český skladatel duchovní, moderní a soudobé vážné hudby, by 22. ledna oslavil 85. narozeniny. K nedožitému výročí pro něj jeho synové, bratři Ebenové, se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK připravili dvojkoncert ve Smetanově síni Obecního domu. Dramaturgie obou koncertů 8. i 9. ledna zahrnula také Ebenův Koncert pro varhany a orchestr č. 1 nazvaný „Symphonia Gregoriana“.

„Skladba je však spíše symfonií s obligátními varhanami než instrumentálním koncertem. Petr Eben jako vášnivý varhaník jí chtěl vzdát hold v té době zapovídanému nástroji,“ informoval dramaturg FOK Martin Rudovský. Varhanní part byl svěřen německému varhaníkovi Guntheru Rostovi. Programovou novinkou, s níž přišel FOK, je angažmá vokálního souboru Schola Gregoriana Pragensis, který vede skladatelův syn David Eben.

„Petr Eben založil jednotlivé věty na gregoriánském chorále, a tak mě napadlo pozvat jeho syna Davida Ebena, který má slavnou Scholu Pragensis, aby mezi větami její členové zpívali citované úryvky z chorálu,“ ozřejmil záměr dramaturg. Zpěváci uvádějí každou část Symphonie Gregoriany nápěvy gregoriánského chorálu, vždy toho, který Petr Eben v daném dílu zpracoval.

Nahrávám video
Pocta Petru Ebenovi
Zdroj: ČT24

„Je to velkolepé, je tam typická mladická košatost, ovlivnění romantismem, ale jsou v ní obsažené určité rysy, které potom budou typické pro otcovu hudbu, jistá sevřenost tvorby, dynamický, spíše nervózní výraz a samozřejmě ty varhany, které v jeho hudbě hrají vždycky velmi důležitou roli,“ zhodnotil otcovo mladické dílo jeho syn David Eben.

V první polovině programu jsou dále zařazeny dvě skladby Wolfganga Amadea Mozarta, k jehož hudbě měl Petr Eben velmi blízký vztah. (Pro salcburský festival například napsal skladbu Pražské nokturno s podtitulem Pocta Mozartovi.) I proto otevírá koncert předehra k opeře Don Giovanni, následuje Symfonie č. 38 D dur „Pražská“, jejíž uvedení souvisí se zaměřením 79. sezony Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na skladby napsané v Praze a pro Prahu.

Bratři Ebenové (2005)
Zdroj: René Volfík/ČTK

Petr Eben (22. ledna 1929, Žamberk – 24. října 2007, Praha) – jeho rozsáhlá skladatelská tvorba zasahuje do všech žánrů (opera, balet, téměř všechny druhy komorní hudby, orchestrální díla) a pronikla do repertoáru mnoha interpretů, souborů, orchestrů. Působil také coby klavírní korepetitor a varhaník. Nejhranějším se stal jeho cyklus Nedělní hudba pro sólové varhany inspirovaná gregoriánským chorálem. Jeho skladby jsou často prováděny jak v Evropě, tak v zámoří, především v USA, Kanadě, Japonsku a Austrálii.

V roce 1991 se Petr Eben stal nositelem titulu francouzského ministerstva kultury Rytíř umění a písemnictví. Od roku 1989 byl čestným předsedou Společnosti pro duchovní hudbu. Velká část jeho díla se dočkala vydání jak tiskem, tak na zvukových nosičích. Opavská Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena nese od roku 2004 v názvu jeho jméno a každý účastník soutěže musí hrát Ebenovu skladbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...