Praha – Repertoár opery Národního divadla v Praze obohatí dnes premiérované dílo Clauda Debussyho Pelleas a Melisanda, které skladatel vytvořil na základě libreta belgického spisovatele Maurice Maeterlincka. Pelleas a Melisanda je jak vrcholnou kompozicí samotné Debussyho tvorby, tak i mezníkem v dějinách opery, který podstatně ovlivnil řadu moderních autorů 20. století. Novou inscenaci uvádí ND v roce 150. výročí narození obou autorů.
Pelleas a Melisanda - minimalistická operní pohádka v ND
„Pelleem a Melisandou obohacujeme repertoár Národního divadla o významné impresionistické dílo. Francouzská opera je mezi našimi pravidelnými tituly zastoupená jen velmi sporadicky a výročí narození obou autorů je navíc pro jeho uvedení skvělou příležitostí,“ soudí šéfdramaturg Opery Národního divadla Pavel Petráněk.
Setkání hudby Clauda Debussyho s textem belgického spisovatele Maurice Maeterlincka je příkladem dokonalého splynutí tónu a slova. V Maeterlinckově hře Pelleas a Melisanda (1892) Debussy našel dlouho marně hledanou inspiraci a předlohu pro své první a zároveň poslední dokončené operní dílo, založené na prchavých, letmých, rozumem stěží vysvětlitelných okamžicích, náladách a motivech, které nepřímo – ale o to hlouběji – vypovídají o nitru člověka a jeho osudové spjatosti s přírodou, okolním světem, stvořením či jak už to nazveme.
Maeterlinckův pohádkový mýtus líčí dávnověký příběh o princi Golaudovi, který kdysi v lesích nalezl záhadnou dívku Melisandu a oženil se s ní. Melisandu však čím dál více přitahuje přítomnost Golaudova bratra Pellea. Golaud pátrá po „pravdě“ o tom, co se skutečně odehrává mezi jeho ženou a bratrem, a právě tak hledáme i my smysl této tajemné pohádky – v ne vždy vysvětlitelném jednání jejích hrdinů obklopených předivem nejednoznačných, a přitom důvěrně známých symbolů vodního pramene, prstenu, světla a tmy, dlouhých vlasů, odbíjejících hodin, splašeného koně a dalších a dalších.
- Pelleas a Melisanda / Philippe Do a Veronika Hajnová zdroj: Národní divadlo
- Pelleas a Melisanda / Kateřina Jalovcová a Jiří Sulženko zdroj: Národní divadlo
Minimalistické pojetí v Národním divadle
Režie nové inscenace, kterou opera uvede na jevišti Národního divadla, se ujal její umělecký šéf Rocc. Ten se současně představí také jako autor scénického řešení a výtvarník kostýmů, na kterých spolupracoval s módním návrhářem Miroslavem Sabo. Ve svém pojetí inscenace chce navázat na první uvedení Maeterlinckovy hry na prázdné scéně za tylovou oponou a zhmotnit svoji ideu „opera povera“ o nematerialitě divadelního prostoru, kdy pohyb herců je nedílnou součástí vytváření scénografie.„Minimalistické scénické pojetí prostoru bude pro naši inscenaci specifické. Důležitou roli v něm bude hrát herecká akce podpořená světlem. Výtvarné řešení kostýmů vychází s nadsázkou řečeno z uniformních socrealistických předloh a kontextů. Univerzální, jednoduché a abstraktní výtvarno klade velký důraz na hudební stránku díla,“ představuje základní výtvarnou myšlenku inscenace Rocc.
Hudebního nastudování, které bude pro chystanou inscenaci Pelleas a Melisanda hrát klíčovou roli, se ujal Jean-Luc Tingaud. Jako dirigent se představí v Praze a vůbec v České republice úplně poprvé, ovšem s inscenací Pelleas a Melisanda se o jeho premiérové setkání nejedná. V roce 2007 ji dirigoval v Toulonu a o čtyři roky později v Rennes.
Peléas a Mélisanda (zdroj: ČT24)
V letech 2002–2007 byl dirigentem pařížské Komické opery, dirigoval na festivalu ve Wexfordu, v Opéra National de Lyon, Théâtre Mogador a Théâtre d'Herblay v Paříži, Atelier Lyrique de l’Opéra de Paris, Teatro Nacional de Sao Carlos v Lisabonu, Palm Beach Opera, v operních domech v Bordeaux, Besançonu, Remeši nebo Metách. Ve své kariéře se Jean-Luc Tingaud zaměřuje především na méně hrané francouzské opery.
Philippe Do – hostující sólista Opery Národního divadla
Při hereckém obsazení inscenace kladl režisér Rocc důraz na hledání výrazných osobností a typů. Současně přitom vycházel převážně z domácího ansámblu. Kromě postavy Yniolda, kterou ztvární výjimečně místo obvyklého dívčího sopránu chlapec (Opera Národního divadla spolupracuje s chlapeckým pěveckým sborem Pueri Gaudentes), se tak jediným hostujícím umělcem mezi sólisty stal představitel Pellea – francouzský tenorista Philippe Do.Je vyhledávaným interpretem zejména francouzského repertoáru. Díky mimořádné lehkosti, s níž dosahuje nejvyšších tónů (až do d²) i působivému jevištnímu ztvárnění rolí exceluje v operách jako Meyerbeerův Robert ďábel (v Sofii), Auberův Fra Diavolo (ve Vídni a Paříži), Bizetova Carmen (v Paříži, Maceratě, Krakově a Curychu) nebo Méhulův Adrien (v Budapešti).
Pelleas a Melisanda: autor libreta: Maurice Maeterlinck. Hudební nastudování: Jean-Luc Tingaud. Dirigent: Jean-Luc Tingaud, David Švec. Režie: Rocc. Scéna: Rocc. Kostýmy: Rocc, Miroslav Sabo. Sbormistr: Martin Buchta. Orchestr a sbor Národního divadla. Premiéra: 30. září 2012.