Pearl Jam nikdy nezklamou

Američtí Pearl Jam byli slaveni jako jedni z nejvýraznějších představitelů grunge, vlny kapel, které se na přelomu 80. a 90. let, znechuceny velkým showbyznysem, vrátily k syrovému zvuku a neučesanosti punku, zároveň se nechaly inspirovat skupinami, jako byli Black Sabbath. Nově vydané reedice druhého alba Vs. a třetího Vitalogy jsou důkazem, jak podnětní a sví již tehdy byli.

Pearl Jam vždy něčím vyčnívali – což nijak nesnižuje jejich stejně slavné a významné „kolegy“ Nirvanu, Soundgarden a Alice In Chains. Lišili se například svým silným zájmem o sociální otázky, důkazem byl jejich boj proti předražování lístků na koncerty a to, že ve svých textech ostře kritizovali praktiky showbyznysu, ale nejen jeho, zároveň se vždy stavěli na stranu malých, neznámých lidí, těch „urážených a ponížených“ všedních životů. A takoví zůstali dodnes! Zkrátka, Pearl Jam nikdy nebyli namyšlenou, naondulovanou partičkou z titulních stránek či reklam, nýbrž kapelou stále blízkou svým řadovým fanouškům i jejich každodenním problémům.

Když šli po fantastickém úspěchu svého debutového alba Ten (1991) do studia natáčet druhé album, byli ve skutečně nezáviděníhodné situaci – v branži se tomu říká syndrom druhého alba a spočívá v tom, že kapela, zvláště pokud šlo o debut úspěšný, je vystavena převelikému očekávání. Repertoár na první desku měla totiž ohraný na koncertech, prověřený roky zkoušení a hledání, nyní však musí stavět repertoár relativně rychle, protože nikdo nečeká a firmy obvykle tlačí na pokračování úspěchu. Tlak, který nemusí být vždy příjemný a stimulující.

Pearl Jam se rozhodli pro frontální útok, a to ve všech smyslech toho slova. Zaprvé, nahrávací společnosti to vůbec neulehčili, své druhé album nazvali Vs. (což můžeme i vnímat jako vyhlášení boje, protože co jiného Versus je?), na obalu ani jinde není napsáno jméno kapely, jako by se za ně, pozlacené úspěchem, styděla. A konfrontační je také muzika, a samozřejmě i texty. Hned úvodní Go dává jasně najevo, že se hoši nehodlají s ničím nějak mazat, a podobně je tomu na celém, náležitě načuřeném albu.

Vztek je zde ovšem, stejně jako na třetí desce Vitalogy (1993), náležitě nasměrovaný. „Tohle není pro vás,“ zpívají zde a je přitom jasné, koho tím mají na mysli. I zde z každé písně sálá neskutečná energie, zároveň je cítit, jak můžeme i každičkou notu kapele věřit. Sympatické je již tehdy přihlášení se k „černým“, vinylovým deskám v Spin the Black Circle, zajímavá je Bugs, znějící jako zvláštní nahrávka někdy z 20. let a laděná krapet do talking blues, podobně „nerockově“ zní i poslední Stupid Mop, tentokráte upomínající na různé zvukové experimenty.

V každém případě jsou obě reedice, opět zvukově vymazlené a obohacené o řadu zajímavých bonusů, výtečným přispěním k již tak bohatému odkazu téhle paličaté kapely.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 21 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...