Patří mezi zakladatele české moderní kovové plastiky a šperku, jedinečná je jeho práce se železem. Průřez celoživotní tvorbou k nedožitým 88. narozeninám akademického sochaře Pavla Krbálka připravila Galerie v přízemí pražské Novoměstské radnice.
Byl představitelem sedmé generace moravských kovářů. Akademický sochař Pavel Krbálek, který vyrůstal v prostředí moravského městečka Miroslav, navázal ve své tvorbě na rodinnou tradici a staré řemeslo propojil s ženskou figurou i zcela abstraktní sochou.
Studium UMPRUM zakončil dvojicí abstraktních kovaných a svařovaných soch, což v roce 1959 znamenalo ojedinělý počin, který byl v doznívajících padesátých letech sice rozporně přijat, ale znamenal počátek autorovy originální tvorby v šedesátých letech.
Tvary převáděl na konkrétní osobu
V polovině šedesátých let se Pavel Krbálek počal zabývat také kováním šperku, který prezentoval na světové výstavě v Montrealu roku 1967. V době uvolnění poměrů roku 1968 odešel do Švýcarska, kde jako hostující profesor vyučoval na uměleckých školách. Okupace Československa v roce 1968 změnila tento pobyt na dlouholetý exil.
I když nepřestal tvořit kovové sochy, věnoval se stále více autorskému šperku. „Organické tvary, které mu byly velmi blízké, začal převádět na konkrétní osobu, se zákaznicemi byl v úzkém kontaktu a vlastně je do toho šperku oblékal,“ popisuje kurátor Jan Mohr.
Na konci osmdesátých let začal vytvářet řadu exteriérových sochařských děl ve Švýcarsku a především v Německu. V roce 1990 se vrátil zpátky do Česka a věnoval se rozměrným projektům ve veřejném prostoru, příkladem je socha Radost v Miroslavi. „Jeho celoživotním velkým tématem byla vypnutá linka a proporce,“ říká dcera a zároveň kurátorka Zita Di Gallo.
Výstava Pavla Krbálka Linie v pohybu – sochy v kovu trvá na Novoměstské radnici v Praze až do 26. dubna 2016.
