Ostrava - Jeden z velikánů polské kultury, hudební experimentátor a skladatel Krysztof Penderecki včera koncertoval na Janáčkově máji. V čele Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu Katowice dirigoval Schubertovu symfonii i trojici vlastních skladeb. Větou z titulku shrnul Pendereckého hudební dráhu publicista Mieczyslaw Tomaszewski. V padesátých letech se skladatel proslavil tím, jak hledal a nacházel úplně nové zvuky a souzvuky. Za přelomový Žalozpěv obětem Hirošimy získal cenu UNESCO. Publiku Janáčkova máje však naservíroval novější kusy: Serenádu pro smyčce, Koncert pro violoncello a orchestr a Tři čínské písně.
Penderecki vždy otvírá dveře jako první
Penderecki nejdřív provokoval „klasiky“ avantgardou, pak podráždil avantgardisty svým náhlým příklonem k neoromantismu. Mezinárodní věhlas jako dirigent získal zejména během koncertních turné po celém světě. To bylo už v době, kdy působil jako profesor na Yaleské univerzitě. Je považován za tvůrce sonorismu.
Sonorismus se vyznačuje režií nových zvuků (klastry, glissanda, klapoty, elektronicky vyráběné zvuky), které jsou používány v rámci tradičních hudebních forem.
Hudbu, která by se měla líbit všem, Krzysztof Penderecki však neskládal nikdy. „Opustil jsem avantgardu, protože avantgarda opustila hudbu. Vydal jsem se svou vlastní cestou a začal jsem se zabývat sakrální hudbou,“ komentuje své hudební obraty sám skladatel. Aktuálně se sedmasedmdesátiletý skladatel věnuje kompozici velkého orchestrálního díla na počest takříkajíc kolegy, polského velikána Fryderyka Chopina.