Pelleas a Melisanda - minimalistická operní pohádka v ND

Praha – Repertoár opery Národního divadla v Praze obohatí dnes premiérované dílo Clauda Debussyho Pelleas a Melisanda, které skladatel vytvořil na základě libreta belgického spisovatele Maurice Maeterlincka. Pelleas a Melisanda je jak vrcholnou kompozicí samotné Debussyho tvorby, tak i mezníkem v dějinách opery, který podstatně ovlivnil řadu moderních autorů 20. století. Novou inscenaci uvádí ND v roce 150. výročí narození obou autorů.

„Pelleem a Melisandou obohacujeme repertoár Národního divadla o významné impresionistické dílo. Francouzská opera je mezi našimi pravidelnými tituly zastoupená jen velmi sporadicky a výročí narození obou autorů je navíc pro jeho uvedení skvělou příležitostí,“ soudí šéfdramaturg Opery Národního divadla Pavel Petráněk.

Setkání hudby Clauda Debussyho s textem belgického spisovatele Maurice Maeterlincka je příkladem dokonalého splynutí tónu a slova. V Maeterlinckově hře Pelleas a Melisanda (1892) Debussy našel dlouho marně hledanou inspiraci a předlohu pro své první a zároveň poslední dokončené operní dílo, založené na prchavých, letmých, rozumem stěží vysvětlitelných okamžicích, náladách a motivech, které nepřímo – ale o to hlouběji – vypovídají o nitru člověka a jeho osudové spjatosti s přírodou, okolním světem, stvořením či jak už to nazveme.

Maeterlinckův pohádkový mýtus líčí dávnověký příběh o princi Golaudovi, který kdysi v lesích nalezl záhadnou dívku Melisandu a oženil se s ní. Melisandu však čím dál více přitahuje přítomnost Golaudova bratra Pellea. Golaud pátrá po „pravdě“ o tom, co se skutečně odehrává mezi jeho ženou a bratrem, a právě tak hledáme i my smysl této tajemné pohádky – v ne vždy vysvětlitelném jednání jejích hrdinů obklopených předivem nejednoznačných, a přitom důvěrně známých symbolů vodního pramene, prstenu, světla a tmy, dlouhých vlasů, odbíjejících hodin, splašeného koně a dalších a dalších.

  • Pelleas a Melisanda / Philippe Do a Veronika Hajnová zdroj: Národní divadlo
  • Pelleas a Melisanda / Kateřina Jalovcová a Jiří Sulženko zdroj: Národní divadlo

Minimalistické pojetí v Národním divadle

Režie nové inscenace, kterou opera uvede na jevišti Národního divadla, se ujal její umělecký šéf Rocc. Ten se současně představí také jako autor scénického řešení a výtvarník kostýmů, na kterých spolupracoval s módním návrhářem Miroslavem Sabo. Ve svém pojetí inscenace chce navázat na první uvedení Maeterlinckovy hry na prázdné scéně za tylovou oponou a zhmotnit svoji ideu „opera povera“ o nematerialitě divadelního prostoru, kdy pohyb herců je nedílnou součástí vytváření scénografie.„Minimalistické scénické pojetí prostoru bude pro naši inscenaci specifické. Důležitou roli v něm bude hrát herecká akce podpořená světlem. Výtvarné řešení kostýmů vychází s nadsázkou řečeno z uniformních socrealistických předloh a kontextů. Univerzální, jednoduché a abstraktní výtvarno klade velký důraz na hudební stránku díla,“ představuje základní výtvarnou myšlenku inscenace Rocc.

Hudebního nastudování, které bude pro chystanou inscenaci Pelleas a Melisanda hrát klíčovou roli, se ujal Jean-Luc Tingaud. Jako dirigent se představí v Praze a vůbec v České republice úplně poprvé, ovšem s inscenací Pelleas a Melisanda se o jeho premiérové setkání nejedná. V roce 2007 ji dirigoval v Toulonu a o čtyři roky později v Rennes.

Nahrávám video
Peléas a Mélisanda
Zdroj: ČT24

V letech 2002–2007 byl dirigentem pařížské Komické opery, dirigoval na festivalu ve Wexfordu, v Opéra National de Lyon, Théâtre Mogador a Théâtre d'Herblay v Paříži, Atelier Lyrique de l’Opéra de Paris, Teatro Nacional de Sao Carlos v Lisabonu, Palm Beach Opera, v operních domech v Bordeaux, Besançonu, Remeši nebo Metách. Ve své kariéře se Jean-Luc Tingaud zaměřuje především na méně hrané francouzské opery.

Philippe Do – hostující sólista Opery Národního divadla

Při hereckém obsazení inscenace kladl režisér Rocc důraz na hledání výrazných osobností a typů. Současně přitom vycházel převážně z domácího ansámblu. Kromě postavy Yniolda, kterou ztvární výjimečně místo obvyklého dívčího sopránu chlapec (Opera Národního divadla spolupracuje s chlapeckým pěveckým sborem Pueri Gaudentes), se tak jediným hostujícím umělcem mezi sólisty stal představitel Pellea – francouzský tenorista Philippe Do.Je vyhledávaným interpretem zejména francouzského repertoáru. Díky mimořádné lehkosti, s níž dosahuje nejvyšších tónů (až do d²) i působivému jevištnímu ztvárnění rolí exceluje v operách jako Meyerbeerův Robert ďábel (v Sofii), Auberův Fra Diavolo (ve Vídni a Paříži), Bizetova Carmen (v Paříži, Maceratě, Krakově a Curychu) nebo Méhulův Adrien (v Budapešti).

Pelleas a Melisanda: autor libreta: Maurice Maeterlinck. Hudební nastudování: Jean-Luc Tingaud. Dirigent: Jean-Luc Tingaud, David Švec. Režie: Rocc. Scéna: Rocc. Kostýmy: Rocc, Miroslav Sabo. Sbormistr: Martin Buchta. Orchestr a sbor Národního divadla. Premiéra: 30. září 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 33 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...